VYBERTE SI REGION

Čeští vědci pomohli zmapovat geny pšenice

Praha – Není na co čekat. Za čtvrt století se populace na Zemi rozroste na devět miliard lidí. Spotřeba potravin vzroste o polovinu. Už teď si vědci lámou hlavu, jak všechny uživit. „Oponenti říkají, že když se bude s potravinami šetřit, bude to stačit. Obávám se však, že to stačit nebude," tvrdí Jaroslav Doležel z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Právě jeho tým nyní napomohl tomu, jak budoucí možný nedostatek potravin řešit.

19.7.2014 13
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Vědci vyvinuli metodu, která výrazně zrychlila analýzu dědičné informace pšenice. Společně s dalšími laboratořemi sdruženými v mezinárodním konsorciu IWGSC pak získali genetický plán této plodiny.

Jejich objev má obrovský význam pro šlechtitele. Ti totiž dostali do ruky úplnou mapu genů pšenice, takže nyní budou moci vyšlechtit rostlinu, jejíž výnosy budou vyšší nebo která bude odolnější vůči škůdcům či suchu. „To je trochu náročnější. Nemůžeme chtít udělat z pšenice kaktus," doplnil vědec.

Potenciál je obrovský

Každopádně se do budoucna rýsuje pšenice, která bude mít vyšší výnosy. „Výnosový potenciál pšenice je obrovský. Běžně získáváme dvě až tři tuny z hektaru. Na Novém Zélandu získali už dokonce šestnáct tun," přiblížil Doležel.

Mezinárodní konsorcium získaný genetický plán zveřejnilo v renomovaném časopise Science. „Pořízení jakékoliv sekvence DNA k určitému chromozomu je teď možné pomocí počítače a je záležitostí několika minut. Vedle urychlení každodenní práce umožňuje nově získaný plán dědičné informace provádět analýzy, které nebyly dříve možné," řekl Jorge Dubcovsky z University of California Davis, která na výzkumu spolupracovala. Pšenice je hlavní složkou výživy v mnoha oblastech světa. Sklidí se jí téměř 700 milionů tun, což ji řadí na třetí místo mezi obilovinami hned za kukuřici a rýži. Pšenice má však vyšší obsah bílkovin, proto je nejdůležitějším zdrojem bílkovin rostlinného původu. V současnosti se daří zvyšovat výnosy této plodiny o jedno procento ročně.

Populace roste rychleji než výnosy

Potíž je v tom, že spotřeba roste rychleji, takže podle Doležela bude nutné roční růst výnosů zvýšit na 1,7 až dvě procenta, aby byl zajištěn dostatek potravin pro lidstvo. „Světové zásoby pšenice klesají 
a populace zatím roste rychleji než výnosy této plodiny," upřesnil český vědec.
Práce badatelů však nekončí. Zatím poskytli genetickou mapu, ale cílem mezinárodního konsorcia, jehož součástí je i olomoucká laboratoř, je dědičnou informaci pšenice přečíst. Kromě toho se vědci snaží přečíst všech 21 chromozomů pšenice, přičemž olomoučtí vědci mají za úkol přečíst tři z nich. Jak uvedli v časopise Science, nyní už znají úplnou sekvenci prvního z 21 chromozomů. Podle Doležela by celá dědičná informace pšenice mohla být přečtena do tří let.

„Máme jasno, jak postupovat při získávání úplné dědičné informace zbývajících dvaceti chromozomů," uvedla místopředsedkyně IWGSC Catherine Feuillietová.

Vědci by tak dospěli do stadia, do něhož už pokročil výzkum dědičné informace u rýže a kukuřice.
Pšenice má však proti těmto obilninám výhodu, že je velmi přizpůsobivá a lze ji pěstovat v mnohem větším počtu oblastí. Zrno pšenice se dá navíc snadno skladovat a pšeničná mouka se používá pro přípravu řady kvalitních potravin.

Autor: Vilém Janouš

19.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:
Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies