VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cíl pro Temelín: Nadstandardní bezpečnost a zvýšení výroby

TEMELÍN - První rok v horkém křesle ředitele Jaderné elektrárny Temelín, která se nachází na území Jihočeského kraje, bilancuje v těchto dnech Vladimír Hlavinka.

12.7.2007
SDÍLEJ:

Temelínský ředitel Hlavinka v prostředí, kterému šéfuje – v útrobách jaderné elektrárny. Foto: Václav Pancer

„Po týdnu ve funkci jsem zažil totální rozpad energetické sítě v jižních Čechách a na jižní Moravě a Temelín splnil svou funkci a energetickou soustavu stabilizoval. O tom se však moc nemluví. Pak skoro v okurkové sezoně následovaly na Temelíně problémy s dvakrát vyteklým kubíkem mírně radioaktivní vody, takže to bylo velmi zajímavé,“ připomněl začátek své kariéry v temelínské elektrárně jedenačtyřicetiletý Hlavinka.


Vyměnil jste v Temelíně lidi na manažerských pozicích?

Z manažerů, kteří jsou mi přímo podřízeni, je nově ve funkci asi polovina. Na setkání se zaměstnanci jsem řekl, že vzhledem k tomu, že mám stabilizovat Temelín, se nebudu zabývat historií, jak to fungovalo dřív, že nejsem historik. Nastavil jsem parametry, co od vedoucích pracovníků očekávám a buď to budou splňovat nebo ne. A pak je v případě potřeby měním.


Museli se s elektrárnou rozloučit?
Protože jsou to lidé, kteří toho pro elektrárnu hodně udělali, nebylo to žádné radikální propouštění. Všichni jsou dnes na místech, kde podle mého přesvědčení odvedou pro elektrárnu více dobré práce, než kdyby zůstali na vedoucích pozicích.


Jak má vypadat stabilní jaderná elektrárna?
Stabilní elektrárna má nízkou technickou poruchovost a nepotýká se s nadbytečnými odstávkami. Nejsou tam mimořádné události ve větší míře než na jiných elektrárnách. To znamená, že se dostane do stavu provozované elektrárny – má fungovat a vyrábět a do jejího chodu se nemá zbytečně zasahovat.


Můžete srovnat délku odstávek v Dukovanech a Temelíně?
Zatímco v Jaderné elektrárně Dukovany se dnes standardní odstávka pohybuje v rozmezí 28 až 32 dnů, v Temelíně je to zatím šedesát dní. Jedním z důvodu je i větší rozsah provozních kontrol. Postupné zkracování odstávek je jedním z důležitých cílů dlouhodobé provozní stabilizace Temelína.


Nezávidíte dukovanské elektrárně, že její stabilizace se uskutečnila prakticky bez zájmu veřejnosti?
Jenže Dukovany se stabilizovaly do hladkého provozu v letech 1989 až 1995. To byla hektická doba spojená s politickou změnou, následovala kuponová privatizace a lustrační zákony. O Dukovany se nikdo moc nestaral a elektrárna si v klidu sedla. Já nemohu čekat, že v mediálním on-line režimu, kde se účelově sbírají zprávy o nedostatcích Temelína, se to uskuteční stejně hladce.


Myslíte, že lze vyřešit nesmiřitelné rozpory Rakušanů s údajným porušováním dohody v Melku?
Melk bude trvalý problém. Vždycky bude nějaká skupina lidí, která z toho udělá politikum a bude rozpory přiživovat. Je to dlouhodobý proces, který dostal Temelín do vínku a který se s ním potáhne. Za dvacet let budeme možná řešit čtvrtou variantu Melku a budeme se o ní s Rakušany dohadovat.


Proč nechcete připustit diskusi o navrhovaných technických řešeních?
Fakt je, že rakouská nóta obsahuje sedm údajně nevyřešených otázek. My se domníváme, že ty záležitosti vyřešeny jsou. Na některá řešení máme prostě odlišný technický názor, to je v technických oborech naprosto normální. Vyřešení problému může mít několik technických přístupů, ale za bezpečný provoz jsem odpovědný já jako šéf elektrárny plus můj tým lidí. To znamená, že já musím volit metodu, kterou budu řešit danou technickou otázku.


Čím se při tomto rozhodování řídíte?
Temelín byl vyprojektovaný v určité době podle tehdejšího stupně znalostí. Ale svět dnes směřuje k jednoduchosti, směrem k vyšší míře pasivní bezpečnosti, která není závislá na aktivním lidském zásahu, na aktivním fungování systémů, ale na pasivních fyzikálních zákonech. A my postupně tam, kde nám to systém umožňuje, se k tomu snažíme dostat. Nečekáme na to, až dostaneme nóty z Rakouska, ale sami elektrárnu hodnotíme a snažíme se ji dostávat výš.


Můžete uvést konkrétní příklad?
U problematiky vysokoenergetického potrubí byly použity dvě metody řešení – první udělal ruský projektant zařízení, druhou Výzkumný ústav aplikované mechaniky Brno. Přitom tuzemský výzkumný ústav zvolil řešení, které omezilo vibrace na tomto potrubí daleko razantnějším způsobem než původní projektant. To je jeden z příkladů, že se naši odborníci, kteří už v šedesátých letech minulého století byli schopní vyprojektovat a vyrobit celou jadernou elektrárnu, nemají za co stydět.


Jak chcete dlouhodobě stabilizovat Temelín?
Od začátku července jsme spustili dlouhodobý projekt s názvem Bezpečně 15TERA. Jeho hlavním cílem je do roku 2010 zlepšit bezpečnostní ukazatele temelínské elektrárny tak, aby se elektrárna dostala ze současného průměru do první čtvrtiny světových jaderných elektráren a do roku 2012 vylepšit provoz tak, aby Temelín ročně dodával do energetické sítě 15 terawatthodin.


Můžete to srovnat se současným výkonem?
Vloni vyrobila temelínská elektrárna 12 terawatthodin neboli 12 miliard kilowatthodin elektřiny. Pro srovnání, o jak velké množství elektřiny jde, můžeme uvést spotřebu v Jihočeském kraji – za prvních pět měsíců letošního roku se na území regionu v průmyslu, službách i domácnostech spotřebovalo celkem 1,76 terawatthodin elektřiny.


Jak dlouho by Jihočeši vydrželi s navýšeným výkonem z Temelína?
To by spotřebu elektřiny v jižních Čechách pokrylo na více než osm měsíců. Pro zajímavost – jihočeské domácnosti spotřebují za měsíc v průměru kolem 100 milionů kilowatthodin elektřiny. Domácnosti by tedy spotřebovávaly toto roční navýšení výroby z Temelína 2,5 roku.


Kolik uhlí spotřebuje na výrobu jedné terawatthodiny elektřiny klasická uhelná elektrárna?
Je to přibližně jeden milion tun uhlí. Čili zvýšení výroby Temelína o tři terawatthodiny ročně znamená úsporu zhruba tří milionů tun uhlí v Česku nebo možnost jejich využití pro jiné účely. Pro ilustraci, jedná se asi o deset procent roční spotřeby uhlí, spáleného ročně v republice pro výrobu elektrické energie. Zároveň to má významný dopad do ochrany životního prostředí, protože nespálení takového množství uhlí znamená vydatné snížení emisí všeho druhu, zejména kysličníku uhličitého, kysličníku siřičitého a dalších.


Kolik času strávíte v práci?
Denně pracuji od šesti ráno do šesti hodin večer. Ráno vstávám o páté – není to tím, že rád vstávám, ale bydlím v Hluboké nad Vltavou a u domku vede železniční trať. Za celý rok jsem si na vlaky nezvykl. O půl páté začnou jezdit první a o páté mě to prostě vyžene z postele. Zatím tu nemám rodinu, takže si můžu dovolit trávit víc času v práci. Snažím se však, abych své spolupracovníky nechal žít normálně a nezaváděl japonský způsob, že první odchází z práce ředitel.


Jak dlouho hodláte tento způsob života vydržet?
První rok, dva, jsou hodně hektické, než se podaří rozjet něco nového. Když mi zbude čas, snažím se protáhnout při squashi či tenise. Ale myslím, že v průběhu letošního roku najedu na normální režim – že se stihnu věnovat i svým koníčkům a rodině, kterou nyní vídám jen o víkendech.

12.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies