VYBERTE SI REGION

Česko stále nemá systém varování při útoku

PRAHA - Šest let od teroristických útoků z 11. září se v ČR ozývá kritika protiteroristické politiky vlád. Stěžují si hlavně zástupci bezpečnostních agentur nebo cestovního ruchu. Stát je podle nich nedostatečně informuje o tom, jaká rizika hrozí a jak se mají chovat.

11.9.2007 1
SDÍLEJ:

Foto:

„V ČR neexistuje systém centrálního varování jako třeba v USA. O konkrétních opatřeních informujeme odpovědné orgány podle potřeb,“ připouští Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra. To ale podle soukromníků nestačí.

Není o co se opřít

„Hlídáme supermarkety, hotely a další objekty, které byly v minulosti v cizině terči útoků. Přitom neexistuje žádný standardizovaný postup varování před nebezpečím útoků,“ vysvětluje šéf bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta. Jeho společnost zajišťuje řadu objektů, které vlastní Američané, a musí tak dodržovat jejich bezpečností systém. „Řešením by mohla být barevná čtyřstupňová, škála, kterou využívají mezinárodní společnosti pro kvalifikaci závažnosti rizika. Například červená v bezpečnostním kódu znamená nasazení detektorů kovů, využití detekčních rámů a kontrolu vstupu osob do objektu. U nás podobná pravidla neplatí,“ nabízí řešení Bárta.

Stejně kritický hlas zní i od cestovních kanceláří. „Chybí nám jasné vymezení situací, kdy přebírá bezpečnost našich občanů stát,“ tvrdí mluvčí Asociace cestovních kanceláří Tomio Okamura a dodává, že stát v této oblasti zcela ignoruje soukromý sektor.

„Je to velký dluh minulých vlád,“ souhlasí s kritikou bývalý šéf vojenského zpravodajství Andor Šándor. „Občané by měli šanci v případě útoků orientovat se podle určitých pravidel,“ dodává Šándor.

Blíží se změna? Možná se situace změní, v parlamentu teď vzniká iniciativa několika poslanců, kteří by rádi celou věc řešili zvláštním zákonem. „Rádi bychom, aby došlo k přesnému vymezení stupňů hrozících teroristických nebezpečí, včetně toho, jak se mají chovat soukromé firmy i občané,“ popisuje záměr poslanců Michael Hrbata (ODS) a dodává, že je to jen jeden z aspektů boje proti terorismu. „Naším cílem by měla být nějaká verze protiteroristického zákona,“ dodává Hrbata.

Bývalý ministr vnitra František Bublan by v zásadě takový systém varování přivítal. Nelíbí se mu ovšem jeho stupňování. „Bylo by lepší, pokud by spíše třídil jednotlivé typy útoků než jejich stupně, každý druh je totiž něčím specifický,“ říká Bublan.

Lidé nevědí, co dělat v případě útokuAndor Šándor

Systém včasného varování musí fungovat na řadě úrovní, říká bezpečnostní expert Andor Šándor

Pomohl by České republice speciální zákon vymezující úrovně nebezpečí teroristického útoku jako je to v USA nebo ve Francii?

Určitě. Systém včasného varování musí fungovat na celé řadě úrovní a je dobré, aby každý věděl, comádělat. Dnes se sejde krizový štáb a ten teprve rozhodne, zatímco v případě vyhlášení určitého stupně nebezpečímůže řada věcí už naběhnout preventivně. Mohlo by to pomoci řešit některé problémy bez zbytečných prodlev. Dnes lidé až na výjimky nevědí, co mají v případě útoku dělat.Vtom se velice lišíme třeba od Velké Británie, kde jsou již občané naučeni chování v případě útoku.

Jak se diváte na užší zapojení soukromých bezpečnostních služeb v boji proti terorismu?

Soukromé bezpečnostní služby představují obrovský potenciál, který by mohl stát využít pro hlídání řady objektů kritické infrastruktury. Zároveň ale není jejich činnost nijak zákonem upravena. Díky tomu napříkladmohoupoužívat operativní techniku, aniž by k tomu měli souhlas soudu nebo na to museli zakládat spis. Určitě by to tedy pomohlo, ale musí to být upraveno zákonem a firmy by pak musely procházet bezpečnostními prověrkami. Řada těchto firem je totiž spojena s lidmi z bývalé StB.

V souvislosti s umístěním amerického radaru u nás se mluví o zvýšení rizika teroristického útoku, je to možné?

Možné to je, ale pravděpodobné spíše ne. Radar je ukryt ve vojenském újezdu a útok na něj je nepravděpodobný. Něco jiného jsou ale naše terče v Afghánistánu, zvláště pak vyslání provinčního rekonstrukčního týmu, který bude složen jak z vojáků, tak z civilistů. Je velká otázka, jak by se zachovala naše armáda v případě únosu civilní části výpravy. To jemnohemvětší a reálnější nebezpečí.

Francie příkladem

Jeden z nejpropracovanějších systémů včasného varování přijali Francouzi. Na jeho prohloubení a propracování se podílel i dnešní prezident Nicolas Sarkozy. „Není otázkou zda, ale kdy se stane Francie obětí teroristického útoku,“ nechal se Sarkozy slyšet ještě jako ministr vnitra.

V současnosti platí tedy v zemi galského kohouta plán bdělosti nazvaný Plan Vigipirate. Nebezpečí jsou v něm označena čtyřmi stupni od žluté přes oranžovou a červenou až po šarlatovou.

Ty jsou doplněny více než 400 opatřeními v třinácti oblastech pro policii, armádu, úřady, soukromí sektor i občany. O vyhlášení rozhoduje předseda vlády a je proveditelné během několika hodin. Plán bdělosti lze vyhlásit i jen v části Francie nebo jen pro některé oblasti. Například během oslav vylodění spojenců v Normandii byl pro místo oslav vyhlášen červený stupeň, zatímco pro zbytek země oranžový.

Po atentátech v Madridu v březnu 2004 byl vyhlášen červený stupeň pro železniční a leteckou dopravu.

Přes svou pružnost má ovšem Vigipirate své odpůrce. Ti kritizují především značné omezování lidských práv, které systém přináší. Posměšně ho proto přezdívají „Plan Vichypirate“ s narážkou na kolaborantský režim za druhé světové války se sídlem ve Vichy.

New York šest let po útocích z 11. září 2001

11.9.2007 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies