VYBERTE SI REGION

Chalupa: Přírodní procesy pro čtvrtinu NP Šumava

Praha – Do první bezzásahové zóny Šumavy by podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) měla spadat až čtvrtina území parku.

4.8.2011 1
SDÍLEJ:

Ministr životního prostředí Tomáš ChalupaFoto: Deník/Divíšek Martin

Uvedl to ve čtvrtek v rámci senátní debaty o budoucnosti rezervace, když mluvil o přípravě nového zákona o národním parku. Zákon má podle něj přinést „rozumný pohled na nezásahovou zónu“ a řešit například i hospodaření v místech, která by měla být bezzásahová až výhledově.

„Představa ministerstva je taková, že první zóna v novém zákonu by proti dnešním 13 procentům měla být někde kolem 24 až 25 procent,“ uvedl. Diskusi chce ministr vést například o tom, zda má být v takto velké zóně pohyb povolen jen po cestách, nebo i mimo ně.

Na 25. srpna svolal Chalupa jednání se zástupci krajů a vědců o tomto dokumentu. Vědci, kteří protestují proti současnému kácení na Šumavě, by si přáli až 30 procent parku bez zásahů. Návrh zákona z Plzeňského kraje, který leží od minulého týdne ve sněmovně, hovoří o 18 procentech. Ministr vyzval strany sporu ke smíru.

Ostrá diskuse v Senátu

Spor o to, zda kácet v biologicky nejcennějších lokalitách kůrovcem napadené stromy, či nechat napadená místa napospas přírodním procesům, vyvolal na půdě Senátu ostrou diskusi. Zástupci šumavských obcí přinesli petici Zachraňme Šumavu a nechali se slyšet, že nechtějí být pokusnou laboratoří, dívat se s radostí na suchý les a přihlížet degradaci rozvoje šumavských obcí. Senátoři jim ve velké většině dávali za pravdu, kritizovali bývalé vedení ministerstva ze Strany zelených. Neprošel ale návrh, aby byla po právní stránce přezkoumána rozhodnutí o hospodaření na Šumavě z doby, kdy úřad vedl někdejší předseda zelených Martin Bursík.

Zástupci obcí vyzvali stejně jako senátoři politiky k urychlené práci na koncepčních dokumentech. Chalupa jim slíbil diskusi nad návrhem nového zákona. „Co Šumava potřebuje ze všeho nejvíc, je jasný zákon,“ uvedl. Dodal, že platit by měl po dobu desítek let a parku by měl dát stabilní a dlouhodobé řešení.

Po koncepčním přístupu volají i ekologové, právě časté změny ve způsobu hospodaření podle nich stojí za problémy na Šumavě. Jaromír Kyzour z ekologického Hnutí Duha v Senátu zopakoval, že správa parku při nynějším kácení podle názoru aktivistů nedodržuje zákony. „Nikdy jsme netvrdili, že jde o nějaký nedotčený prales, je to ale přírodně velmi cenná oblast,“ popsal lokalitu Na Ztraceném u Modravy na Klatovsku, kde jeho kolegové brání už deset dní kácení vlastními těly. Podle aktivistů nemá správa ke kácení v místě, které bylo dříve bezzásahovou zónou, nutné výjimky.

Stráský: Vyjímka je třeba pro větší plochu

Podle ředitele parku Jana Stráského výjimky nejsou třeba. Za pravdu mu minulý týden dala i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), na kterou se aktivisté obrátili. „Kůrovec neví, že je v parku,“ uvedl Stráský. Dodal, že správa kácí v místech, které do plánovaných 25 bezzásahových procent nespadají, proto, aby zachránil zbytek parku. „Děláme to, co je podle zákona možné,“ řekl. Výjimku by podle něho správa mohla potřebovat pro větší plochu.

Petici Zachraňme Šumavu inicioval před dvěma lety Svaz obcí Národního parku Šumava. Tvůrci petice, pro kterou získali 13.200 podpisů, jsou pro razantní zásah vůči lýkožroutovi smrkovému.

Kroky současného vedení parku i ministerstva životního prostředí svaz šumavských obcí podporuje. Podle předsedy Jiřího Hůlky má Stráský plnou podporu všech šumavských obcí. „Jeho chování je záměrně a účelově kritizováno,“ hájil Stráského. Pokud se vedení parku podaří kůrovce zastavit, bude kritizováno za to, že kácením ohrožovalo živočichy a vytvářelo holiny, nepodaří-li se mu to, bude kritizováno jako neschopné, uvedl Hůlka.

Minulé vedení parku podle Hůlky používalo mnohem více pesticidů a za jeho působení vzniklo 1100 hektarů nových holin. To vše podle Hůlky způsobilo rozhodnutí z jara 2007 ponechat v lese 3000 stromů zničených kalamitou a zajistit tak kůrovci „nerušenou líheň“.

Čtěte také: Na protest proti aktivistům drží lékařka hladovku

Autor: ČTK

4.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Gymnazisté chtějí operovat, ne učit

Praha /INFOGRAFIKA/ – Když ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ohlásila, že do konce roku platy učitelů vzrostou o osm procent, expert na vzdělávací systémy Daniel Münich pro Deník reagoval, že symbolické přilepšení o několik stokorun nic neřeší. „Aby to proměnilo zájem o obor, muselo by jít o zvýšení skokové, kolem deseti tisíc," míní Münich.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies