Cévka muži vadila více než operace srdce

Pacient tvrdí, že bylo zbytečné, nechtěl ho, a přesto se mu musel proti své vůli podvolit. Podle nemocnice to ale není pravda, cévkování prý násilím provést nelze.

V polovině listopadu byl Václav Hauer převezen do Fakultní nemocnice na Lochotíně. „Špatně se mi dýchalo kvůli srdeční arytmii, kterou mám už dlouhá léta,” vzpomíná Plzeňan. Po dvou dnech mu lékaři provedli katetrizační ablaci srdce, která arytmie odstraňuje. Jde o přibližně tříhodinovou operaci, která se provádí za plného vědomí. „Ještě se mě doktor ptal, jestli vydržím nečůrat, což jsem mu potvrdil,” dodal.

Po operaci byl pacient převezen na pokoj kardiologické JIP a požádal, zda si může dojít na toaletu. „Rovnou mi řekli, že to ani náhodou. Že s tím se tady nepočítá a chodí se tu na mísu a bažanta. Prý tady ani záchody pro pacienty nemají,” argumentuje Hauer, který sám sebe označuje jako extrémně stydlivého, s čímž měl problémy už na vojně. „Zkoušel jsem to do bažanta, ale tak mě to rozrušilo, že se okamžitě rozpípaly všechny přístroje. Zkrátka to nešlo.”

Na to, co se mělo dít potom, by Plzeňan nejraději zapomněl. „Najednou na mně leželi dva chlapi, já cítil, že jsem od pasu dolů nahý a že mě někdo třetí násilím cévkuje,” popisuje zážitek Václav Hauer. „Stěžoval jsem si pak i primáři, ale zbytečně.” Na záchod si prý mohl dojít až po přeložení na ´normální pokoj´.

Mluvčí FN Plzeň Renata Jenšíková tvrdí, že je ´celá kauza nesmyslná´. „Cévkování u muže není jednoduchý zákrok a proti vůli pacienta je téměř nemožný,” říká Jenšíková. Nepravdivý je podle ní i argument ohledně chybějících záchodů. „Na každém oddělení jsou toalety pro pacienty,” podotýká mluvčí.

Podle právníka Františka Korandy jsou případné stížnosti na lékařské postupy vždycky velmi komplikované. „Nutné jsou názory nezávislých lékařů. Například posudek od jiného kardiologa, že nebyl důvod nepustit pacienta dojít si na záchod,” míní Koranda.

Psychiatrické vyšetření

Několik dní po operaci byl Václav Hauer, který je zároveň zastupitelem centrálního obvodu, navíc poslán na psychiatrické vyšetření, kvůli kterému mu teď hrozí odebrání zbrojního pasu. „Prý jsem po operaci vykřikoval, že všechny zabiju. Ničeho takového si nejsem vědom, ale i kdybych to řekl... Vždyť jsem byl pod silnými prášky,” říká Hauer s tím, že tlumicí léky bral i během následného vyšetření. „V případě potřeby je možné přizvat lékaře z jiných oborů,” připomíná mluvčí Jenšíková.

„Uznávám, že mi operací srdce lékaři pomohli, ale kvůli jejich následnému jednání si připadám méněcenný. Jen proto, že jsem se odmítl vymočit do bažanta a v pooperačním stavu něco řekl, jsem blázen?” kroutí hlavou Plzeňan.

Odebrání zbrojního pasu a také dvou pistolí, které Hauer doma má, však není tak jednoduché, předchází mu správní řízení. „Dotyčný musí přesvědčit komisi, že není blázen,” upřesňuje František Koranda.