VYBERTE SI REGION

Církev už rozprodala stovky svých far

Praha - Katolická církev se zbavuje nepotřebných nemovitostí. Většinou jde o venkovské fary, není ale zcela výjimkou ani převod kostelů. Důvod? Pro řadu těchto objektů nedokázala církev najít patřičné využití. Budovy tak chátrají a ztrácí na ceně.

27.6.2008 5
SDÍLEJ:

Fara v Klatovech.Foto: DENÍK/Ludvík Pouza

K prodeji majetku dochází především v Čechách, kde je méně věřících a velká území spadají do oblasti Sudet, odkud byly po válce odsunuty tři a půl milionu německých starousedlíků.

Farnosti bez farníků

Fary se dosud nejvíce prodávaly v Královéhradecké, Českobudějovické a Plzeňské diecézi. Například biskupství v Hradci Králové se už nepotřebného majetku ve svém regionu většinou zbavilo. Diecéze tak od konce 90. let prodala 135 far. V posledních dvou letech nepřevedla na jiného vlastníka už téměř nic. „Prodeje ovšem neprobíhaly jako v některých diecézích formou výběrových řízení, ale jen vážným zájemcům, kteří se sami přihlásili,“ uvedl sekretář biskupa Vojtěch Macek.

Fary už několik let rozprodává také plzeňská diecéze, která se rozhodla pro rozsáhlou restrukturalizaci svého majetku. Řada někdejších farností totiž prakticky nefuguje, ve vsích už léta faru nikdo neobývá a ani není téměř nikdo, kdo by měl zájem chodit do místního kostela. Biskupství proto spolu s Českobudějovickou diecézí nabízí desítky far k prodeji na internetu.

Rozprodej majetku se ale liší kraj od kraje. „Žádný hromadný prodej církevního majetku v naší arcidiecézi neprobíhá,“ uvedl Aleš Pištora z pražského arcibiskupství. K rozprodeji ve velkém nedochází ani na Moravě, která je tradiční baštou českého katolicismu a kde kostely prázdnotou obvykle nezejí. „Tyto případy jsou pouze výjimečné,“ říká Jaroslav Hrčka ze správy majetku Olomoucké arcidiecéze.

Jak církev získané peníze z prodeje využívá? „Výnosy z prodeje slouží především k saturování jiných naléhavých investičních potřeb,“ říká bez dalších podrobností vedoucí odboru správy majetku královéhradeckého biskupství Jan Doskočil. Zatímco z far získává církev peníze, kostely se převádí na jiné vlastníky bezúplatně. Novými vlastníky se tak stávají hlavně obce nebo občanská sdružení. Církev si zpravidla klade při převodu podmínku, že sakrální stavby budou využity ke kulturním účelům, aby v místě někdejších bohoslužeb nevznikl například nevěstinec nebo tržiště.

Katolíci na kapitálových trzích

Zatímco biskupové se mnohého majetku zbavují, katolické řeholní řády se chystají hospodařit s majetkem, který by jim mohl stát vydat v rámci zákona o majetkovém vyrovnání. Návrh zatím ale ve sněmovně ztroskotal.

Pokud k vyrovnání s církvemi dojde, budou katolíci nuceni časem hospodařit sami bez zabezpečení ze strany státu. V případě vyplácení finanční náhrady by se církev mohla stát zajímavou pro řadu finančních institucí, které už nyní projevují zájem o správu církevního majetku. Příklady využití financí už před časem naznačil ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha: „Investovat prostředky do standardních možností, které investiční trh skýtá, to znamená, podílové fondy, kapitálový a finanční trh.“

Autor: Štěpán Plaček

27.6.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies