VYBERTE SI REGION

Cizinci v Česku: Ukrajinci pomalu odcházejí

Praha – Každý pětadvacátý člověk, který žije v Česku, je cizinec. Nejvíc u nás žije Ukrajinců, Slováků a Vietnamců, kteří tvoří tři pětiny všech cizinců. Přestože se na první pohled číslo migrantů zdá vysoké, skutečnost je jiná. V zemích Evropské unie totiž 
v průměru přebývá sedm procent cizinců, u nás je to jen 4,1 procenta.

17.2.2014 24
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: ČTK/Vladislav Galgonek

Do roku 2008 k nám každoročně proudilo víc a víc migrantů, v posledních pěti letech se jejich počet ale příliš nemění. Proměnily se však národnosti, které život v České republice láká. Zatímco dříve k nám migrovali především lidé z tzv. třetích zemí, dnes jsme atraktivnější spíš pro migranty z chudších zemí Evropské unie. Na konci roku 2013 u nás žilo 441 500 cizinců, více než polovina z nich má 
u nás trvalý pobyt.

„Lidí z Ukrajiny, Moldavska nebo Vietnamu u nás dlouhodobě ubývá. To znamená, že pro ně není příliš příznivá situace na českém trhu práce. Na pozicích, které nevyžadují zvláštní kvalifikaci, je nahradili především Rumuni a Bulhaři. Tedy občané nových členských zemí Evropské unie, kteří v rámci volného pohybu osob nepotřebují žádná víza k příchodu, povolení k pobytu ani k zaměstnání," říká Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace Českého statistického úřadu. „Co se týká vysoko kvalifikovaných cizinců, jejich počty se od roku 2008 nesnižují," dodal.

Aktuální data k tomu, čím se cizinci v Česku živí, nejsou. V roce 2011 nejčastěji pracovali ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a velkoobchodu či maloobchodu. Spektrum nejžádanějších profesí se pravděpodobně příliš nezměnilo.

Roste počet Američanů

Nejsou to jen národy z východu, kteří u nás nacházejí bydliště. Atraktivní jsou česká města také pro Američany, jejichž počet u nás nenápadně roste.
„Američané jsou specifickou skupinou migrantů, spíš bych to nazval tím, že se vydali na cestu do světa na zkušenou. Jsou to absolventi středních a vysokých škol, kteří se před usazením vydají na cesty. Nejezdí sem za výdělkem ani za tím, že by se tu usadili na delší čas," vysvětluje odborník na migraci Daniel Chytil. Lidé ze Spojených států u nás většinou učí angličtinu nebo obsazují pozice, na kterých je potřeba skvělá znalost jazyka. Obecně jim o místa ale zas tak nejde.

Podle sociologů je přistěhovalectví přirozené, navíc může zemi kulturně obohatit. „Odejít někam, tedy stát se cizincem, bylo naprostou samozřejmostí již před několika tisíci lety. Lidé se vždycky snažili přežít, žít jinak a lépe. Migrace existovala vždycky, jen v minulosti trvala i několik tisíc let, dnes je to během dvou tří hodin. Proto se nám ti lidé jeví jako cizinci," řekla Deníku socioložka Jiřina Šiklová.

Problémem však je, že se Češi ještě nenaučili cizince přijímat. „Češi vychází s cizinci na svém území špatně, protože je to pro ně nové. Skoro po půl století u nás žádní cizinci nebyli. Nikdo k nám neemigroval, protože to nebylo možné a také pro to, že k nám nikdo moc nechtěl. Naopak se emigrovalo od nás," upozorňuje socioložka.

Migraci nelze regulovat

Kolik u nás bude žít cizinců za dalších pět let, nikdo neumí předpovědět. Protože jsme součástí Schengenského prostoru, nemůžeme regulovat migraci cizinců z unie. Regulovat lze pouze pohyb osob 
z ostatních zemí, pro ně ale už od roku 2009 platí omezení při vydávání nových pracovních povolení. „Záleží především na tom, jaká tu bude poptávka po pracovních místech, jak budeme atraktivní, a na druhé straně, na kolik bude česká migrační politika restriktivní. Záleží to samozřejmě také na hospodářském vývoji," uvádí Chytil.

Podle odhadů sociologů je problémovou hranicí deset procent. Shodují se však také na tom, že migrace může zachránit Evropu před vymíráním.
V jednom si ale stojíme dobře, na rozdíl od ostatních zemí, například Skandinávie, 
u nás neexistují sociálně vyloučení cizinci, tedy ti, kteří by byli závislí na státu, nebo by utvářeli mohutné komunity či ghetta.

Cizinci

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

17.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies