Chystá se další zdražení. Tentokrát odpadu

Budeme za odvoz odpadků platit víc? Poslanci pro tuto možnost postupně připravují půdu, když minulý týden schválili novelu zákona o místních poplatcích.

V současné době mohou obce po svých obyvatelích požadovat 500 korun ročně. Původně se předpokládalo, že by se tento poplatek zvýšil na hranici 1000 korun, ale nakonec sněmovna schválila variantu bez horního limitu.

Zatím není jasné, zda schválená novela nakonec bude platit, protože o ní bude hlasovat ještě Senát.

„Jestliže by prošla, někde by toho určitě využili a poplatky by zvedli. Nikdo však nechce dělat nepopulární věci, takže by se nejednalo o nějaké extrémní navýšení,“ míní místopředseda Svazu měst a obcí Jaromír Jech.

Podle něho by ke zvýšení přistoupily zejména menší obce do pěti tisíc obyvatel, které nemají tolik možností, jak takové akce financovat.

„V podstatě je i jedno, že tam horní hranice není. Naopak to obce může držet při zemi při určování výše poplatku,“ doplnil Jaromír Jech.

Pět set je málo

Po zvýšení horní hranice poplatku volají obce už dlouho, protože na svoz musejí doplácet. Podle průzkumu společnosti Eko-kom musely v roce 2010 obce doplácet v průměru 30 procent nákladů na jednoho obyvatele, i když náklady obcí každoročně rostou a poplatek se už devět let nezměnil.

„Na jednu korunu od občana dáváme z rozpočtu také jednu korunu. Doplácíme tedy sto procent,“ uvedla například mluvčí libereckého magistrátu Pavlína Stránská. Doplnila však, že v současné době nelze říci, zda by město nakonec ke zvýšení poplatku přistoupilo, když nedávno zvedlo daň z nemovitosti.

Větší potíže s financováním mají ovšem menší obce, proto u nich lze počítat s větší ochotou částku za svoz zvedat. „O zvýšení bychom uvažovali, ale snažíme se spíše snižovat náklady na likvidaci odpadů, abychom obyvatele příliš nezatěžovali,“ řekla Deníku starostka Byšic na Mělnicku Jana Poláková.

Změna v červenci

Její obec doplácí na jednoho obyvatele zhruba 280 korun ročně.

„Záleželo by na ekonomické situaci, v jaké by se obec nacházela. Pokud by na tom nebyla špatně, zřejmě bychom šli cestou postupného zvyšování poplatku,“ prozradila starostka.

Jak by mohl poplatek zhruba vypadat, ukazuje třeba jihočeský Písek. Je to jedno z mála měst v Česku, kde dosud nezavedli takzvaný kapitační systém, podle něhož můžou obce účtovat maximálně 500 korun ročně. Písečtí totiž podle mluvčího místní radnice Romana Ondřicha platí za jednotlivé svozy popelnic.

„Vychází to na zhruba 900 korun ročně. Náklady jsou přesně tolik, kolik od občanů vybereme, takže svoz komunálního odpadu nedotujeme,“ řekl mluvčí a doplnil, že z městského rozpočtu jsou dotované třeba sběrné dvory. Písek ovšem předpokládá, že v budoucnu přejde na stejný systém svozu odpadu jako většina měst v Česku.

Poslanci počítají s tím, že by novela zákona o místních poplatcích měla platit od července tohoto roku.

Komentář Ivana Hoffmana: Poplatky za odpad