Jenomže zejména římskokatolická církev zjišťuje, že samotný návrat movitých věcí i nemovitostí, včetně půdy, jí k vlastnímu chodu stačit nebude. Nedostatek peněz mají začít pokrývat příspěvky od věřících.

„Už mi volali i lidé z Moravy, že farář je požádal o více peněz, a oni kvůli tomu přestanou chodit do kostela," svěřil se s novou zkušeností českobudějovický biskup Pavel Posád, ten pochází z Vysočiny, konkrétně z Budkova na Třebíčsku.

Jednotlivá biskupství nyní od svých farností žádají zvýšení ročního příspěvku na chod diecézí. „Biskupství v rámci celkové změny podoby financování církví zavedlo uvnitř celé diecéze takzvaný systém solidarity, kdy farnosti přispívají menším procentem z kladného výsledku své hospodářské činnosti, tedy ze zisku, především na mzdy zaměstnanců celé diecéze, a to i na mzdy kněží," shrnul Pavel Sršeň, mluvčí Biskupství královéhradeckého.

Čtěte také: DVA POHLEDY: Mají být zdaněné církevní náhrady?

Římskokatolické farnosti na Vysočině spadají pod tři biskupství – královéhradecké, českobudějovické a brněnské. Jak Deník zjistil, bylo stanoveno, že ve všech diecézích mají farnosti nově ročně odvést 280 korun za každého dospělého farníka.

Zatímco ještě donedávna musely farnosti v brněnské diecézi na provoz celého biskupství odvádět takzvané desátky, tedy deset procent ze svých příjmů, už pro loňský rok se způsob výpočtu příspěvků farností změnil. Nově musejí odvést zmíněných 280 korun za každého svého dospělého farníka.

„Pro nás to znamená navýšení odvodu asi o deset tisíc korun ročně," upozornil třebíčský farář a děkan Jiří Dobeš. „Pokud bychom to přepočetli, tak podíl každého farníka byl dříve 150 korun, teď je to 280 korun," poznamenal.

V absolutních číslech je to tak, že kupříkladu v Třešti na Jihlavsku bylo v třešťské farnosti napočítáno celkem 260 dospělých věřících osob, takže příspěvek za rok 2016 činí částku 72 800 korun, což je o 55 procent více, než byl desátek za rok 2015.

Příspěvek do rozpočtu

Podle třešťského faráře Tomáše Cahy se nabízejí dvě možnosti, jak do diecézního rozpočtu přispět. Buď jednorázovou sbírkou, která se vyhlásí na zářijovou neděli, nebo si farnost částku rozloží do několika sbírek během roku. „Abychom pokryli nezbytné finanční potřeby farnosti bez nároku na investice, to je energie, ostatní nutné režijní náklady a příspěvek na fond pro Biskupství brněnské, je potřeba vybrat ročně minimálně 280 tisíc korun.

Při kalkulaci s počtem 260 osob a 52 týdnů za rok jsme zjistili, že je třeba, aby každá osoba starší 18 let v nedělní sbírce darovala minimálně 21 korun," uvedl Caha.

Kromě toho budou farnosti navíc biskupství odvádět 25 procent z nájmů z pozemků. „Nejlépe na tom budou ty farnosti, které mají málo dospělých farníků a minimum majetku. My na tom budeme hůře, budeme totiž biskupství přispívat víc," poznamenal třebíčský farář Jiří Dobeš.

Například vedení brněnské diecéze přiznává, že u většiny farností došlo s novou metodikou výpočtu k navýšení odvodů. „Ty mají pokrýt snížení státní dotace," vysvětlila mluvčí biskupství Martina Jandlová.

Čtěte také: Varhany z pražského Klementina patří podle soudu církvi

Peníze budou také z pronájmu půdy

Církev bude muset vydělávat, aby byla i nadále schopná své aktivity ufinancovat. Podle faráře z Jemnice na Třebíčsku Josefa Brychty to nebude snadné. Tím spíš, že církev chce k majetku, který získala z církevních restitucí, přistupovat nejen ekonomicky, ale také eticky. „Máme šestadvacet hektarů půdy, běžný nájem v našich podmínkách je tři a půl tisíce za hektar. Někdo nabízí čtyři a půl a Rakušané i přes sedm tisíc. My ale dáváme přednost těm, kteří jsou zdejší a kteří na této půdě vyrostli a mají k ní vztah. Odmítáme kupčení," zmínil Josef Brychta.

„S církevními restitucemi samozřejmě registrujeme vyšší náklady především v oblasti mzdových nákladů, právních služeb a podobně," popsal realitu církevního hospodaření mluvčí královéhradecké diecéze Pavel Sršeň.

Jako příspěvek na činnost získala celá římskokatolická církev od Ministerstva kultury ještě v roce 2015 asi 892 milionů korun. Od té doby se tato dotace meziročně snižuje vždy o pět procent. Úplně skončit má v roce 2030.

Už nyní ale někteří duchovní sázejí na to, že se najdou i místní štědří dárci, je to i příklad kostela zasvěceného svatému Matoušovi ve Fryšavě pod Žákovou horou na Žďársku. „Hodně se snažíme spolu s farníky udělat svépomocí. A pokoušíme se také čerpat dotace – od státu, z Kraje Vysočina nebo od obce. Máme velké štěstí, že naše farnost získala štědrého sponzora – Zdeňka Machaně. Má u nás má chalupu a díky jeho podpoře jsme mohli v minulých letech investovat do větších oprav," podotkl fryšavský farář Jiří Janoušek.

Čtěte také: Převor Břevnovského kláštera: V Bibli zní Nebojte se. Třistapětašedesátkrát

Českobudějovický biskup Pavel Posád Deníku řekl: Církev měla vždy málo a teď bude mít málo z mála

Světící biskup českobudějovické diecéze Pavel Posád pochází z Budkova na Třebíčsku. Pro Deník se vyjádřil k církevním restitucím a snižujícím se státním příspěvkům.

Církev chce po farnostech, a tím vlastně i po farnících samých více finančních příspěvků. Je to správná cesta?

Pavel Posád. Českobudějovický biskup pochází z Vysočiny. Zdroj: Deník/Kamil ČernýMy se musíme dívat dopředu a do budoucnosti, i když já už tady nebudu, tak nás čeká to, že stát nám přestane vyplácet peníze a budeme hospodařit sami. Podle mě to tak má být, církev se má postarat sama o sebe, je potřeba si ale uvědomit, že současné příspěvky od státu, které se budou postupně snižovat, jsou určené pouze na platy kněží, tedy ne na podnikání církve, ne na opravy kostelů ani ne na charitu. Takže další výdaje kromě těch na platy kněží si církev musí opatřit sama. Pak už záleží na každém farníkovi, jak bude solidární. Myslím si ale, že 280 korun ročně na hlavu není moc. Církev měla vždy málo a teď se zdá, že bude mít málo z mála.

Ale lidé každé takovéto zvýšení berou citlivě a nelibě…

Ano, už mi volali i lidé z Moravy, že farář je požádal o více peněz, a oni kvůli tomu přestanou chodit do kostela. Odpověděl jsem jim, ať přestanou. Zkrátka, bude to o solidaritě. Ten, kdo do kostela chodí pořád, tam kvůli něčemu takovému, jako je zvýšení příspěvku na církev, chodit na mše nepřestane.

Ale nemusí to tak být…

Někteří lidé chtějí slyšet a chtějí číst o tom, jak je církev špatná a zlá. Na tom se nic nezmění. Měnit se nebude ani to, že budeme i dál skromní a že nás šulili komunisté a šulí nás i současný režim.

Jak to myslíte?

Já jsem světící biskup, nejsem ekonom, toto téma mě míjí jako rychlík, který má navíc zamlžená okna, takže můj názor je názor laika, ale podle mě se velmi málo ví o tom, že církev dostane ve skutečnosti pouze čtvrtinu toho, co jí bylo komunisty zabaveno a co jí bylo způsobeno. Třech čtvrtin jsme se dobrovolně vzdali, o čemž se nemluví a nepíše, a navíc jsme řekli, že nám to stát nemusí dávat hned, ale stačí, když nám to dá během třiceti let. Vidíte, tak špatná a zlá je církev, a proto se objevily názory, že by tyto státní náhrady měly být dokonce zdaněny.

Co vy na to?

To vše se děje poté, co konečně skončil zákon z roku 1948, na základě kterého komunisté řekli, že se o církev postarají. A všichni víme, netřeba připomínat, jak dobře se o ni postarali. Některým lidem můžete tisíckrát říkat a mohou si tisíckrát přečíst, jak je církev skromná a solidární, a oni si budou stejně dál myslet pravý opak.

Čtěte také: 

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

KAMIL ČERNÝ
A DALŠÍ REPORTÉŘI DENÍKU