VYBERTE SI REGION

Chládek: Učitel musí hledat chybu u sebe, ne u dítěte

Praha – Tolik papírů jako na stole ministra školství Marcela Chládka jsem snad ještě neviděla. Moc jsem se jim ale nedivila. Vedle nové koncepce olympijských center leží Strategie vzdělávání 2020, harmonogram všech úkolů pro volební období a bilance toho, co už se podařilo. Školství je rozsáhlý resort a ministr Chládek navíc jedním z nejaktivnějších členů Sobotkovy vlády. Opozice namítá, že je té nápaditosti až moc, ale odborná veřejnost zatím jeho počínání chválí. Snad nejen proto, že pro školství vydupal další čtyři miliardy.

30.8.2014 94
SDÍLEJ:

Ministr školství Marcel Chládek poskytl 22. srpna v Praze rozhovor Deníku.Foto: DENÍK/ Martin Divíšek

Deník zveřejnil průzkum, podle něhož je začátek školního roku silný zásah do rodinné kasy. Vybavení prvňáčka přijde na 
4100 korun, o pět procent víc než loni. Děti také začínají ve výuce používat drahé tablety či notebooky, jež některé školy dokonce vyžadují. Co byste poradil rodičům, aby takové vstupní náklady zvládli?
Chci připomenout, že 
v lednu 2015 se školský rozpočet rozroste o 4,2 miliardy. Dopady tohoto navýšení ovšem pocítíme až během příštího roku. Mluvím o tom v souvislosti s vaší otázkou proto, že 300 milionů korun půjde na pomůcky. Tím by se měl snížit požadavek na rodiče při vybavování dětí učebnicemi, pracovními sešity, výtvarnými potřebami. Mým cílem je, aby bezplatné školství bylo opravdu bezplatné, bez vedlejších výdajů. Pochopitelně se neubráníme obecnému trendu pronikání výpočetní techniky do škol.

A bude velmi záležet na tom, jak se této výzvy chopíme. Půjde-li jen o pěkně vypadající ozdobu lavice, asi se moc daleko neposuneme.
Samozřejmě tablet nesmí být jen čtečka, musí jít o interaktivní pomůcku, která umožní učitelům rozvíjet individuální přístup k žákům. Nedávno jsem jednal s prezidentem Samsungu, který mi představil jejich projekt Škola dotykem, kdy si vytipovali dvanáct škol, které vybaví tablety, a budou zjišťovat jejich přínos ve výuce. Moje idea do budoucna je, že by každý prvňáček měl na začátku školního roku dostat bezplatně tablet.

Jak ale sám říkáte, tablety, interaktivní tabule či internet ve školách samy o sobě způsob výuky nezmění. Máte představu, jak tyto technické vymoženosti využít, aby zvýšily kvalitu vzdělání?
Sebelépe vybavená učebna žáky nikam neposune. Klíčovým prvkem a nositelem změny je učitel. Pedagog musí být moderně vzdělán a umět reagovat na požadavky doby. Jinak řečeno, pokud nebude umět s tablety inspirativně pracovat, k ničemu to nebude. Jeden můj bývalý učitel mi řekl, že děti jsou stále stejné, protože se přirozeně vyvíjejí s dobou, zatímco kantoři zamrzli. Děti překotnému vývoji stačí, učitelé někdy ne.

Co tedy chcete dělat s přípravou učitelů? Příjemné zvýšení platů až o 780 korun asi nestačí.
Bude to 300 až 800 korun pro učitele a 500 korun pro nepedagogické pracovníky, což mimochodem považuji za důležité, neboť ke škole patří i šikovný školník a kuchařka. Pochopitelně peníze jsou jen nutnou, nikoli dostačující podmínkou. Se zástupci pedagogických fakult jsme se dohodli, že je nutné změnit přípravu učitelů matematiky, zakomponovat do vysokoškolských programů více praxe. Debata již probíhá.

Možná by se její součástí mohla stát i zkušenost z pražské Matematicko-fyzikální fakulty, kde funguje projekt patronů budoucích učitelů fyziky. V posledním ročníku tam vybraní studenti pod dohledem zkušeného pedagoga učí na základních školách. Po absolutoriu jsou z nich hotoví kantoři, kteří se nebojí stoupnout před katedru.
Je to jedna z cest. Rád bych posílil roli fakultních základních škol, kam by chtěli rodiče s hrdostí posílat své děti. Pokud začne mladý učitel dobře, je vyhráno. Právě proto jsem odhodlaný zavést kariérní řád. Jeden z jeho stupňů bude určen pro zkušené kantory, kteří provázejí mladé kolegy začátkem praxe.

Chcete říct, že spuštění kariérního řádu myslíte vážně?
(smích). Nejenže to myslím vážně, já ho i zavedu. Od roku 2015 se bude pilotně ověřovat. A kvůli tomu, aby byl funkční, se také bude zvyšovat objem peněz určených na učitelské platy. Osobně probírám s autory podkladových materiálů jednotlivé parametry řádu, protože jakmile se zavede, musí sedět.

To nepochybně. Když dobře míněná věc nabere hned od počátku špatný směr, může to skončit blamáží, jako například v Británii, kde od tohoto pobídkového systému ustoupili.
Pro mě to je mimořádně závažná otázka. Jako bývalý učitel vím, že kantorská kariéra je velmi plochá a po určité době v ní reálně hrozí vyhoření a zkostnatění. Kariérní řád by měl učitele po celý jejich profesní život motivovat. Mimochodem, zapadá to do mého slibu, že budu české školství řešit jako systém. I pan prezident ocenil, že v oblasti školství současná vláda nesleduje krátkodobé cíle, ale začíná vědomě tam, kde výsledky sklidí až následující politická reprezentace, tedy v mateřských a základních školách. Například ve Finsku dělali reformu dvacet let.

Evidentně se povedla, neboť finští žáci patří dlouhodobě 
k těm nejlepším v Evropě a největším přáním většiny finských dětí je stát se učitelem. U nás je naopak prestiž tohoto povolání vážným problémem.
Jsem rád, že je tu po dlouhé době vláda, pro niž je školství jedním z klíčových témat. Neříkám, že to je jen mou maličkostí, ale naivně si myslím, že jsem k tomu také přispěl.

Svou urputností nepochybně.
Nikdo mi nevěřil, když jsem tvrdil, že dojde k razantnímu navýšení školského rozpočtu. Všichni měli za to, že to zase skončí jako vždycky a nula od nuly pojde. Jsem rád, že důrazu na školství fandí premiér a prezident. Přesvědčuji i Andreje Babiše, že české školství není tak špatné, aby nemohlo produkovat kvalitní učitele. Myslím, že prostým navýšením platů se učitelé zbaví nálepky jakýchsi pohůnků. To je první krok. Dále razantně vystupuji proti napadání učitelů, nebojím se jít do institutu chráněné osoby. Když se může vztahovat na mysliveckou ostrahu, proč by nemohl na učitele?

Na zákonné úpravě budete trvat?
Jednoznačně, už je v přípravě. Mám tady celý sešit pevně stanovených bodů, které musím splnit. Z toho není úniku, já jsem se prostě zatermínoval. Dalším opatřením je zákaz řetězení smluv. O větší vážnosti učitele asi těžko můžeme mluvit, když ho v létě žáci vidí v supermarketu, jak tahá bedny, aby si přivydělal.

Víte o tom, že někteří ředitelé 
z menších škol dávají učitelům desetiměsíční pracovní smlouvy proto, aby vůbec vyšli s penězi 
a ve škole mohli třeba svítit?
Obávám se, že nás trochu balamutí. Na učitele totiž dostávají peníze i během prázdnin. Nejen já, ale také odbory jsou jednoznačně proti takovému zacházení s pedagogy. Ředitelům, kteří se takto vymlouvají, vzkazuji, aby si to dobře rozmysleli, neboť jestli budou hazardovat s rozpočtem, příští vláda už navýšení platů neschválí. Celým systémem školství jsem prošel stupínek po stupínku a vím, jak vypadají odměny ředitelů a učitelů. Je to obrovský nepoměr a někteří ředitelé si šetří na své prémie na úkor kantorů.

Ministr školství Marcel Chládek poskytl 22. srpna v Praze rozhovor Deníku.V tom by asi měli sehrát klíčovou roli zřizovatelé.
Přesně tak, jenže obrovský problém českého školství je 
v jeho roztříštěnosti. Jak víte, snažím se ten systém trochu scelit, chci, aby stát razantnějším způsobem do školství a strategie vzdělávání promlouval. Trápí mě, že zatím nefunguje trojúhelník škola, dítě, rodina. Naším cílem je žáka dobře vzdělat, škola rodičům přece pomáhá.

Proč to nefunguje? Ve Skandinávii je kontakt mezi rodiči 
a sborovnou prakticky permanentní, u nás se omezuje na dvě formální účasti na rodičovské schůzce.
O školním klimatu jsem mnohokrát mluvil už jako stínový ministr školství. Je to moje dlouhodobé téma. Po pravdě to dělám i ze sobeckých důvodů. Jedna dcera teď půjde do školky, druhá jde do čtvrté třídy, syn ještě neumí chodit, ale také bude za šest let školákem. Chci, aby už vstoupil do systému, jaký si přejeme mít, například přátelský vůči rodinám. Chybu musí učitel vždycky nejdříve hledat u sebe, ne 
u toho dítěte.

To je ale sci-fi. Když žák látce nerozumí, naprostá většina učitelů se neobtěžuje s dodatečným výkladem. Prostě řekne, že je to jeho smůla a ať mu to vysvětlí doma. Proto má také tolik žáků soukromé doučování. Nemělo by v tom ministerstvo metodicky zasáhnout?
Pokud se nebavíme o žácích, kteří se učit programově nechtějí, ale o té většině ostatních, pak bych rád převzal zkušenost ze zahraničí. Tam je běžné, že učitel je 
v rámci svého úvazku jedno odpoledne v týdnu k dispozici dětem, které potřebují látku ještě dovysvětlit. Jeho přirozenou snahou je, aby děti vše pochopily během vyučování a on nemusel ve škole za stejné peníze sedět i odpoledne. Obecně platí, že pedagog je placen nikoli od toho, že odučí, ale že naučí.

Ministr školství Marcel Chládek poskytl 22. srpna v Praze rozhovor Deníku.Říkal jste, že máte snahu školství scelit a trvat na tom, že stát, který peníze posílá, má také právo klást podmínky. Do toho zapadají povinné přijímačky na střední školy končící maturitou. Tam jste ale narazil na tuhý odpor organizací, které se vzděláváním zabývají.
Spíš bych řekl na odpor několika jednotlivců. Když soukromé agentuře, která testy k přijímačkám připravuje, odebíráte část jejího chleba, asi nebude nadšena. Povinné přijímací zkoušky doposud organizovalo osm krajů, což bylo nesystémové. Podstatné je, že 94 procent ředitelů základních a 76 procent středních škol podporuje zavedení těchto zkoušek a podle průzkumu jednoho média bylo pro také 62 procent dotázaných občanů. Pilotáž přijímaček, jež začne příští rok na jaře, bude stát kolem sedmi milionů korun a po jejich náběhu deset milionů korun ročně. My nastavíme nepodkročitelnou mez znalostí, k níž si školy budou moci přidat jakékoliv další požadavky.

Nebude to zbytečné? Stejné argumenty zaznívaly u státních maturit, které tak nějak běží, ale žádná vysoká škola je nebere vážně. U přijímaček na střední školy tedy půjde hlavně o to, kolik procent úspěšných odpovědí bude stačit k úspěchu. Bude-li to pět či deset, zavedete zcela formální a obsahově plytký model.
Mezi maturitami a přijímačkami je zásadní rozdíl. 
U přijímacích zkoušek na střední školu srovnáváme srovnatelné, protože výstup ze základní školy je plus minus stejný. My nastavujeme spodní hranici nezbytných znalostí. Bez splnění této podmínky některé děti nesmyslně trápíme čtyři roky, protože pak neprojdou maturitním sítem. A nejhorší je, že učitelé to vědí už v prvním ročníku a stát to stojí dvě miliardy ročně.

Bodovou hranici potřebnou pro přijetí na střední školu stanoví ministerstvo, nebo ředitelé?
Zatím to necháváme na školách. Dobře víme, že kdybychom tu hranici nastavili 
z centra, museli bychom nejdříve změnit financování regionálního školství. Dokud budeme peníze posílat jen podle počtu žáků, nezmění nic ani plošné přijímačky. My tedy příští rok pilotně ověříme přijímačky a v tom dalším naběhnou dvě zásadní změny ve financování. Oddělí se základní a střední školství. U základního půjdou peníze kombinovaně na žáka 
a na třídu, u středního na obor. Nechal jsem vypracovat analýzu potřeb trhu práce, abychom mohli podpořit perspektivní obory.

Kdo je určí?
Ze 70 procent o tom bude rozhodovat stát, z třiceti kraj. Pokud třeba kraj zapomene na strojírenskou odbornou školu v Plzni, kraj může 
v rámci třetinové dotace takové zařízení podpořit.

To je evidentní posílení role státu při ovlivňování struktury a zaměření vzdělávací soustavy. Jak se do toho vejdou soukromé školy včetně církevních? V minulých týdnech vyvolalo značný ohlas vaše sdělení, že je stát přestane dotovat.
Nepřijde mi zcela normální, aby soukromé a církevní školy dostávaly od ministerstva školství víc prostředků než veřejné. Argument, že jejich zřizovatelé do toho dávají další peníze, je falešný. Jestli někdo zřídí soukromou školu, je logické, že do ní něco investuje. V té debatě mi tedy jde o to, abychom si jasně řekli, co má stát platit.

Co je na tom k debatě? Pokud soukromé a církevní školy nevychovávají handicapované žáky, kde je státní podpora nezbytná, není přece důvod jim posílat erární peníze. Často do nich totiž chodí děti velmi movitých rodičů.
Jde-li o školu s handicapovanými žáky, nikdo nebude dotace rušit. Pak jsou typy škol, kterými soukromí majitelé, jako například Jan Světlík ve Vítkovicích, nahrazují stát v nutném segmentu vzdělání. V tom případě to má také ministerstvo platit. O všem ostatním se nyní diskutuje. Jednou z alternativ je, že stát bude posílat peníze na platy učitelů těchto škol, zatímco provozní výdaje budou hradit jejich soukromí či církevní zřizovatelé. Druhá varianta, kterou například zvolili ve Finsku, je, že pokud se ve škole vybírá školné, od státu nedostává nic. Obecně platí, že systém financování regionálního školství je zastaralý, chceme ho změnit a v tom procesu se nevyhneme ani debatě o prostředcích pro neveřejné základní a střední školy. Se zástupci církví jsme dokonce pokročili dál a dohodli jsme se na podpisu memoranda na úrovni premiér a představitelé církví, kde se jasně stanoví, co bude hradit stát a co církve. Jedině tak to bude mít logiku a bude to spravedlivé.

Autor: Kateřina Perknerová

30.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 94
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies