Restituce podle soudu nemohou nikdy odčinit všechny křivdy minulosti. Stanovení jejich rozsahu a objemu je v kompetenci zákonodárců. Zvolené řešení má podle nálezu rozumnou a přiměřenou vazbu na dostupné historické údaje. Čtyři soudci zůstali při rozhodování v menšině. Odlišné stanovisko proti výroku a odůvodnění uplatnili Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler, Jan Musil a předseda soudu Pavel Rychetský.

Jediné ustanovení zákona, do kterého soud zasáhl, vymezuje majetkové křivdy a řadí mezi ně znárodnění nebo vyvlastnění vykonané v rozporu s dobovými předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady. Soud škrtl slovo "spravedlivé". "V kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových, nebo současných) by se měla hodnotit," uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Odpůrci církevních restitucí dnes neuspěli ani s poslední námitkou proti účasti soudce Miloslava Výborného, jehož mandát dnes končí. Advokát Karol Hrádela tvrdil, že Výborný přestal být soudcem už v neděli. Soud po krátké poradě jeho výklad označil za nesprávný, Výborný v jednací síni zůstal. "Tento nález může vyhlásit i předseda soudu samotný. Jsem rád, že mě soud doprovází," uvedl Rychetský.

Zákon otevírá církvím cestu k nemovitému majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky, ale také nemovitosti včetně památek. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard jako náhradu za nevydaný majetek. Částka se navýší o inflaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Na výrok soudu čekaly nejen církve, ale také stovky obcí, pro které jsou církevní restituce spojeny s odblokováním půdy a nemovitostí.

Definitivní vypořádání s dědictvím komunismu

Podle vlády církevní restituce znamenají definitivní vypořádání s dědictvím komunismu. Opozice má k normě řadu výhrad. Její zrušení postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Před soudem dnes demonstrovalo asi 20 odpůrců restitucí.
První veřejné jednání o církevních restitucích se konalo ve středu. Odpůrci církevních restitucí kritizovali objem přiznávaného majetku, stejně jako stanovení a rozdělení finančních náhrad. Norma podle nich porušuje principy laického státu a zvýhodňuje určitou skupinu církví oproti ostatním. Sporný majetek církevním právnickým osobám podle kritiků přinejmenším od josefínských reforem nepatřil, protože jej pouze spravovaly a konečné slovo náleželo státu. Soud ale podrobným rozborem dospěl k závěru, že církevní subjekty měly plnou majetkovou způsobilost a že církevní majetek neměl veřejnoprávní povahu. Stejně tak odmítl i většinu dalších výhrad vůči obsahu a celkovému pojetí zákona.

Kritika směřovala také vůči procesu schvalování normy. Sněmovna prý zákon neprojednala na nejbližší schůzi po vrácení předlohy Senátem. ÚS ale v nálezu zdůraznil, že toto řešení svými hlasy podpořili i poslanci, kteří se později podepsali pod návrh na zrušení zákona. Vládní koalice také podle opozice omezovala diskusi a porušovala jednací řád.

Soud neshledal, že by legislativní proces ve svém celku neumožňoval otevřenou diskusi včetně menšinových názorů, uvedl soudce zpravodaj Stanislav Balík. Některé postupy ve Sněmovně sice podle Balíka vykazovaly určitý stupeň morální pokleslosti, což ale nemůže být důvodem ke zrušení důležitého zákona. Balík zdůraznil, že soud není strážcem politické kultury, morálním arbitrem či vychovatelem politické reprezentace.