VYBERTE SI REGION

Cholesterol mezi lidmi? Realita je alarmující

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ – Preventivní péčí 
o vlastní zdraví se Češi příliš nezabývají. Třetina populace má nadváhu a šest z deseti lidí prakticky nesportuje. Místo ovoce a zeleniny si mnozí dopřávají tučné salámy, paštiky nebo chipsy.  

29.9.2015 27
SDÍLEJ:

Nárůst kardiovaskulárních chorob je velkým břemenem 
i pro zdravotní systémy.Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/John Rowley

Jen jako nutné zlo také lidé berou preventivní návštěvy 
u lékaře. Mnozí se do ordinace odhodlají jít až tehdy, když je nějaký problém „vyřadí z provozu". V rámci preventivní péče přitom mají každé dva roky nárok na prohlídku zdarma.

Na tyto trendy chtějí upozornit veřejné akce a průzkumy pořádané v Česku. Například v průběhu letošního května a června si na celkem třiceti místech v republice mohli zájemci nechat změřit hladinu cholesterolu v krvi 
a v případě problému se poradit s odborníkem na výživu.

Varovné hodnoty

Výsledek měření poukázal na negativní trendy týkající se zdraví mezi českou populací. Z otestovaného vzorku (2490 lidí) mělo zvýšenou hladinu cholesterolu 38 procent žen 
a 33 procent mužů.

„Mezi proměřenými do třiceti let mělo hladinu cholesterolu mimo normu sedmnáct procent z nich," uvedla zástupkyně organizátora putovní akce Flora pro.activ Petra Kotíková. Ačkoliv se nejednalo o reprezentativní vzorek populace, lze takovéto výsledky testů považovat 
za alarmující.

Podle lékařů je zvýšená hladina cholesterolu zčásti způsobena vrozenými vlohami 
a zčásti vysokým příjmem cholesterolu v jídle.
„Především ho najdete 
v uzeninách a tučném mase, plnotučných mléčných výrobcích, másle, sladkém pečivu, dortech, sušenkách a pochutinách," říká Martina Vaclová 
z Centra preventivní kardiologie v Praze. Podle ní ke snížení cholesterolu částečně pomáhá omezení těchto potravin, nahrazení živočišných tuků rostlinnými a zařazení více ovoce a zeleniny do jídelníčku. „Ke zlepšení samozřejmě přispívá také pravidelný pohyb," dodává.

Průzkum

Podle průzkumu dospělé populace ČR, který provedla společnost Sanofi (zabývající se vývojem léčiv k prevenci 
a léčbě kardiovaskulárních onemocnění), možnosti bezplatných prohlídek lidé příliš nevyužívají, mnozí o nich dokonce nevědí. Dále vyplynulo, že jen velmi malá část lidí (16 procent) zná stav svého cholesterolu. A to 
i přesto, že podle oficiálních statistik Ministerstva zdravotnictví trpí vysokým cholesterolem 70 až 80 procent obyvatel ČR a na kardiovaskulární choroby umírá každý druhý Čech. „Mezi mladými lidmi do 29 let nezná svoji hladinu cholesterolu dokonce 62 procent respondentů," upozorňuje generální ředitel skupiny Sanofi ČR Ivo Žídek.

Skutečnost, že se lidé nezabývají svým cholesterolem, trápí i předsedu České společnosti pro aterosklerózu Michala Vrablíka. Reálně je podle něj situace ještě horší, než ukazují průzkumy. „Platí obecně, že v nich se lidé spíše vylepšují," upozorňuje.

Nárůst kardiovaskulárních chorob je velkým břemenem 
i pro zdravotní systémy. Podle průzkumů European Heart Network stály v roce 2009 ekonomiku Evropské unie 196 miliard eur. V USA se náklady spojené s léčbou těchto kardiovaskulárních chorob pohybují okolo 273 miliard ročně, ovšem podle předpokladů American Heart Association by se do roku 2030 mohly ztrojnásobit na 818 miliard dolarů.
Nezbývá než osvěta veřejnosti. K té je určen i Světový den srdce stanovený na 29. září. „Ten letošní je právě spojen s důležitostítestování cholesterolu," připomíná tiskový mluvčí Sanofi ČR Filip Hrubý.

Tichý zabiják.

Předseda České společnosti pro aterosklerózu a kardiolog Michal Vrablík řekl regionálnímu Deníku:

Genetická porucha může zavinit infarkt i u dětí mladších 10 letPředseda České společnosti pro aterosklerózu a kardiolog Michal Vrablík.

Praha – Rizikové faktory můžeme většinou ovlivnitsvým chováním. „Existují ale i výjimky – například 
u onemocnění familiární hypercholesterolemií, což je geneticky podmíněná metabolická porucha charakterizovaná výrazným zvýšením hladin cholesterolu v krvi," říká předseda České společnosti pro aterosklerózu 
Michal Vrablík.

Jak lze charakterizovat familiární hypercholesterolemii a čím se liší od „běžného" zvýšení cholesterolu?
Familiární hypercholesterolemie (FH) představuje skupinu geneticky podmíněných onemocnění, charakterizovanou velmi významně zvýšenými hladinami krevního cholesterolu. FH podmiňuje odchylka jednoho genu 
a přenáší se na další generace tzv. dominantní formou dědičnosti. Z toho vyplývá, že polovina potomků pacientů 
s touto poruchou bude také postižena. Na rozdíl od „běžného" zvýšení cholesterolu 
o 20 až 40 procent nad normu (které v Česku nacházíme až 
u 80 procent dospělé populace), u pacientů s FH detekujeme hladiny dvakrát až čtyřikrát vyšší, než připouští norma. Tato nemoc způsobuje dramatické urychlení aterosklerózy a pacienti mohou zemřít na infarkt nebo mozkovou mrtvici už kolem pětatřicátého roku věku. U nejvážněji postižených, kteří získali vlohu pro onemocnění od obou rodičů, bývají zaznamenány i případy infarktu u dětí mladších deseti let.

Co tedy máme dělat, když se 
u někoho v rodině tato nemoc vyskytne?
S ohledem na typ dědičnosti je velmi pravděpodobné, že v případě výskytu 
u jednoho člena rodiny najdeme vyšetřením příbuzných i další nositele. Proto je nezbytné přesvědčit co nejvíce příbuzných k vyšetření.
Prvním krokem k odhalení familiární hypercholesterolemie je běžné a prakticky nebolestivé vyšetření hladin cholesterolu v krvi. Samozřejmě ne každý, kdo má zvýšené hladiny cholesterolu 
v krvi, musí mít diagnózu FH. Informace o této problematice si každý může najít na webových stránkách organizace pacientů s FH (www.diagnozafh.cz) a také se zde dotázat na pravděpodobnost, zdali trpí touto poruchou 
a jak má postupovat.
Zajít do lipidové poradny by ale měli všichni, kterým 
v rodině zemřel příbuzný na infarkt nebo mrtvici ještě před svými pětapadesátými narozeninami. Takové úmrtí není běžné a příbuzní by si měli nechat vyšetřit nejen hladinu cholesterolu v krvi, ale i další rizikové faktory. Pro ty, u nichž se vyšetřením zjistí výrazně vyšší hodnoty cholesterolu v krvi, je vhodné podstoupit genetické testy, které potvrdí, nebo vyloučí diagnózu.
Časné odhalení nemoci 
a její dlouhodobá léčba zajišťuje významné zlepšení prognózy a takto léčení pacienti mají šanci na prožití stejně „zdravého" a dlouhého života jako nepostižení.

Je vyhledávání a léčba této poruchy náročná?
Česká republika patří v této oblasti ke světové špičce. Systematickým vyhledáváním nemocných a jejich vedením v registru Medped, který Česká společnost pro aterosklerózu vytváří již 
16 let, se podařilo identifikovat téměř 6500 nemocných 
s FH. To představuje asi třicet procent z předpokládaného počtu postižených a v počtu úspěšných diagnóz nás to řadí na třetí příčku v celosvětovém srovnání. Jak ale ukazují poslední výzkumy, může být výskyt choroby ještě častější. Rozhodně tedy nemáme důvod spát na vavřínech a radovat se z pomyslného bronzu, stále je více práce před námi než za námi.
Základem léčby jsou statiny, jejichž hlavním mechanismem účinku je snížení produkce cholesterolu uvnitř buněk.

Můžete více upřesnit jejich účinky?
Díky nim buňky začínají více vychytávat cholesterol 
z krve a dochází tak ke snížení jeho hladin. Kromě toho se statinům připisují ještě další příznivé vlivy na cévní systém a jeho funkci (protizánětlivé, protisrážlivé, antioxidační). Používáme je v nejvyšších dávkách a často je kombinujeme s dalšími léčivy. Ani tak ale většina pacientů nedosahuje požadovaných cílů léčby a snížení hladin cholesterolu není dostatečné. I proto je dobře, že pokračuje hledání nových možností léčby. Každopádně jsou nezbytnou léčbou pro pacienty s familiární hypercholesterolemií, kde se s jejich použitím někdy začíná už v dětském věku.

Hodí se statiny i pro jiné pacienty než s touto nemocí?
Lze říci, že prospívají 
i dalším skupinám nemocných. Zcela nezbytné jsou
u pacientů po prodělaném infarktu myokardu, cévní mozkové příhodě, cévní operaci, ale také u diabetiků nebo osob s chronickými chorobami ledvin. Jsou důkazy, že chrání před kardiovaskulárními komplikacemi i v řadě dalších klinických situací, a proto není divu, že v České republice máme více než 900 tisíc uživatelů. 

Autor: Lenka Vašková

29.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies