VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Církve začínají hospodařit. Ve fondech i v lesích

Praha – Tvorba pracovních míst, investice pomocí akcií 
a dluhopisů i opravy kostelů či sociální programy. To jsou plány, do nichž se právě teď pouštějí církve díky prvním penězům z restitucí. Většinu ze dvou obdržených miliard chtějí nechat zhodnotit v investičním fondu.

12.8.2014 123
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Divíšek Martin

„Pro smysluplné fungování fondu je potřeba shromáždit řádově stovky milionů. To se už nyní podařilo. Církev ale očekává další nárůst objemu 
v roce 2015 i v následujících letech," říká Jan Barta z ČSOB Asset Management, u níž si církve zřídily fond. Na něm 
je v současné době kolem půlmiliardy korun. Investice přitom půjdou do nejrůznějších odvětví kromě výrobců alkoholu či zbraní.

„Musíme zodpovědně investovat tak, abychom peníze neprojedli, ale byli jsme schopni jako církev pomáhat 
i za 30 let," zdůvodnil pro ČT sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

Církve už také začínají uzavírat smlouvy o pronájmu zemědělské půdy. „Zemědělské pozemky budeme pronajímat lidem, kteří na nich budou hospodařit. Příjmy z nájmu budou, stejně jako u výnosů 
z lesů, využity k financování aktivit církve v pastorační, vzdělávací, sociální a charitativní oblasti," přibližuje mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda. Tam už také církev uzavřela bezmála stovku smluv s místními živnostníky na práce v lesní výrobě. „Jednou z priorit našeho hospodaření v lesích je poskytnout práci místním lidem," dodává Siuda, v jehož diecézi uplatňuje církev nároky na 22 tisíc hektarů lesů, 3500 hektarů polností a stovku staveb včetně loveckého zámečku v Bílé.

Nová místa

Nová pracovní místa se chystá vytvořit i litoměřické biskupství. Zaměstnání by tak mohly získat desítky lidí. „Nová pracovní místa bude možné vytvořit až poté, co bude majetek církvi vrácen 
v rámci částečného vyrovnání mezi státem a církvemi," zdůvodňuje mluvčí biskupství Jana Michálková, proč zatím není možné odhadnout, kolik míst vznikne.

I když je v Česku většina lidí bez vyznání, pracovat pro církev by velké části nevadilo. „Je jedno, jestli pracujete pro nějakou firmu, nebo církev. Důležité je mít práci u solidního zaměstnavatele a dostat slušnou výplatu," míní například Jiří Pohounek, který je nevěřící.
Zaměstnávat civilní obyvatele ovšem není pro církev novinka. Například v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě využívají mniši během letní sezony až osmnáct pracovníků, v zimě dva. Hlavním zdrojem příjmů je turistický ruch, k tomu navíc klášter vyrábí elektřinu. V roce 2012 si mniši nechali nainstalovat už druhou turbínu.

„Se stávající starší turbínou je při dostatečném množství vody naše elektrárna schopna vyrobit až 56 kW elektrické energie, kterou prodáváme do sítě," přibližuje vyšebrodský převor Justin Berka.

V rámci restitucí má 16 církví a náboženských společností během 30 let dostat celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Získají zpět také nemovitý majetek za zhruba 75 miliard korun. Vláda ovšem usiluje o to, aby se rozsah restitucí zúžil. S tím církve nesouhlasí. Proto teď chce Asociace krajů ČR alespoň zřídit společný fond, z něhož by šly peníze na některé sociální, zdravotní či školské projekty tak, aby se financování rozdělilo půl na půl mezi kraj a církev. Ta s jednáním 
o fondu souhlasí, ovšem až v září, kdy budou všichni církevní představitelé zpět z dovolených.

Přijdou církevní školy o dotace?Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) chce některým soukromým a církevním školám stopnout dotace na provoz. Opatření by mělo ušetřit až 400 milionů korun ročně. Kvůli vlně kritiky, která se proti návrhu zvedla, ho ale ještě projedná pracovní skupina, v níž budou i církevní školy. „Návrh není konečný. Jeho podoba se bude odvíjet od jednání se zástupci škol. Celá věc má samozřejmě sociální rozměr a v návrhu bude zohledněna práce jak s nadanými dětmi, tak s těmi s různými formami postižení. Změna nepostihne církevní a soukromé školy, které poskytují kvalitní služby," slíbil ministr.

V ČR církev provozuje 42 mateřských a základních škol, 37 středních škol a 12 vyšších odborných škol. Například v brněnské diecézi jsou čtyři církevní školy, mezi nimi i Biskupské gymnázium v Barvičově ulici.

„S ministrem se o věci stále jedná. Zatím není vůbec nic jisté, takže na nějaké závěry a vyjádření je brzy," říká ředitel gymnázia Karel Mikula. Zároveň však upozorňuje, že pokud škola o dotace přijde, bude to problém. „Je jasné, že nás to negativně ovlivní, protože peněz na provoz školy je opravdu málo," dodává. Při gymnáziu navíc vzniká i mateřská škola.

Autor: Redakce

12.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 123
SDÍLEJ:
Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

František Rajtoral
AKTUALIZUJEME
1 10

Smutná zpráva. Fotbalista Rajtoral spáchal sebevraždu

Severokorejci: Jsme připraveni potopit americké lodě

Pchjongjang se dnes nechal slyšet, že je připraven potopit americkou loď, která demonstruje svoji vojenskou sílu u korejských břehů. K americké letadlové lodi u břehů Severní Korey se včera připojily dvě japonské, kvůli cvičení v západním Pacifiku. Japonsko má v Asii druhou největší ozbrojenou flotilu, hned po Číně.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

AKTUALIZOVÁNO

Dobrá zpráva pro Pardubice: Hokejová extraliga je zachráněna

Obrovská radost, vyprodaná hala na nohou, potlesk na otevřené scéně. Tak končil poslední zápas hokejistů Dynama v sezoně. V posledním utkání baráže porazili Jihlavu a odvrátili hrozbu pádu do první ligy. Takže nejvyšší hokejová soutěž je zachráněna!

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies