VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čeští vědci pomohli zmapovat geny pšenice

Praha – Není na co čekat. Za čtvrt století se populace na Zemi rozroste na devět miliard lidí. Spotřeba potravin vzroste o polovinu. Už teď si vědci lámou hlavu, jak všechny uživit. „Oponenti říkají, že když se bude s potravinami šetřit, bude to stačit. Obávám se však, že to stačit nebude," tvrdí Jaroslav Doležel z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Právě jeho tým nyní napomohl tomu, jak budoucí možný nedostatek potravin řešit.

19.7.2014 13
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Vědci vyvinuli metodu, která výrazně zrychlila analýzu dědičné informace pšenice. Společně s dalšími laboratořemi sdruženými v mezinárodním konsorciu IWGSC pak získali genetický plán této plodiny.

Jejich objev má obrovský význam pro šlechtitele. Ti totiž dostali do ruky úplnou mapu genů pšenice, takže nyní budou moci vyšlechtit rostlinu, jejíž výnosy budou vyšší nebo která bude odolnější vůči škůdcům či suchu. „To je trochu náročnější. Nemůžeme chtít udělat z pšenice kaktus," doplnil vědec.

Potenciál je obrovský

Každopádně se do budoucna rýsuje pšenice, která bude mít vyšší výnosy. „Výnosový potenciál pšenice je obrovský. Běžně získáváme dvě až tři tuny z hektaru. Na Novém Zélandu získali už dokonce šestnáct tun," přiblížil Doležel.

Mezinárodní konsorcium získaný genetický plán zveřejnilo v renomovaném časopise Science. „Pořízení jakékoliv sekvence DNA k určitému chromozomu je teď možné pomocí počítače a je záležitostí několika minut. Vedle urychlení každodenní práce umožňuje nově získaný plán dědičné informace provádět analýzy, které nebyly dříve možné," řekl Jorge Dubcovsky z University of California Davis, která na výzkumu spolupracovala. Pšenice je hlavní složkou výživy v mnoha oblastech světa. Sklidí se jí téměř 700 milionů tun, což ji řadí na třetí místo mezi obilovinami hned za kukuřici a rýži. Pšenice má však vyšší obsah bílkovin, proto je nejdůležitějším zdrojem bílkovin rostlinného původu. V současnosti se daří zvyšovat výnosy této plodiny o jedno procento ročně.

Populace roste rychleji než výnosy

Potíž je v tom, že spotřeba roste rychleji, takže podle Doležela bude nutné roční růst výnosů zvýšit na 1,7 až dvě procenta, aby byl zajištěn dostatek potravin pro lidstvo. „Světové zásoby pšenice klesají 
a populace zatím roste rychleji než výnosy této plodiny," upřesnil český vědec.
Práce badatelů však nekončí. Zatím poskytli genetickou mapu, ale cílem mezinárodního konsorcia, jehož součástí je i olomoucká laboratoř, je dědičnou informaci pšenice přečíst. Kromě toho se vědci snaží přečíst všech 21 chromozomů pšenice, přičemž olomoučtí vědci mají za úkol přečíst tři z nich. Jak uvedli v časopise Science, nyní už znají úplnou sekvenci prvního z 21 chromozomů. Podle Doležela by celá dědičná informace pšenice mohla být přečtena do tří let.

„Máme jasno, jak postupovat při získávání úplné dědičné informace zbývajících dvaceti chromozomů," uvedla místopředsedkyně IWGSC Catherine Feuillietová.

Vědci by tak dospěli do stadia, do něhož už pokročil výzkum dědičné informace u rýže a kukuřice.
Pšenice má však proti těmto obilninám výhodu, že je velmi přizpůsobivá a lze ji pěstovat v mnohem větším počtu oblastí. Zrno pšenice se dá navíc snadno skladovat a pšeničná mouka se používá pro přípravu řady kvalitních potravin.

Autor: Vilém Janouš

19.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
14 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies