VYBERTE SI REGION

Česko se pro neonacisty stává zemí zaslíbenou

Vítkov, Ústí nad Labem, Praha - Neonacismus, rasismus a pravicový extremismus obecně zažívá v Česku renesanci. Zvláště po uplynulém víkendu si o tomto faktu už veřejně nedovolí pochybovat prakticky nikdo.

20.4.2009 85
SDÍLEJ:

Neonacisté pochodují centrem Ústí nad LabemFoto: Deník/Pech Karel

Můžou za to dvě události z opačných koutů republiky. Zatímco při pohledu na zapálené svíčky v rukou tří stovek neonacistů při pochodu v Ústí nad Labem „pouze“ mrazila vzpomínka na historické pochody nacistů, ve Vítkově u Opavy už neznámí útočníci nezůstali jen u výhrůžek.

Do rodinného domu patřícího romské rodině vhodili zápalnou láhev.Výsledek? Ani ne dvouletá holčička bojuje o život v ostravské nemocnici, její rodiče jsou s těžkými popáleninami hospitalizováni v Opavě. Přestože policie zatím rasistický motiv útoku nepotvrdila, politici už proti možné antiromské motivaci pachatelů razantně vystoupili.

Spirála zla

„Je třeba bojovat s ideologickým extremistickým podhoubím, z něhož se rodí podobné žhářské a další útoky,“ prohlásil včera premiér Mirek Topolánek a dodal: „Tuto spirálu zla je zapotřebí včas rozetnout, proto jsem se rozhodl zařadit postup proti extremismu jako mimořádný bod na dnešní jednání vlády.

Nad tímto prohlášením však kroutí hlavou politolog Miroslav Mareš. „Jde jak o společenský fenomén, tak bezpečnostní hrozbu, která ale má hlubší společenské kořeny, a v situaci, kdy se extremismus dostal do tohoto stadia, tak už ho nejde včas rozetnout,“ upozorňuje odborník na extremismus z Masarykovy univerzity s tím, že za eskalaci extremismu v Česku můžou i politici, protože před problémy dlouho strkali hlavu do písku.

„Je potřeba začít řešit problémy, na nichž se extremisté profilují. Etablované politické strany totiž skutečnost, že určité etnické problémy existují, dosud opomíjely,“ tvrdí Mareš, podle kterého můžeme vzrůstající aktivitu extremistů pocítit i mimo velká města.

Právě tady vidí politolog Zdeněk Zbořil selhání politiků, například na ústeckém magistrátu. Ten se totiž sobotní pochod k výročí narození Adolfa Hitlera, maskovaný jako připomenutí bombardování města za druhé světové války, snažil zakázat s odůvodněním, že zkomplikuje dopravu. To ale krajský soud neuznal.

„Přitom propagace nacismu je v tomto případě tak evidentní, že nebylo třeba poukazovat na nějaké dopravní problémy. Stačilo využít toho, že je to při výročí Hitlera a lidé, kteří jsou na pochod pozvaní ze zahraničí, se k němu hlásí,“ potvrdil Zbořil.

Zatímco poslední žhářský útok na romskou rodinu se stal loni v září v Bruntále, s pochody neonacistů se poslední dobou roztrhl pytel. Během několika měsíců řádili například v Plzni, Praze, Litvínově nebo v Přerově.


Miroslav Mareš, politolog: Když neonacistům prochází násilí, sáhnou k terorismu

Praha - Extremisté se znovu začínají profilovat jako ti, kteří chrání zájmy obyčejného lidu, varuje politolog Miroslav Mareš.

Během jednoho dne prošly stovky neonacistů Ústím nad Labem a večer někdo vypálil romský dům ve Vítkově. Zažíváme největší rozmach pravicového extremismu od Sládkových republikánů?
Ano, od počátku roku 2008 se o tom dá hovořit. Týká se to nejenom nárůstu počtu militantních aktivistů, tak i nárůstu příznivců u širší veřejnosti, jak se ukázalo loni v krajských volbách.

Kam až může současný nárůst extremismu dospět?
Krizový vývoj by nastal, kdyby se nějakému stranickopolitickému reprezentantovi podařilo získat v rámci scény výraznější počet hlasů a stupňoval by etnické napětí. Pak by se dále vyhrocovala situace v násilné oblasti, a to jak v nárůstu masivnějších nepokojů, které by vedly k lokálním střetům, tak i v propracovanější teroristické činnosti.

Můžeme se tedy od neonacistů dočkat i teroristických akcí?
Vzrůstající politická aktivita extremistů skutečně může vést i k teroristické činnosti… Protože si ti lidé zvyknou, že když jim projdou násilné akce na velkých demonstracích, tak jim projdou i akce, které se blíží k terorismu.

Mohl mít tedy sobotní pochod neonacistů Ústím a nedávné demonstrace v Přerově vliv na vypálení romského domu ve Vítkově?
K tomu bych se zatím nevyjadřoval. Je potřeba počkat, koho policie usvědčí jako pachatele. Už byla řada případů u nás i v zahraničí, že zpočátku jasný rasistický útok nakonec takovým nebyl.



Český národ nicméně často bývá nálepkován jako extrémně rasistický.

Rasistické předsudky u české společnosti rozhodně existují. Dochází k tomu, že na základě osobní či zprostředkované negativní zkušenosti s jednotlivými Romy si Češi paušálně vytváří negativní náhled na Romy obecně. Dlouhou dobu se tady také tabuizovala některá témata, která souvisí s romskou otázkou, včetně etnické kriminality, kterou část Romů páchá, a ti lidé teď v extremistech vidí poslední záchranu na klidný život. U některých lidí vzniká dojem, že je Romům neoprávněně nadržováno a není všem měřeno stejným metrem.

Podle vás si to neonacisté uvědomují a chtějí toho využít?
Pozice strážců pořádku, kterou neonacisté částečně ztratili po násilnostech v Janově a Přerově, jim vyhovuje daleko více, protože jim umožňuje oslovit širší veřejnost. V Ústí nad Labem se opět prezentovali jako ti, kteří umí dodržovat pořádek. Extremisté se tedy opět mohou začít profilovat jako ti, kteří chrání zájmy obyčejného lidu proti nějakému establishmentu.

Janov, Přerov, Ústí nad Labem. Všude tam podpořili neonacisty místní. Vzniká mezi obyčejnými lidmi a extremisty sounáležitost?
V tomhle smyslu sounáležitost mezi extremisty, kteří říkají, že mluví jménem celého národa, a lidmi, kteří hledají poslední šanci, aby někdo hájil jejich požadavky, vzniká. Extremisté si po násilnostech v Přerově uvědomili, že tam došlo k věcem, které je mohly diskreditovat, proto si v Ústí dali pozor, aby se nic podobného neopakovalo.

Co se tedy dá dělat, aby se sbližování neonacistů a veřejnosti dále neprohlubovalo?
Hlavně je potřeba začít pracovat s mládeží, aby byli mladí extremisté mezi ostatními izolovaní. A pak samozřejmě řešit problémy, na nichž se extremisté profilují. Navíc v rámci represivního přístupu musíme také hledat nové metody a neotřelé způsoby potírání extremistické trestné činnosti, protože v tomto směru český stát zjevně zaspal a na nástup těchto nových trendů není připraven.

Autor: Jiří Korbel

20.4.2009 VSTUP DO DISKUSE 85
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZUJEME

Skvělá Koukalová slaví první letošní triumf. Ovládla stíhací závod!

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Pořadí v čele SP je opačné, Dahlmeierová vede před Koukalovou o 25 bodů. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies