Češky kojí zodpovědně. Se stravou už je to horší

Mateřským mlékem je u nás krmeno déle než půl roku čtyřicet procent dětí. Pozitivní zprávou je, že se dlouhodobě snižuje počet těch, které přestávají být kojeny v šestinedělí, podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jich bylo v roce 2013 okolo 15 procent. Ženy by měly plně kojit, pokud je to možné, alespoň do šestého měsíce věku dítěte, poté začít s příkrmy. Délka kojení je však individuální a není věkově omezena.

Podle Zuzany Michálkové z novorozeneckého oddělení Vítkovické nemocnice je kojení jednou z nejpřirozenějších věcí v životě ženy. Navíc jde o nejvhodnější výživu novorozence a kojence, a to díky svému nezaměnitelnému 
a nenahraditelnému složení, které se přizpůsobuje věku 
a potřebám dítěte.

Alarmující ovšem je, že ženy v období laktace nedbají na dostatečně vyváženou stravu. Mají proto nedostatek prospěšných látek a vitaminů, což se může negativně projevit na vývoji jejich miminka. „Výživa v prvních 1000 dnech života dítěte ovlivňuje jeho budoucí zdraví. Hned po narození má největší vliv strava samotné matky, protože jídelníček se odrazí v kvalitě mateřského mléka," říká odborník na výživu Petr Tláskal. Kojení je prospěšné nejen pro dítě, ale i pro samotnou matku. Mezi zdravotní výhody kojení podle Michálkové patří například prevence rakoviny prsu, vaječníků, anémie a osteoporózy. Období laktace je pro ženu hodně energeticky náročné. Nedostatek energie se projevuje nejen únavou samotné matky, ale může mít negativní vliv i na produkci mateřského mléka. „Uvádí se, že při plném kojení je z počátku potřeba asi o 500 kcal více než je běžný příjem. Po prvních třech až čtyřech měsících se dále toto číslo snižuje zhruba na 300 kcal denně," tvrdí Petr Tláskal.

Chybí vitaminy i jód

Během těhotenství si totiž ženské tělo vytvoří tukovou zásobu asi čtyři až pět kilogramů, ze které tělo během kojení čerpá 200 – 250 kcal denně. Pokud jsou respektovány všechny zásady, neměl by úbytek váhy matky překročit 800 gramů měsíčně. Pokud žena zhubne více než jeden kilogram měsíčně, může to vést až k podvýživě kojence. „Matky by svou stravu neměly vůbec podceňovat, protože kojení jejich organismus vysiluje. Řešením je změna životosprávy, konkrétně zvýšení příjmu živin, které matka předává svému dítěti právě skrze kojení," vysvětluje nutriční terapeutka Tamara Starcovská.

Kojící ženě by rozhodně neměl chybět vitamín B12, který je obsažen pouze v biologické složce potravy, ohroženy tak mohou být především matky veganky. „U plně kojeného dítěte se může projevovat nedostatek vitaminu B12 opožďováním jeho psychomotorického vývoje," říká Tláskal. V době laktace je také nutný dostatečný přísun bílkovin, kvalitních tuků, omega 3 mastných kyselin a jódu. Ženy by proto měly v hojné míře konzumovat polotučné mléčné výrobky, ovoce, zeleninu, ryby, libové maso, cereální výrobky a kvalitní rostlinné oleje.

Naopak je lepší se vyhnout cigaretám, alkoholu, kofeinu, luštěninám, nadýmavé zelenině, bílému pečivu, tučným a sladkým jídlům. Studie odhalila nízký příjem vápníku, železa, kyseliny listové, zinku a vitaminu B. Ukázalo se, že 94 procent kojících matek přijímá oproti doporučení méně vitaminu D, 
75 procent méně než třetinu doporučené denní dávky. Jódu přijímá méně 97 procent matek, z nich 90 procent méně než polovinu doporučené denní dávky. V případě omega 3 mastných kyselin splnila doporučenou denní dávku jen polovina kojících matek.

Významnou položkou 
s ohledem na stravování kojící ženy je také pitný režim. Vypít by měla minimálně 2,5 litru tekutiny, tedy asi o litr více než je běžné. Vhodné jsou především nápoje bez cukru a bublinek jako například voda, bylinkové a ovocné čaje, domácí mošty nebo džusy zředěné vodou. „Strava by měla být rozložena do pěti porcí, měla by být dostatečně pestrá a mezi jednotlivými potravinovými komoditami dobře vyvážená," radí Petr Tláskal s tím, že náhradní přípravky kojenecké mléčné výživy nejsou svým složením tak dokonalé jako mateřské mléko.

Iva Mušálková, Jitka Budílková