Ve Sněmovně je návrh nového zákona o občanství. Zástupci organizací na pomoc cizincům některé části kritizují. Podle nich se podmínky ještě zpřísňují a role úředníků se posiluje. Výhrady má i ombudsman. Podle autorů norma naopak situaci v mnoha případech zjednodušuje.

Znalost češtiny

V roce 2011 získalo občanství 1936 cizinců. Z nich bylo 378 Slováků. V Česku přitom na konci roku 2011 žilo asi 436.400 migrantů. Povolení k trvalému pobytu mělo přes 198.000 z nich. V roce 2010 dostalo občanství 1495 lidí, trvale v zemi žilo 190.000 z celkem 425.300 cizinců. Občanství může získat cizinec, který má v ČR aspoň pět let povolení k trvalému pobytu, v zemi se převážně zdržuje, nebyl v posledních pěti letech odsouzen za úmyslný čin, prokáže znalost češtiny, platí odvody a daně a vzdá se dosavadního občanství.

"Na občanství se pohlíží jako na odměnu za integraci. Na Západě ji vidí opačně - jako lepší možnost k integraci," řekl advokát a aktivista Pavel Čižinský. Česko je podle něj v nabývání občanství nejpřísnějším státem v EU. V poměru k počtu cizinců jich dává nejméně. S Litvou, Slovenskem, Polskem a Tureckem má i nejnižší počet nabytých občanství na počet obyvatel. "Na počet žádostí je ČR naprosto poslední v počtu udělených občanství," uvedla právnička Poradny pro občanství, občanská a lidská práva Martina Štěpánková.

Špička žebříku

Podle Eurostatu jedním z ukazatelů k posouzení politiky státu při udělování občanství je míra naturalizace, tedy poměr mezi počty udělených občanství a cizinců. Na špičce žebříčku bylo v roce 2009 Portugalsko, kde na stovku migrantů připadlo 5,8 udělených občanství. Na druhém místě skončilo Švédsko s 5,3 občanstvími. V EU v průměru míra naturalizace činila asi 2,5. Česko skončilo poslední s hodnotou asi 0,25.

Aktivisté poukazují na to, že zatímco migrantů s trvalým pobytem přibývá, počet udělených občanství se příliš nezvyšuje. Požádá si o ně totiž zlomek těch, kteří by se o ně mohli ucházet. Podle zástupců organizací může být důvodem nezájem cizinců i přísné podmínky a nutnost zřeknout se dosavadního občanství či neprůhledné řízení.

Dvojí občanství

Ministerstvo vnitra připravilo nový zákon, který je ve Sněmovně. Odborníci kladně hodnotí možnost dvojího občanství. Norma podle expertů zlepšuje třeba i postavení druhé generace přistěhovalců, kteří mohou mít na občanství nárok. Vymezuje také některé lhůty.

Problém podle aktivistů představuje zpřísnění podmínek a posilování role úředníků při rozhodování, úprava udělování občanství dětem nesezdaných párů i vypuštění ustanovení, která řešila otázku občanství po rozpadu Československa. Výhrady k normě měl i ombudsman.

Návrh zákona by měl ve středu projednávat sněmovní ústavně právní výbor. Zpravodajem k normě je poslanec Jeroným Tejc (ČSSD). Řekl, že navrhne prodloužení projednávání o 30 dní. Nečeká totiž, že by se na normě zákonodárci shodli. Měl by tak být čas na jednání o změnách.