VYBERTE SI REGION

České zemědělství v krizi. A nikoho to nezajímá

ČR – Produkce od roku 1989 klesla o třetinu, snížila se výroba masa a mléka. Výrazně menší jsou i počty dobytka a osevní plochy

26.5.2011 88
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Je to výsledek trvalého nezájmu ze strany politiků. Tak si vysvětluje současné výsledky českého zemědělství prezident Agrární komory ČR Jan Veleba.
Čísla jsou neúprosná. Klesla živočišná výroba. Její roční výkon propadl za dvacet let téměř o polovinu. Výraznou redukcí prošly chovy většiny hospodářských zvířat, změnila se skladba osevních ploch. Vyplývá to z údajů z let 1989 až 2009, které zveřejnil Český statistický úřad.

Živočišná výroba se za dvacet let snížila téměř o 30 miliard na 35 miliard korun. Mnohem nižší je výroba hovězího i vepřového masa. Lehce vzrostla jen produkce drůbežího. Méně je mléka. Oproti porevoluční době se snížily stavy krav o 700 tisíc, vydojí se i méně mléka: z 4,9 na 2,7 milionu litrů mléka ročně. A nepříznivým číslům nepomohl ani osmdesátiprocentní nárůst průměrné dojivosti jedné krávy. Lépe je na tom rostlinná výroba, která za uplynulé roky klesla „jen“ o šest miliard korun.

Víc je jen koní

Zatímco se v Česku před dvaadvaceti lety chovalo přes 4,5 milionu kusů prasat, loni jich bylo skoro o tři miliony méně. Stavy skotu se snížily o 2,2 milionu kusů, na méně než polovinu se nížil také počet ovcí. Více je z hospodářských zvířat oproti roku 1989 pouze koní. A opět jen o trochu.
„Chov skotu a prasat ustupuje úplně, proto se specializujeme na obilí a řepku. Rostlinná výroba je momentálně na tom lépe,“ popisuje podnikání v českém zemědělství předseda družstva Agronea v Poličce Jiří Navrátil.

Jan Veleba potvrzuje, že krize u prasat trvá už minimálně šest let. „Stavy prasat stejně jako počty drůbeže klesly kvůli trvale nízkým farmářským cenám. Když jsou ceny nerentabilní, tak farmáři výrobu zastaví,“ vysvětluje Veleba.

Obavy nemají zemědělci o rostlinné zemědělství. Ceny řepky a obilí jsou výhodné. I proto plocha osetá řepkou olejkou vzrostla za dvacet let trojnásobně. Jenže ne každá rostlina je rentabilní. Pěstování brambor je na ústupu, pole opouští i cukrovka.

I kvůli mizení tradičních plodin se oseté plochy celkově zmenšují. Dnes jich je o čtvrtinu méně než v roce 1989, celkem 2,5 milionu hektarů. „Zemědělská půda zarůstá, objevuje se plevel a bodláky, vzniká křovinatá krajina. Půda si sice odpočine, ale zemědělci pak trvá tak pět let, než ji opět vyčistí. Hlavně by se neměla zalesňovat, aby se mohla půda vrátit k zemědělské produkci,“ osvětlil budoucnost neosetých ploch geolog Václav Cílek.

Nejhorší jsou levné dovozy

Podle něj je české zemědělství nejméně efektivní v Evropě. „Už deset let se připravuje nový zákon o půdě, stále se ale nic neděje,“ dodal Cílek, který si jako Veleba stěžuje, že agrárníci nikoho nezajímají.

Zemědělci nemají vlastní politickou stranu, takže své názory a požadavky prosazují s velkými obtížemi. Stěžují si také na nízkou medializaci jejich problémů. „Novináři se zemědělstvím moc nezabývají. Jinak je to v zahraničí, kde najdete spoustu článků a komentářů týkajících se tohoto oboru,“ postěžoval si Cílek.

Přesto šéf Agrární komory Veleba věří v lepší budoucnost: „Českému zemědělství chybí větší politická podpora. Když se na Západě zemědělství ocitne v krizi, tak stát pomůže. Současný ministr zemědělství je první, kdo se s tím snaží něco dělat. Teď chce zastavit propad živočišné výroby. Je ale sám.“
Zemědělců je v Česku zhruba 130 tisíc. Válcují je levné potraviny z dovozu. „Je nás pár a těžko se nám bojuje. Špatně se nám podniká, dusí nás dovozy a podmínky dané Evropskou unií,“ shrnul současný stav českého zemědělství Jiří Navrátil z družstva Agronea.

Jak se vyvíjí zemědělství

Dobrý hospodář si nežije na vysoké noze, myslí na zítřek

Olomouc – Obdělává šedesát hektarů na okraji Olomouce, chová čtrnáct kusů dobytka. Poklidit chodí přesně v šest ráno, ať je pátek nebo svátek, stejně jako otec, děda a praděda. I přes každodenní namáhavou práci a dopady vrtkavého počasí na úrodu by soukromý zemědělec Roman Koutek neměnil. Nestěžuje si. Neprahne po dotacích.

„Každý rok není posvícení a dobrý hospodář si nežije na vysoké noze, ale myslí na horší časy. Víte, kdo křičí nejvíce? Ti, co postavili prasečáky za deset milionů, jezdí v BMW a na demonstraci dorazí v novém traktoru za pět milionů,“ rozpovídal se třiatřicetiletý chlapík na dvoře gruntu, který patří od první republiky mezi největší v okolí.

Jeho praděd začínal hospodařit na šestnácti hektarech. Měl krávy a koně. „Tehdy v Topolanech dělala v zemědělství stovka lidí. Dnes? Deset. Práce se mechanizovala, a tu, která se dělá rukama, nikdo dělat nechce. Sežeňte někoho do živočišné výroby! Nepůjdou,“ uvádí a pyšně přitom ukazuje perfektně zaopatřený dobytek ve chlévě.

První jalovici dovedl na grunt jeho otec hned pár měsíců po sametové revoluci. „V Topolanech to byla první kráva, která se po pádu komunismu vrátila do chléva. Pár let trvalo vyřízení restituce, ale protože jsme chtěli hospodařit, ne vyplatit peníze, šlo to celkem dobře. Jiní čekají na vyrovnání dodnes,“ vzpomíná, jak otec řešil vrácení v kolektivizaci zabraného majetku.

Rozlehlá pole, která obdělává sám společně s otcem, se rozprostírají daleko od vsi. „Je to dost práce. Hlavně o žních, kdy jsme v jednom kole od čtyř od rána dlouho do tmy. Manželka na mě kolikrát nemůže ani promluvit. Práci hodně prožívám. Mám to hluboko v sobě. Kdo dnes může říct, že to, co dělá, dělá opravdu rád?“ pozastavuje se hospodář.

Nikdy podle něj nebylo tak, že by chtěl farmaření pověsit na hřebík. „Když je dobrý rok, můžu investovat více, když je špatný, ne. Jeden rok prodám obilí za šest tisíc, další za dva a půl. Jestli někdo počítá, že každým rokem dostane šest a podle toho žije, pak je to špatný hospodář,“ vysvětluje Koutek.

Co si vydělám, to mám

Evropské dotace? Nenatahuje po nich ruku ani je hlasitě nekritizuje. Na demonstrace nejezdí. „Je to sociální prvek, který udrží neschopné. Ti co to umí, pro ty jsou přilepšením,“ hodnotí dotační politiku. Jedním dechem, ale přiznává, že bez přímých plateb by to bylo horší. „Byl bych hloupý, pokud bych dotace nebral. Já ale uvažuji tak, že co si vydělám, to mám. Potřebuji jen zdraví a přízeň počasí,“ tvrdí Koutek. „S tím druhým je to stále horší: už jen to, že se nestřídají čtyři roční období, ale jen léto a zima.

Tak rychlý nástup jara jako letos jsem snad nezažil,“ poznamenává hanácký farmář.
Pokračovatele živnosti už hospodář z Olomouce-Topolan má: dva syny staré tři a šest let. „Vztah k práci mají: umí poklidit telata a zaseto taky mají,“ ukazuje hrdý otec na obdělaná políčka u dětské skluzavky uprostřed dvora. „Když uslyší zahrčet traktor, už jsou u mě. Budoucnost hospodářství bude na nich. Snad aspoň jeden grunt převezme,“ dodává.

DANIELA TAUBEROVÁ

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

26.5.2011 VSTUP DO DISKUSE 88
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies