VYBERTE SI REGION

Chceme dát zvířatům jména a příběhy, říká Bobek

Praha - Nový ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek chce navázat na úspěšný gorilí projekt Odhalení. Zvířata tak chce představovat nejen jako představitele živočišného druhu, ale také jako individuality.

13.3.2010 1
SDÍLEJ:

Ředitel pražské ZOO Miroslav BobekFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Léta působil Miroslav Bobek v českém rozhlase. Od ledna se stal ředitelem pražské zoo.

S pražskou zoo jste spolupracoval několik let na projektu sledování goril Odhalení, jehož jste autorem. Vedla vaše první cesta v nové funkci do pavilonu těchto lidoopů?
Určitě jsem se byl na gorily ten den podívat, ale samozřejmě nejdříve jsem zamířil do své kanceláře ve správní budově. V ní bydlíval nejenom první ředitel zoo profesor Janda, ale v této kanceláři jsem také kdysi navštívil pana profesora Veselovského, který tam tehdy rovněž měl byt.

Většina návštěvníků má zoo spojenou s jarem či létem, vy jste nastoupil v lednu. Nenudíte se trochu v zimní, téměř prázdné zahradě bez návštěvníků?
V zoologické zahradě je co dělat celý rok a po nástupu do funkce to platí mnohonásobně. Protože přebírat tuto firmu, která je velmi velká a složitá, a hlavně má skvělou pověst, znamená velký závazek a velký časový úvazek. Pokud jde o zimu, bylo pro mě frustrující, když zoo zapadávala sněhem, což je velmi krásné, poetické a příjemné, a já jsem tam chodil sám nejenom před otevřením, ale téměř sám také po otevření. Říkal jsem si, vždyť je to tak krásné, proč sem ti lidé nejdou… Ale pravdou je, že tady je zvykem chodit od poloviny jara až do podzimu, ale rozhodně ne v zimě. Byť má zahrada také své kouzlo a má to co nabídnout.

Chystáte se návštěvníky do zimní zoo nějak přilákat?
Určitě bychom chtěli přitáhnout návštěvníky i mimo hlavní sezonu. Jde o to především vysvětlit a poukázat na krásy a nabídku zoo v zimě. Při dalším rozvoji zoo budeme zohledňovat, aby poskytla více služeb a větší komfort i v zimě.

Již jsme zmínili projekt Odhalení, který proslavil pražské gorily, počítáte s něčím podobným i do budoucna?
Rozhodně chceme pokračovat v aktivitách projektu Odhalení, které přispívají k ochraně goril ve volné přírodě. Pokračovat bude určitě i přímý přenos goril. A obecně chystáme jak ochranářské přenosy, tak projekty, kdy život zvířat budeme přibližovat například i prostřednictvím přímých přenosů,

Kouzlo projektu Odhalení spočívalo v tom, že gorily měly svůj příběh, objevovaly se v pohádkách… Budete do příběhů zapojovat i další živočišné druhy?
Odhalení gorilám pomohlo tím, že jim přisoudilo charaktery, které vycházely z reality, vyprávělo jejich příběhy. A s tím jsem nyní do zoo přišel jako ředitel. Byla to součást mé koncepce. Musíme zvířata představovat v souvislostech, v prostředí, které obývají, ale současně bude potřeba, abychom je představovali nejen jako zástupce živočišných druhů, ale i jako individuality, které mají svá jména, své charaktery. To rozhodně není nadsazené, hlavně u vyšších savců nebo u ptáků. I naše nová kampaň k zahájení sezony bude založena na tom, že bude zvát k setkání s konkrétními jedinci, například s Eberhardem von Leipziger Hauptbahnhof.

To je, jestli se nepletu, želva.
Ano, želva sloní. Přesněji želvák…

Oznámil jste, že budete dělat úpravy pavilonů, které byly otevřeny celkem nedávno. Jedním z nich je v podstatě zbrusu nový pavilon lachtanů, druhým pavilon goril obnovený po povodních. Proč?
V případě goril se ukazuje, že vodní příkop ve venkovním výběhu není šťastné řešení. A nejenom v Praze, ale je to obecně trend v chovu lidoopů. Vodní příkopy pro gorily představují enormní riziko, navíc gorily pak nemohou v zimě ven, protože vodní příkop je to jediné, co je dělí od okolního prostředí. Čili to je záležitost, která se možná mohla řešit dříve, ale souvisí s tím, jak se vyvíjí chovatelský přístup. Pokud jde o lachtany, tam je to problematičtější. Podle všeho se šetřilo na nepravém místě. Udělaly se změny oproti původnímu projektu a výsledkem je, že kvalita vody je mimořádně špatná. Je nutné udělat poměrně zásadní zásahy, abychom lachtany vůbec mohli nadále chovat.

Zoo jste převzal po rozsáhlé obnově po ničivých povodních. Trochu jako z jiného světa působí jen starý pavilon slonů. Kdy začne stavba nového pavilonu a kolik bude stát?
Nový sloninec, ale i hrošinec by měly stát v horní části areálu. Rozpočet je přes 300 milionů korun. Z našich prostředků půjde jenom malá část na dovybavení výběhů. Dominantně budou financovány z odboru městského investora. Stavba by měla začít letos.

Hroši byly vždy trochu ve stínu slonů, zůstalo tedy součástí projektu i akvárium pro hrochy?
Pavilon pro hrochy s bazénem je samostatná stavba, která je součástí tohoto projektu, stejně jako prostor pro antilopy. Ale přeci jen dominantou tohoto komplexu, ať už z pohledu plochy, významu a koneckonců i nákladů, je prostor pro slony.

Kromě samotné stavby bude náročný i provoz pavilonu, máte už vyčísleno, kolik peněz spolyká vlastní provoz?
Samozřejmě, že provoz bude relativně drahý, rámcově vyčísleno to samozřejmě máme. Ale situace ve starém pavilonu je už neudržitelná. To říkám i ve vztahu k nákladům. Jeho vytápění, udržování v provozu je, troufám si tvrdit, možná dražší, než bude nový sloninec. Ale hlavně je to neudržitelné ve vztahu ke zvířatům, a koneckonců také k lidem, kteří tam pracují. Ta stavba je ve velice špatném stavu a je potřeba s tím něco udělat.

Již v minulosti se mluvilo o tom, že starý pavilon slonů bude využit pro jiné účely, ale zatím nezaznělo, k čemu. Už je v tom jasno?
Po svém nástupu jsem vyzval kolegy, zejména zoology-kurátory, aby přišli se svými návrhy. V tuto chvíli u nás běží diskuse, jak to pojmout, protože jde o skvělé místo, byť v záplavové zóně. Je to velká stavba, kterou by asi bylo škoda zbourat, protože jinou stavbu tam postavit nepůjde. Zkrátka je to prostor, který bude pro budoucí rozvoj zoo velmi významný.

Také jste oznámil, že některé plánované investice v zoo zastavíte. Které, a nebude zahrada o něco ochuzena?
V první fázi je investiční záměr jenom určitá představa. Já jsem se rozhodl některé představy na čas nebo i natrvalo opustit. Takovým příkladem je „evropská řeka“ nebo projekt enormně drahého výtahu. Tentokrát nemáme příspěvek od města, jako tomu bylo v minulých letech, a musíme se spoléhat na vlastní investiční fond. To samozřejmě znamená, že člověk se musí více zamýšlet nad tím, do čeho se bude investovat, a do čeho nikoliv. Díky ohromné návštěvnosti a příjmům pražské zoo je investiční fond velmi vysoký a možná jsem proto až příliš opatrný, když ho nechci vyčerpat naráz. Raději chci postupovat pomalu a promyšleně, než abychom rozjeli najednou mnoho staveb.

Kdo je Miroslav Bobek

Vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1993 až 2009 působil v Českém rozhlase. Zde se zpočátku věnoval popularizaci vědy, za kterou obdržel cenu Akademie věd ČR. V roce 1997 vedl projekt Duhový most (vysílání v době povodní) a poté pracoval jako šéfredaktor ČR2 - Praha. V roce 2000 založil divizi Český rozhlas Online a stal se jejím šéfredaktorem a později ředitelem. V roce 2005 koncipoval vybudování populárně naučné stanice Leonardo. V roce 1994 inicioval a vedl projekt Africká odysea, monitorující migrací čápů černých z ČR do afrických zimovišť. Je rovněž autorem a vedoucím projektu Odhalení, který byl jako "trochu jiná reality show" s gorilami zahájen v pražské zoo na podzim 2005. Odhalení si získalo mimořádný zájem veřejnosti v ČR i ve světě a Český rozhlas za ně obdržel "divokého Oscara" na prestižní přehlídce Wildscreen v Bristolu a Pečeť Comenius EduMedia v Berlíně. Miroslav Bobek byl za Odhalení v roce 2007 oceněn Čestnou medailí Vojtěcha Náprstka. Realizoval také další projekty, například Via Pontica - sledování migrace dravců ve východním Turecku, Hlas pro tento den - rozhlasové pořady a vydávání CD nebo internetové přenosy hnízdění čápů černých, sokolů stěhovavých a dalších druhů. Pořídil mnoho nahrávek etnické hudby, jejichž výběr vyšel na CD Zpěv Afriky v roce 2005.

Záhy po svém nástupu jste musel řešit problémy s logem, tedy znakem zoologické zahrady, které se táhnou několik let. Nyní zoo používá provizorní logo, kdy bude mít nové?
Do zoo jsem přišel ve chvíli, kdy se likvidovalo Cihlářovo logo, jehož užívání nám bylo soudně zakázáno. Změnu bych chtěl pojmout systémově, protože vizuální styl zoo má již několik vrstev, téměř archeologických. Je tam Cihlář, je tam cosi jako nápodoba Cihláře, je tam styl „Made in nature“, je tam ještě jiný styl informačního systému. Zkrátka je to velmi složité. Čili nejdříve důkladně prozkoumáváme terén a potom vytvoříme zadání pro nový vizuální styl, jehož součástí, samozřejmě dominantní, bude i logo.

Máte nějakou, alespoň hrubou představu, jak by mělo nové logo vypadat, co by v něm nemělo chybět, nebo necháte všechno zcela na autorech návrhů?
První otázka je, jestli v logu má nebo nemá být zvíře. Když by nemělo, tak potom je to jednoduché, a téměř by asi mohlo zůstat nynější provizorní logo. Ve chvíli, kdy budeme chtít nějaký zvířecí motiv, vzniká otázka, jaké zvíře by to mělo být. Tradičně je to kůň Převalského. Ovšem Cihlářovo logo bylo velmi výrazné, a udělat logo ještě výrazněji zkrátka nejde. Jenže kdyby nové logo s koněm Převalského bylo méně výrazné než Cihlářovo, většina veřejnosti by ho patrně vnímala jako horší.Čili to nás limituje ve vztahu ke koni Převalského, přičemž kůň Převalského představuje nejenom tradici, ale pražská zoo se především významně podílela na jeho záchraně, a je tedy logické, že ho má v logu. Současně se ptáme, které další zvíře má význam a váhu koně Převalského, a současně může být atraktivní pro veřejnost. Například moje oblíbená gorila. Všichni očekávají, že dám do loga gorilu. Ale upřímně, náš chov goril je významný z pohledu České republiky a má význam i z pohledu ochrany přírody. Ale z chovatelského hlediska prostě nejsme první, kdo rozmnožil gorilu, nejsme jediní, kdo se zasazuje o jejich záchranu. Jaké další živočišné druhy jsou pro nás výjimečné? Jsou to třeba varani komodští, které pravidelně rozmnožujeme a jsme v tom velmi úspěšní. Ale dejte si do loga varana… A takhle bych mohl pokračovat. Zkrátka výběr zvířete, bude na celé záležitosti ta nejobtížnější věc.

Už jste zmínil, že Cihlářovo logo je velmi výrazné. Neuvažujete o tom, že byste se ještě pokusil o dohodu s tímto autorem?
Já jsem se s panem Cihlářem sešel záhy po svém nástupu a shodli jsme se, že vrátit už se nejde…

Zmínil jste koně Převalského, kteří pražskou zoo skutečně proslavili. Ovšem jejich výběh zároveň patří k těm nejnudnějším a nejméně atraktivním. Kromě toho jsou koně často schováni za technickými stavbami a osobně se mi stalo, že jsem je jako pravidelný návštěvník zoo třeba i několik let po sobě vůbec nespatřil. Chystáte nějakou změnu?
Určitě. Prezentace, zejména kopytníků v horní části zoo, si zaslouží změnu. Přeci jenom, jak se po povodních řešily nové pavilony, vodní svět a celý dolní prostor zoo, jsou teď na řadě právě horní prostory, abychom se je snažili vylepšit a zatraktivnit.

Návštěva zoo by kromě setkávání se zvířaty měla veřejnost rovněž vést k vytváření vztahu k životnímu prostředí. Neměla by zoo právě v téhle oblasti dělat více? Pokud například návštěvníci potřebují vyhodit plastovou či skleněnou láhev, nemají na většině míst k dispozici nádoby na tříděný odpad a musí je odhodit do jednoho koše na všechny druhy odpadů…
V této oblasti máme více záměrů. Není to jen třídění odpadů. Třeba teď zvažujeme projekt výběru starých mobilních telefonů ve prospěch ochrany zvířat. To je velmi složitá problematika, uvidíme, jestli se bude realizovat. Chceme se stát jakýmsi vzdělávacím centrem ve vztahu k ochraně životního prostředí. Například nyní probíhá velmi zajímavé jednání o elektromobilech a možnosti jejich dobíjení v prostoru zoo. Budeme mít solární panely na střeše jednoho z pavilonů. Rovněž jako výukovou záležitost s displejem, který bude ukazovat, kolik energie zrovna vyrábí. Je tady projekt energocentra, které by zpracovávalo biologický odpad ze zoo. V rámci zahrady by šlo o uzavřený cyklus, výstupem by byla jednak elektrická energie, jednak kompost. Na podobných projektech nyní pracujeme, ale samozřejmě to nejde udělat ze dne na den.

Těmi solárními panely jste mi vzal další otázku, chtěl jsem se zeptat, zda se ploché střechy pavilonů nechystáte pro tyto účely využívat. Kdy se do projektu pustíte?
První bychom chtěli zprovoznit už na jaře.

Část zoologické zahrady porůstají akáty, což jsou nepůvodní a nebezpečné dřeviny, které se invazivně šíří a ničí původní vegetaci. Chystáte se s nimi něco udělat, aby nepůsobily další škody v okolí zahrady?
Mě akáty na svahu zoo iritují, protože je také vidím jako nepůvodní dřevinu, která je agresivní, ničí půdu a podobně. Začal jsem se vyptávat, co by s tím šlo udělat. Zatím jsem dostal poměrně neuspokojivou odpověď, že nic. Že nic jiného se tam neudrží. Když říkám, že to je neuspokojivá odpověď, tak to neznamená, že bych se ptát přestal.

Velkým a dlouhodobým problémem pražské zoo je doprava. V diskusi na toto téma se nejvíce mluví o nových silnicích, parkovištích, ale není čas začít diskutovat o přivedení metra k zoo? Vždyť prakticky v každé evropské metropoli, pokud chce člověk navštívit zahradu, stačí si najít stanici metra s názvem zoo…
Myslím, že stavět do zoo metro by bylo sice krásné, ale současně by to byl také příliš velký přepych. Řešení vidím jinde. Podle mého názoru je podél Vltavy nezbytné vybudovat novou komunikaci, aby automobily nejezdily přes vnitřní část Troji. A vybudovat u zoo parkovací domy, kde bude možné odstavit osobní auta. Část lidí se samozřejmě do zoo bude dostávat městskou hromadnou dopravou, a budu rád, když jich bude co nejvíce. Podle mého názoru by to měly být především ekologické autobusy. Část návštěvníků se k nám může dostávat po vodě. Dohodli jsme se s pražskou paroplavbou, že bude vozit více lidí do zoo. Zvažují se i další projekty jako je parkoviště na čističce na Císařském ostrově. Ale ty myslím budou jen doplňkem hlavní, silniční komunikace.

Pražská zoo se loni umístila mezi deseti nejlepšími zoologickými zahradami na světě. Má vůbec ještě potenciál růst, zlepšovat se?
Potenciál pražské zoo je ohromný. Je v tom, co naši chovatelé a vůbec pracovníci zoo dokážou. Potenciál pro další rozvoj představuje starý sloninec, ale i některá další místa v zoo, kde lze ještě dál budovat. Koneckonců zmínil jste výběhy v horní části zahrady. A je třeba zmínit i vzdělávací a ochranářský potenciál zoologické zahrady, stejně jako nové možnosti v prezentaci zvířat.

Autor: Dalibor Dostál

13.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Předseda ODS Fiala: Zemanův projev ukázal na jeho sbližování s Babišem

Praha - Projev prezidenta Miloše Zemana ve Sněmovně při projednávání státního rozpočtu ukázal na jeho sbližování s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to dnes řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala s tím, že to nepokládá za šťastné pro Česko. Zeman podle Fialy svými závěry popřel některé teze, které sám v projevu přednesl.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies