VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čím dříve oční vady u dětí zjistíme, tím větší je šance na vyléčení

Ostrava /ROZHOVOR/ - Říká v rozhovoru pro Deník MUDr. Juraj Timkovič z Oční kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. 

30.11.2013
SDÍLEJ:

Fakultní nemocnice Ostrava. Ilustrační fotoFoto: Deník/Lukáš Kaboň

Od nástupu letošních prvňáčků do školy uplynuly už tři měsíce. I v tomto relativně krátkém období už lze podle očních lékařů odhalit takzvanou „školní" krátkozrakost.

Jak se vlastně tato vada projevuje? Podle lékařů tak, že dítě, které do blízka vidí naprosto normálně, nedohlédne na tabuli. „Školní krátkozrakost bývá obvykle mírná a postupuje jen pozvolna. Tento typ refrakční vady (pozn. redakce: refrakční vady se projevují snížením či ztrátou zrakové ostrosti) se obvykle kolem puberty zpomalí a kolem osmnáctého až dvacátého roku věku úplně ustálí. Pro začátek stačí, když rodiče vezmou prvňáčka k odbornému lékaři. Ten jej vyšetří a v případě potřeby předepíše brýle," vysvětluje Juraj Timkovič.

Zároveň také upozorňuje, že vedle školní krátkozrakosti se vyskytuje i progresivní krátkozrakost, kterou lékaři obvykle diagnostikují už v prvním roce věku dítěte. Ta postupuje rychleji a většinou dosahuje hodnot kolem osmi, deseti a někdy i více dioptrií a během života se postupně zhoršuje.

Jak se vyvíjí zrak dítěte?

Už pár hodin po narození dokáže podle lékařů novorozenec na několik vteřin zafixovat jedním okem předměty v blízkém okolí. „Kolem prvního až druhého měsíce se pak dívá převážně jedním okem. Druhé oko často fyziologicky pošilhává, což ovšem neznamená, že dítě bude šilhat i v pozdějším věku. Kolem třetího až čtvrtého měsíce se dítě začíná dívat oběma očima najednou a dokáže současně vnímat bližší i vzdálenější předměty. Kolem šestého měsíce se začíná orientovat v prostoru. Vývoj vidění však pokračuje dál, jako dospělí lidé vidí děti až kolem pátého nebo šestého roku, tedy v čase, kdy je čeká vstup do první třídy. Pokud se do této doby objeví nějaká porucha nebo vada, může být vývoj zraku zabrzděn a vidění se může vyvíjet špatným směrem. Proto je tak důležité rozpoznat tyto poruchy a vady v předškolním období. Pokud jsou diagnostikovány a léčeny po šestém až sedmém roce věku, úspěšnost léčby nemusí být stoprocentní," upozorňuje lékař Oční kliniky FNO.

Vidí naše dítě dobře?

Jak mohou rodiče otestovat, zda jejich dítě vidí dobře? „Nejjednodušším testem u dětí do dvou let je ukazování známých předmětů nebo obrázků ze vzdálenosti zhruba čtyř metrů. Maminka přitom zakryje střídavě levé a pravé oko dítěte. Pokud je dítě tupozraké, brání se zakrytí lépe vidoucího oka. Jinou možností je použití barevných kuliček. Maminka stojícímu dítěti zakryje levé oko a kolem jeho nožiček rozloží několik barevných kuliček. Pokud dítě začne sahat a sbírat kuličky, znamená to, že nezalepeným okem vidí dobře. Totéž se pak zopakuje i s druhým okem. Příznakem toho, že dítě šilhá, může být jeho špatná orientace v prostoru nebo špatné rozeznávání předmětů v prostoru. Šilhající dítě často také nedokáže rozlišit vzdálenost, takže sahá mimo předměty, které mu ukazujeme. Jiným příznakem je nezájem o detaily na obrázcích při omalovávání, časté mnutí očí nebo to, že dítě chce sedět blízko u televize," říká Juraj Timkovič.

I když se dětem nelíbí, okluzor pomáhá

Oční lékaři dětské pacienty vyšetřují pomocí obrázkových optotypů. „Vyšetření vyžaduje naši trpělivost a zkoušení různých technik. Abychom vyloučili jiné organické příčiny, které by mohly být zdrojem potíží, jsme u takových pacientů občas nuceni přistoupit k celkové anestezii. Podle výsledků vyšetření, typu refrakční vady, počtu dioptrií na pravém a levém oku i podle toho, zda dítě šilhá nebo má tupozrakost, předepisujeme dioptrické brýle a v případě tupozrakosti navíc ještě okluzor. Tyto korekce mají smysl už ve chvíli, kdy se dítě posadí a začíná se vzpřimovat, tedy zhruba od devátého měsíce," pokračuje Juraj Timkovič a zdůrazňuje velký význam spolupráce rodičů na léčebném procesu: „Brýlová korekce a nošení okluzoru znamenají obrovský zásah do psychiky i života dítěte, které brýle a okluzor obvykle odmítá. Tady je nezbytné, aby si rodiče uvědomovali, že efekt léčby je přímo úměrný tomu, zda dítě brýle či okluzor nosí podle navrhovaného režimu."

V současné době systém prevence zrakového postižení v České republice nařizuje, že každé dítě musí projít preventivní prohlídkou, při které je mu dětským lékařem vyšetřen zrak ve třech letech a pak ještě v šesti letech před nástupem do první třídy. „K lepším výsledkům léčebné péče by prospělo, kdyby první vyšetření proběhlo už kolem dvanáctého až osmnáctého měsíce věku dítěte a bylo provedeno oftalmologem. Současný systém to však neumožňuje," uzavírá lékař Oční kliniky FNO.

Autor: Břetislav Lapisz

30.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Pavel Bělobrádek.
16 8

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
27 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

Volby ve Francii ONLINE: obrovský zájem voličů, měl by pomoci Macronovi

Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb, je o ně bezprecedentní zájem. Ve volebních místnostech se tvoří fronty, jaké nebyly k vidění posledních 36 let. Podle politilogů to pomůže centristovi Emanuelu Macronovi. V desítkách evropských měst se demonstruje na podporu EU, tedy proti Le Penové. Favoritce voleb se povedl lapsus - nestihla zaslat své plakáty do volebních místností v zahraničí.

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

Po uzavření intervencí se mezi politiky i byznysmeny otevírá otázka přijetí eura. Je prioritou i pro Svaz průmyslu a dopravy. Česko se při svém vstupu do EU zavázalo euro přijmout. Proti zavedení evropské měny je ministr financí Andrej Babiš.

Rektor ČVUT se ohradil proti senátorům, kteří ho chtějí odvolat

Praha -Rektor Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze Jan Konvalinka se ohradil proti nařčením členů Akademického senátu školy, kteří tento týden podali návrh na jeho odvolání. Mluvčí ČVUT Andrea Vondráková zaslala ČTK jeho vyjádření. Reaguje v něm na deset bodů, které čtyři senátoři uvedli jako motiv pro jeho odvolání. Převažují v nich důvody týkající se napjatého hospodaření univerzity. Podle Konvalinky nejsou tvrzení pravdivá.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies