VYBERTE SI REGION

Chcete ovlivnit Evropu? Jděte volit

Praha - Zítra a pozítří si Evropané zvolí své poslance. Bude jich 751 a jejich hlasování, návrhy a rozhodnutí ovlivní budoucnost nás všech. I jedenadvacet českých zástupců může být výrazně slyšet, pokud půjde o lidi se silným názorem, zázemím vlivné parlamentní evropské frakce, schopností se prosadit a komunikovat v několika jazycích.

22.5.2014 37
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

Lhostejnost či nadávání nezmění nic, aktivní účast ve volbách a uvážlivý výběr stranické kandidátky jsou naopak znakem občanské vyspělosti. Ke které skupině se připojíte vy, čtenáři regionálního Deníku?

Přečtěte si také: Zamávají eurovolby s domácí scénou? Málo

Voliči v zemích EU 

Nové složení Evropského parlamentu na příštích pět let začnou ve čtvrtek vybírat také voliči v zemích Evropské unie. Poslední volební místnosti se zavřou v neděli večer a teprve poté budou zveřejněny výsledky ve všech státech. Evropští politici a především lídři velkých frakcí tvrdí, že hlasováním o novém složení europarlamentu mají voliči poprvé možnost ovlivnit výběr nového šéfa Evropské komise. Hlavní otázkou nynějších eurovoleb ale bude především míra úspěchu euroskeptických či otevřeně protievropských politických stran.

V pořadí osmé eurovolby nejspíš poznamená nízká volební účast, která se v minulosti vždy snižovala. V roce 2009 přišlo v celé EU hlasovat 43 procent voličů. Pokud lidé k eurovolbám chodí, často jejich hlasování ovlivňuje více domácí politické dění než evropské otázky, ukazují průzkumy. Nyní má ve 28 unijních zemích možnost volit téměř 400 milionů lidí. Vybírají 751 europoslanců, v nyní končícím unijním zastupitelském sboru jich bylo 766. V některých zemích – například v Belgii – se s eurovolbami souběžně konají také volby národní.

Volit začnou Nizozemci a Britové

Už ve čtvrtek své europoslance vyberou Nizozemci a Britové. Většina států hlasuje v neděli. Na pátek má volby naplánované Irsko, na sobotu Slovensko, Malta a Lotyšsko. Pouze v ČR se bude hlasovat dva dny, tedy v pátek a v sobotu. Jakékoli výsledky budou moci být zveřejněny až po konci hlasování v rámci celé unie, tedy po nedělních 23:00 SELČ, kdy se uzavřou volební místnosti v Itálii.

Volby se konají v době, kdy se EU postupně vzpamatovává z hospodářské krize a kdy krize na sousední Ukrajině, kde se v neděli volí nový prezident, mění bezpečnostní situaci na kontinentu.

Šéf komise

Evropský parlament volby inzeroval pod heslem „Tentokrát je to jiné". Odkazuje tak nejen na vyšší pravomoci europarlamentu, které mu dává lisabonská smlouva, ale také na snahu velkých evropských stran hlasování zdramatizovat a přiblížit jeho logiku národním volbám. Velká uskupení různé politické orientace tak nabídla veřejnosti své celoevropské volební lídry, pro které se vžilo německé označení „Spitzenkandi­daten". Podle proevropských frakcí lidé hlasováním pro stranu vybírají také tohoto lídra do čela budoucí Evropské komise.

Analogie s předsedou nejúspěšnější politické strany v národních volbách, který se stává šéfem vlády, je pro voliče čitelná, v evropských podmínkách jde ale o nevyzkoušenou novinku.

Šéfa komise totiž vybírají členské země unie kvalifikovanou většinou, podle lisabonské smlouvy „s ohledem" na výsledky eurovoleb. Parlament ale zdůrazňuje jinou větu ze smlouvy, totiž, že europarlament navrženého předsedu „volí", nikoli jen hlasováním potvrzuje jeho výběr. Osoba navržená do čela komise bude každopádně potřebovat hlasy poloviny všech nových europoslanců, a právě zde mohou strany ukázat svou sílu.

Nacionalisté a populisté

Pokud by země EU na tento model přistoupily, největší šanci stanout v čele budoucí komise nyní mají kandidát evropských lidovců (EPP), lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker a současný předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, navržený socialisty. Obě uskupení v průzkumech jasně vedou, poslední předpovědi mírně favorizovaly konzervativní EPP.

Volbami se ale výrazně proplétá ještě jeden příběh. Tím je předpokládaný úspěch nacionalistických, populistických, euroskeptických či otevřeně protievropských stran. Někde se přímo čeká jejich vítězství a podle některých odhadů mohou získat až čtvrtinu křesel v novém Evropském parlamentu, tedy skoro o polovinu více než dosud. Proevropskou většinu to neohrozí, je však otázkou, zda takové strany z různých zemí, často s velmi protichůdnými hesly, budou schopny v novém parlamentu efektivně spolupracovat.

Eurovolby krok za krokem

Autor: Kateřina Perknerová

22.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:
Bunkr Waltrovka.
31

OBRAZEM: Výstavba v Praze odhalila opuštěné bunkry

Hostinec U Brabců.
3 11

Hostinec U Brabců se možná vyhne demolici, Praha 9 ho chce odkoupit

VIDEO: Bezva finta? Řidiče načapali se „schovávací“ SPZ

Možná jste si taky někdy chtěli připadat jako James Bond, jehož otáčecí SPZ na autě se stala legendární vychytávkou. Podobné pocity nedávno zažíval jistý řidič z americké Floridy. I když… Vlastně se chtěl jen vyhnout placení mýtného.

Na Moravě se budou tvořit sněhové jazyky, v Čechách hrozí silný mráz

Praha - Na většině území Moravy se mohou do středečního večera tvořit od středních poloh sněhové jazyky, vedle toho na východě a severovýchodě Čech hrozí v noci na středu silný mráz. Teploty tam mohou spadnout pod minus 12 stupňů Celsia. Informoval o tom dnes Český meteorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj bude mrznout v celém Česku ale minimálně do konce týdne.

Češi mají stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Firmy ale krvácejí

Nejaktuálnější čísla z Eurostatu potvrzují, že Česko zůstává s 3,7 procent zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropské unii. A to před Německem a Maďarskem. Z evropských států mimo EU je na tom lépe jen Island, naopak nejhůře Řecko a Španělsko. To, co lze na jednu stranu vnímat jako výrazný český úspěch, je na druhou možno považovat i za hrozbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies