VYBERTE SI REGION

Češky nechtějí mít děti, nebo aspoň ne brzy

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ - Porodnost u nás klesá od devadesátých let minulého století a demografové varují, že tu bude brzy chybět pracovní síla.

11.7.2010 58
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Stále více lidí v Česku zůstává bezdětných. Někteří proto, že děti mít nemohou, ale přibývá i těch, kteří se tak rozhodli dobrovolně.
Statistiky ukazují, že v České republice na jednu ženu připadá jen 1,25 dítěte. Takový výsledek je druhý nejhorší v Evropě, méně dětí se rodí už jenom v Litvě. Podle odborníků je to přitom vážný problém.

Češi rychle stárnou

„Od devadesátých let minulého století je u nás velmi nízká porodnost, bude se snižovat počet lidí v produktivním věku, tedy pracovní síla,“ řekla již dříve Deníku demografka Jitka Rychtaříková.

Zatímco v 70. letech přišlo na svět až 190 tisíc dětí ročně, loni to bylo jen o něco víc než 118 tisíc. Za čtyřicet let se však podle odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bude rodit pouze okolo 75 tisíc dětí ročně.

Podle Rychtaříkové nízká porodnost a současně snižující se úmrtnost způsobí, že se východoevropské země stanou nejstaršími na kontinentu. „Protože jsou postkomunistické země chudší, způsobí jim to mnohem větší problémy,“ míní demografka.

Přibývá neplodných mužů

Párů, které nemohou mít děti, dramaticky přibývá. „Zatímco před deseti lety bylo neplodných zhruba 10 procent párů, nyní je to okolo 17 procent,“ vypočítává gynekolog Stanislav Los Chovanec.

Rychle přibývá především neplodných mužů, u žen se statistiky v průběhu let příliš nemění. Pro řadu mužů je přitom taková diagnóza těžko přijatelná. „Mnozí si svou neplodnost odmítají připustit i poté, co od nás dostanou výsledky vyšetření,“ říká Chovanec.

Zvyšující se neplodnost má podle lékařů řadu příčin. Jednou z těch hlavních je stále horšící se prostředí. „Lidé jsou stále více vystaveni záření z mobilů a počítačů, které má zřejmě na plodnost negativní vliv,“ říká gynekolog. K dalším rizikovým faktorům podle něj může patřit častý stres nebo nevhodné zaměstnání, například pravidelná práce s chemikáliemi.

Pozdní rodičovství je trend

Za klesající porodností však nestojí pouze zdravotní důvody. Stále více Čechů zůstává bez dětí zcela dobrovolně. „Páry, které za mnou přicházejí, zůstávají bezdětné častěji kvůli vlastnímu rozhodnutí,“ říká psycholožka Zuzana Lišková. Dodává, že lidé, kteří dosáhli určitého životního standardu, se ho někdy nechtějí kvůli potomkům vzdávat.

Podle Liškové mají lidé dnes více možností, jak se realizovat, a proto rozhodnutí založit rodinu stále více odkládají. Za posledních dvacet let se tak průměrný věk prvorodiček zvýšil zhruba o pět let. Stále více žen však začne na mateřství pomýšlet až v pozdějším věku. „Po pětatřicátém roku je přitom šance na otěhotnění výrazně menší,“ upozorňuje Chovanec.

Rodí se nás stále méně

Socioložka Hana Hašková řekla Deníku:



Celoživotně bezdětných bude přibývat, jen nevíme jak moc


Praha – Pokud stát nezajistí slučitelnost kariéry a rodičovství, porodnost může rychle klesat, míní socioložka Hana Hašková.

Jaký je v současné době populační trend? Přibývá bezdětných lidí?


U generací, které vstupovaly do dospělosti v období socialismu, byla celoživotní bezdětnost velmi vzácná. Dříve však byla o něco vyšší a v současné době se opět navyšuje podíl žen, které zůstávají bezdětné. Týká se to však zejména až generace dnešních třicátníků, tudíž nelze zatím s jistotou říct, že tyto ženy zůstanou celoživotně bezdětné. U těch, které již dosáhly čtyřiceti let, je to ale velmi pravděpodobné.

Je tedy nárůst bezdětnosti svým způsobem návrat ke dřívějšímu stavu?

Určitě to není návrat, ta situace je úplně jiná. Lidé mají například nyní k dispozici antikoncepční prostředky, které dříve nebyly dostupné. Lze proto předpokládat, že současná bezdětnost je více daná vědomými volbami, které vedou k odkládání rodičovství do pozdějšího věku. Je však důležité dodat, že tyto volby lidé dělají v různých podmínkách, které mohou mít na jejich volby vliv.

Jaká je míra bezdětnosti v tuzemsku v porovnání se západní Evropou?

Česká společnost je v tomto ohledu východoevropskou společností. Proces odkládání rodičovství do pozdějšího věku tu začal až v 90. letech, zatímco v západní Evropě tento trend začal mnohem dříve. Zároveň s tím ve většině těchto zemí rostl i podíl celoživotně bezdětných, podobný vývoj lze tedy předpokládat i v Česku. Už proto, že bezdětnost u nás byla dosud extrémně nízká a týkala se pouze asi pěti procent žen.

Může být tento populační pokles tak silný, aby ohrozil českou společnost?

Na tuto otázku nelze dost dobře odpovědět, protože demografické prognózy se hodně liší. Některé říkají, že bezdětnost dosáhne asi 10 procent, což by nemělo společnost nijak výrazně zasáhnout. Jiné však předpokládají u vysokoškolaček až třetinovou bezdětnost, což by byla velmi dramatická změna.

Jaké důvody nejčastěji vedou k tomu, že se lidé rozhodnou zůstat bezdětní?

Podíl těch, kteří říkají, že chtějí zůstat celoživotně bezdětní, je stále zanedbatelný. V tomto případě je tedy těžké dělat nějaké srovnání. Spíše lze hovořit o odkládání rodičovství. To bývá dané kombinací osobních hodnot a sociálních faktorů, jako je například pozice na trhu práce a podobně. Teprve s přibývajícím věkem si bezdětní lidé začínají připouštět, že už zřejmě děti mít nebudou, aniž by to však předem plánovali.

Je bezdětnost v Česku stále vnímaná jako stigma?

V západoevropských státech se na bezdětnost určitě dívají méně negativně. U nás stále převládá pohled, že bezdětní musí být nešťastní lidé s prázdným životem. Společenská norma se však změnila v tom smyslu, že dříve bylo obvyklé mít dítě do 25 let, dnes je to naopak později.

Příští vláda se chystá výrazně omezit vyplácení porodného. Mohou podobné státní zásahy nějak ovlivnit rozhodnutí lidí, zda budou mít děti nebo ne?

Odborníci se přou, do jaké míry mohou vládní zásahy ovlivňovat populační trendy a zda vůbec. Podle mého názoru je nejdůležitější, aby státy měly vstřícnou rodinnou politiku. Rodičovství a profesní kariéra by měly být vzájemně slučitelné. V opačném případě bývá míra bezdětnosti vysoká. To byl případ například západního Německa, které už ale od této nevhodné politiky upustilo. (doh)

Autor: Martin Dohnal

11.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 58
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies