VYBERTE SI REGION

Cizí děti si vzali za své, stát je hodil přes palubu

Českokrumlovsko - Obracíme každou korunu, zoufají si manželé, kteří vychovávají čtyři nevlastní děti.

1.12.2011 2
SDÍLEJ:

Manželé Vladimír a Zlatuše Hricákovi z Meziříčí u Malont se svými dětmi, které si vzali do pěstounské péče: Nikolasem (16), Pamelou (15), Barborou (7) a Josefem (5).Foto: DENÍK/Tereza Filipová

Osud jim vlastní dceru nedopřál, a tak manželé Hricákovi z Meziříčí u Malont zvažovali, že si ke svým třem biologickým synům adoptují holčičku.

V době, kdy ještě bylo jejich domovem Srní na Šumavě, kde si Vladimír Hricák našel místo hajného a jeho choť Zlatuše pracovala v dětském domově v nedalekých Kašperských Horách, manžele svým pronikavým pohledem okouzlilo děvče s nevšedním jménem Pamela.

„Jenže v dětském domově měla ještě o rok staršího bratra Nikolase. Rozdělit jsme je nechtěli a adoptovat dvě děti by byla příliš velká zátěž, proto jsme se rozhodli pro pěstounskou péči,” vrací se zpátky v čase Vladimír Hricák.

K dnes patnáctileté Pamele a Nikolasovi přibyli do už tak početné rodiny po pěti letech ještě Barbora, nyní sedmiletá, a o dva roky mladší Josef.

„V našem životě jsme nic lepšího než osvojit si tyto děti udělat nemohli,” říká paní Zlatuše. „Ale místo toho, abychom se soustředili na starosti i radosti spojené s výchovou dětí, řešíme, jak vyjít s penězi. Nejen v této oblasti nám totiž stát velkým pomocníkem opravdu není,” doplňuje.

Devět dětí dotuje ze své odměny

V podobné finanční tísni jako Hricákovi se ocitá i pěstounka Libuše Synková ze Strmilova na Jindřichohradecku. Ta měla v pěstounské péči celkem jedenáct dětí, dnes jich vychovává devět. „Samotné příspěvky na úhradu potřeb dítěte a další přídavky nestačí. Děti, a to zvláště ty studující, musím dotovat z odměny, kterou pobírám,” potvrdila Libuše Synková, jež zatím přesně neví, jak se její finanční situace změní s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. „Pokud by se z odměny pěstouna strhávala daň, byla bych na tom hůř než teď. A kdyby se nestrhávala, moc bych si nepolepšila,” shrnula.

Důkaz manželčina tvrzení má Vladimír Hricák po ruce. A to v podobě pečlivě zpracovaného měsíčního rodinného rozpočtu. „Za čtyři děti, které vychováváme, bere manželka odměnu ve výši 18 756 hrubého, což je čistého necelých 16 tisíc. K tomu dalších 20 tisíc korun na dávkách pro potřeby dítěte a dětských přídavcích,” vypočítává Vladimír Hricák.

„Zdánlivě závratná suma. Jenže velká rodina má i závratné náklady. Jen za jídlo a základní hygienické potřeby zaplatíme měsíčně 18 až 20 tisíc korun, 2900 korun spolyká měsíčně záloha na elektřinu, 500 korun platíme za vodu a 1600 za topení. K tomu oblečení pro děti, pro starší pak peníze na dojíždění do škol, učebnice, zájmové kroužky, ale také leasing na velké auto, bez něhož se neobjedeme, hypotéka na dům, neboť do bytu bychom se nevešli, a další výdaje. Suma sumárum, jen potřeby dětí dotujeme měsíčně částkou 5417 korun. Přitom k nim podle zákona nemáme vyživovací povinnost,” podtrhuje Vladimír Hricák.

A tak je to každý rok stejné. Oba manželé mají kreditní karty, jejichž prostřednictvím žijí na dluh. Když pak panu Vladimírovi vrátí daně, poplatí, co dluží, a koloběh se rozjíždí nanovo. A bude hůř, mladší Pamela začne příští rok studovat střední školu, menší sourozenci nastoupí za dva roky do první třídy. To pro rodinu znamená jediné – další výdaje.

„Vloni jsme si dovolili vyjet s dětmi na čtyři dny do maďarských aquaparků. Když jsme se vrátili, měli jsme vytopený sklep, protože prasknul bojler. To bylo za 11 tisíc. Měsíc nato přestala fungovat tři roky stará pračka. A k tomu ještě oprava auta za dalších 11 tisíc. Problém je v tom, že rezervy, do kterých bychom mohli sáhnout, nemáme,” zoufá si Vladimír Hricák.

Jako vítaná pomoc pro rodiny v obdobné situaci se mohou jevit plánované změny související s chystanou novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Jedním z jejích cílů je vytvořit takové podmínky, aby byly děti namísto kojeneckých ústavů vychovávány právě v pěstounských rodinách. S tím souvisejí i změny ve způsobu odměňování pěstounů.

Heslo „Nemáte práci? Staňte se pěstouny!”, jehož prostřednictvím některá média o chystaných novinkách referují, však na manžele působí jako červený hadr na býka. „Vypadá to krásně. Třeba pěstoun se čtyřmi dětmi, což je i náš případ, má namísto současných 18 756 korun měsíčně dostávat rovných 24 tisíc. Jenže je to opět částka bez všech srážek. Navíc ze současné odměny se má po přijetí novely zákona stát plat, tudíž se z něj kromě zdravotního a sociálního pojištění sráží také daň ze mzdy. K tomu pravděpodobně přijedeme ještě o dětské přídavky a značnou část daňových zvýhodnění, tím pádem si v součtu můžeme měsíčně pohoršit o dva až tři tisíce korun,” kroutí hlavou Vladimír Hricák.

Na tom, co jim dá stát, jsou přitom manželé Hricákovi existenčně závislí. „Aspoň pár korun bych si teoreticky přivydělat mohla. Jenže prakticky to nejde, protože sedmiletá Barborka je handicapovaná, a tak ji na více než čtyři hodiny denně do školky nevezmou,” vysvětluje paní Zlatuše.

„Beru jako samozřejmost, že dítě oblečeme a nakrmíme. Ale u toho příspěvky od státu končí. Vše ostatní musíme hradit ze svého,” shrnuje Vladimír Hricák. „Pěstouni by měli řešit problémy spojené s výchovou, a ne se hádat s úřady o každou korunu,” uzavírá.

Co by měli budoucí pěstouni vědět

„Že jsou děti odložené v ústavech, je špatné. Mnohem horší ale je, když děti jejich pěstouni do ústavu vrátí po zjištění, že si zakousli příliš velké sousto.” Citát zkušeného pěstouna Vladimíra Hricáka z Meziříčí u Malont může působit až příliš černě. Podle autora citovaného výroku však rozhodně není vzdálen realitě. „Budoucí pěstouni totiž v podstatě nevědí, do čeho jdou. Na mnoho negativních jevů spojených s pěstounskou péčí je nikdo předem neupozorní a přijdou na ně až praxí. Pak už ale může být pozdě,” vysvětlil Vladimír Hricák. Přidává proto několik osobních postřehů.

- Příspěvek na potřebu dítěte v drtivé většině nestačí na pokrytí potřeb ani malého a zdravého dítěte. Přitom mnoho dětí z ústavu má nějaké problémy. Po přijetí do rodiny následuje maraton vyšetření, často doplněných medikací. Děti v pěstounské péči přitom nejsou osvobozeny od regulačních poplatků ve zdravotnictví.

- Pěstounův úvazek není dostatečně právně ošetřen. Nevztahuje se na něj zákoník práce. Pěstouni nejsou ochráněni ani před možnými exekucemi, uvalenými proti jim svěřeným dětem, pokud mají dítě u sebe přihlášeno k trvalému pobytu.

- Pěstounská péče není spravedlivě ohodnocena. Během jejího výkonu klesne životní úroveň rodiny nejméně o jeden stupeň. Pokud jste dnes v nadprůměru, klesnete do průměru, z průměru do podprůměru atd. Po ukončení péče není pěstoun nijak zajištěn.

- Pěstoun musí být připraven na ztrátu přízně své rodiny a dosavadních přátel. S rozhodnutím pěstouna nemusejí vždy souhlasit nebo prostě nedokážou přijmout „cizí” dítě, často navíc zatížené zdravotními problémy.

- Pěstounovi se od základu změní způsob života. Svěřené dítě na něj klade velké nároky. Výjimkou nejsou rozpady manželství. Většina lidí navíc pěstouna vnímá jako příživníka nebo člověka, který si vzal děti pro peníze.
Pro peníze se pěstounem dle ministerstva nikdo nestane

Lákavě vypadající odměny pro pěstouny, které slibuje návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, by mohly pro některé lidi představovat vidinu snadného výdělku. Myslí si to alespoň někteří již zkušení pěstouni.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) to ale ústy své mluvčí Viktorie Plívové popírá. „I nadále budeme hledat vhodné pěstouny pro děti, a nikoliv naopak,” ujistila. Systém příprav a následného výběru pěstounů bude podle mluvčí natolik náročný, že jistě odradí ty, kteří by se chtěli pěstouny stát jen pro peníze. Viktorie Plívová si v této souvislosti vypůjčila větu od zkušených pěstounů: „Nechceme, aby lidé byli pěstouny pro peníze, ale za peníze.”

Jenže těch se osloveným pěstounům od státu mnohdy nedostává ani tolik, aby pokryly základní potřeby dětí. Viktorie Plívová to však tak černě nevidí. „Novelou zákona se zvyšují dávky pěstounské péče. Nejnižší odměna pěstouna, co se týče čistého příjmu, se fakticky zdvojnásobuje. Dochází rovněž k valorizaci ostatních odměn,” uvedla mluvčí ministerstva.

Doplnila, že i dlouhodobí pěstouni získají nárok na podpůrné a odlehčovací služby. „To, že je odměna pěstouna posuzována pro účely pojištění, daní a podobně jak plat, není žádnou novinkou. Část odměn byla již dnes takto posuzována. Dosud existovalo několik systémů odměňování pěstounů, nyní se vše sjednocuje do jednoho,” řekla Viktorie Plívová s tím, že ostatní dávky pěstounské péče kromě odměn pěstounů se novelou zmíněného zákona nemění. Tyto dávky, tedy hlavně příspěvek na úhradu potřeb dítěte a příspěvek při převzetí dítěte, se zároveň nedaní.

Autor: Martin Tröster

1.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Drogy? Konopí? Nenávistná výzva štve proti vietnamskému obchodníkovi

Věrovany – V obchodech ve Věrovanech tento týden tráví lidé více času než jindy. Leží v nich petice. Ostře nasazuje na obchodníka vietnamské národnosti, jemuž chce obec pronajmout budovu bývalé školy v části Nenakonice. Rád by v domě zřídil prodejnu potravin. 

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies