VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Česko dává málo na vzdělání a učitelé stárnou, uvádí zpráva OECD

Praha/Paříž/Brusel - Střední školy v některých zemích Evropské unie včetně Česka čekají asi v brzké době problémy a výzvy spjaté se stárnutím učitelského sboru. Ukazuje na to dnes zveřejněná zpráva o oblasti vzdělání pro rok 2012, kterou vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Co se týká České republiky, OECD ji řadí mezi země s nejnižšími výdaji na vzdělání, uvedli zástupci ministerstva školství na dnešní tiskové konferenci.

11.9.2012 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Černý

Zpráva nastiňuje, jak jednotlivé země z 34 států OECD (21 z nich tvoří státy EU) přistupují k oblasti vzdělávání.

„Země OECD vydají v průměru na vzdělání veřejné a soukromé finanční prostředky ve výši 6,2 procenta jejich HDP, ČR se řadí mezi sedm zemí s výdaji menšími než pět procent HDP," uvedlo ministerstvo s tím, že ČR dává podle zprávy 4,8 procenta HDP. Michaela Kleňhová z ministerstva ale zároveň upozornila, že ČR patří mezi šest zemí s nejvyšším nárůstem výdajů na žáka v letech 2000 až 2009.

Jedním ze závěrů, na které dnes poukázala i Evropská komise, jež s OECD na zprávě spolupracovala, je to, že učitelský sbor v některých zemích stárne. Podle jedné z tabulek, která pracuje s daty z roku 2010, devět států OECD má na středních školách více než 40 procent učitelů starších 50 let. Je mezi nimi i Česko, v němž se jejich množství blíží 45 procentům, což je pátý nejvyšší počet ze všech zahrnutých zemí. V Itálii a v Německu je učitelů nad 50 let dokonce více než polovina.

„Příčina může být jednak posun odchodu do důchodu, jednak to, že nám klesá počet dětí a nepřijímáme nové učitele a jednak i to, že mladí lidé ne tak často po vystudování vysoké školy pedagogického směru odcházejí učit," vysvětlila Kleňhová. Ministerstvo chce proto do roku 2014 zavést kariérní řád pro učitele, mladé lidi by do škol měla přilákat vidina zvyšujícího se platu podle dosaženého vzdělání.

Čeští kantoři mají ale zatím v přepočtu na paritu kupní síly nižší platy než většina jejich zahraničních kolegů. Údaje ale pocházejí z roku 2010, tedy ještě před navýšením učitelských platů.

Méně času ve škole

Čeští učitelé na druhém stupni a středních školách však zároveň tráví v práci méně času. Zatímco český učitel na střední škole pracuje zhruba 617 hodin ročně, kantor v zemích OECD tráví ve škole 658 hodin ročně. Naproti tomu vyučovací doba českých učitelů na prvním stupni základních škol je nadprůměrná.

Ministerstvo školství dnes na tiskové konferenci poukázalo také na to, že Česko patří mezi země s nejvyšším podílem lidí se středoškolským vzděláním (75 procent) a nejnižším podílem těch, kteří mají pouze základní a nižší vzdělání (osm procent). Co se týká podílu vysokoškoláků, Česko je se 17 procenty výrazně pod průměrem OECD, mladých Čechů s titulem ale rychle přibývá. Čeští vysokoškoláci totiž mají o 82 procent vyšší plat než středoškoláci, ve vyspělých zemích si lidé s VŠ vydělají o 55 procent víc.

Negativním trendem je prý ale mírné snížení podílu dětí navštěvujících školky. „Velmi mnoho dětí nám zůstává v režimu odkladů základního vzdělávání, to je 21 procent dětí v České republice. Takže my musíme se tím zabývat, někde třeba i přesvědčovat rodiče, aby prostě neblokovali místa ve školkách," nastínil možné řešení ministrův náměstek Jiří Nantl.

Výdaje na vzdělání ve 21 státech EU, které jsou zahrnuty do zprávy, dosahují v průměru na jednoho studenta od základní až po vysokou školu 9122 dolarů (175.000 korun) ročně. Průměr mezi státy OECD je o něco vyšší – 9252 dolarů (178.000 korun).

Autor: ČTK

11.9.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies