„Jde o další evropský pokus o vytvoření evropského národa a vybudování federálních evropských institucí," tvrdí poslanec Marek Benda (ODS).

Podle EU by měl zákon „zlepšit viditelnost, uznání a efektivitu evropských politických stran". Podle Bendy ale tyto vágní formulace zastírají fakt, že se Brusel snaží vytvořit novou formu evropských politických stran. „Ty zatím vznikají v jednotlivých státech unie jako strany národní. Kvůli práci v Evropském parlamentu se pak sdružují do frakcí a působí na evropské úrovni. Nový zákon se pokouší otočit ten princip naruby. Strany budou zřizovány na evropské, lépe řečeno francouzsko-německé úrovni, a potom začnou ovlivňovat politiku v národních státech," myslí si poslanec, podle kterého národní politické strany nepřijdou o vliv hned, ale postupně, až státy podlehnou tlaku z Bruselu.

Čtěte také: Europarlament vybere svého nového předsedu

Podle ministerstva vnitra euroskeptici malují čerta na zeď. „Tyto strany nemohou kandidovat v národních volbách," říká o eurostranách mluvčí ministerstva Klára Pěknicová. Podle Bendy (ODS) ale všechno závisí na vývoji legislativy v jednotlivých evropských zemích. „Státy mohou časem pod tlakem Bruselu připustit, aby evropské strany kandidovaly i v národních parlamentech. Zmizí tak povinnost zaregistrovat stranu kupříkladu v Česku a respektovat některá pravidla. Například omezení, že členem strany nesmí být občan cizí země," namítá Benda. Po dalších legislativních úpravách by tak mohli v české Poslanecké sněmovně společně usednout do lavic Češi, Němci, Slováci a Maďaři – stejně jako za první republiky.

Podle nového zákona Brusel financuje nejen evropské politické strany, ale také jejich think-tanky a instituty. Granty pokrývají až 85 procent jejich výdajů. Přestože takzvané politické nadace nesmějí peníze z Bruselu využít na kampaň svojí politické strany, ohrožují podle kritiků zdravé politické soupeření. „Je takřka nemožné rozhodnout, co ještě není volební kampaň a co už takovou kampaní je, a tudíž se na to peníze z nadace nesmějí použít," říká František Matějka (Svobodní). Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se však domnívá, že kritika nadací není opodstatněná.

Čtěte také: Europoslanci varovali před propagandou Kremlu, IS i dalších

„Tomu, aby politické nadace skrytě financovaly politické strany lze zamezit tím, že bude nastaven účinný způsob kontroly. V Německu mají podobný zákon už od roku 1946. Je to transparentní způsob, jak v průběhu roku financovat výzkumnou i politickou činnost a oddělit peníze na obě věci od peněz na volební kampaně," uzavírá Tomáš Zdechovský.