VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češky loni podstoupily nejméně umělých potratů od roku 1990

Praha – Počty umělých ukončení těhotenství od roku 1990 klesly ze 109.361 na 23.032. Statistici evidují v celkových číslech potratů s potraty umělými i potraty samovolné, mimoděložní těhotenství a potraty jiné, včetně nelegálních. Celkové počty potratů v ČR za 22 let klesly ze 126.055 na 37.734. Většinu tvořily miniinterrupce, nejčastěji u žen svobodných, středoškolaček a žen se dvěma dětmi. Nelegální potrat nebyl loni žádný, uvádějí statistici na svém webu.

3.4.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Michal Bílek

K poklesu umělých potratů přispěly podle lékařky Marty Šimůnkové změny ve společnosti po roce 1989. Ženy odkládají mateřství a věnují se budování kariéry. Zlepšila se také nabídka moderních antikoncepčních prostředků.

Pokles evidovaných potratů ovlivnila podle statistiků i změna zákona. Od loňského dubna jsou narození bez známek života s hmotností 500 až 1000 gramů a z těhotenství od 22 do 28 týdnů považováni za mrtvě narozené.

Čísla statistiků potvrzují, že loni pokračoval trend klesajícího celkového počtu potratů. Oproti roku předchozímu klesl o 1130. Umělá přerušení tvořila 61 procent všech potratů, oproti roku předchozímu klesla o 1023. Mimodě­ložních těhotenství bylo 1186.

Vysoké počty samovolných potratů

Poměrně vysoké zůstávají počty samovolných potratů, loni jich bylo 13.516, jen o 121 méně než rok předtím. Může to podle statistiků souviset s rostoucím počtem chtěných a plánovaných těhotenství a s přesuny porodů do vyššího věku, kdy riziko samovolného potratu stoupá.

Spolu s nárůstem počtu nesezdaných soužití a podílu dětí narozených mimo manželství stoupá podíl svobodných žen, které prodělaly potrat. Z celkového počtu potratů bylo 46 procent u svobodných žen, z umělých přerušení bylo u nich 50,2 procenta. Nejvíc samovolných potratů bylo u žen vdaných. O umělé ukončení těhotenství žádají nejčastěji ženy se dvěma dětmi, u samovolných potratů je nejpočetnější skupina bezdětných žen.

U žen se základním a středním vzděláním, které podstoupily potrat, převažují umělá přerušení (76,9 procenta se základním a 64,9 procenta se středoškolským vzděláním). Vysokoškolačky nejčastěji prodělaly samovolné potraty, 48,9 procenta, umělá přerušení tvoří 48 procent.

U cizinek bylo loni 2319 potratů, největší část jsou umělá přerušení, 71,5 procenta (u Češek 61 procent) a samovolné potraty 25,8 procenta (u Češek 35,8 procenta). Nejvíc potratů u cizinek bylo v Praze a krajích Středočeském a Plzeňském, nejméně v krajích Vysočina a Olomouckém. Souvisí to se zastoupením cizinců v regionech.

Autor: ČTK

3.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies