VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cizinci v Česku: Ukrajinci pomalu odcházejí

Praha – Každý pětadvacátý člověk, který žije v Česku, je cizinec. Nejvíc u nás žije Ukrajinců, Slováků a Vietnamců, kteří tvoří tři pětiny všech cizinců. Přestože se na první pohled číslo migrantů zdá vysoké, skutečnost je jiná. V zemích Evropské unie totiž 
v průměru přebývá sedm procent cizinců, u nás je to jen 4,1 procenta.

17.2.2014 24
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: ČTK/Vladislav Galgonek

Do roku 2008 k nám každoročně proudilo víc a víc migrantů, v posledních pěti letech se jejich počet ale příliš nemění. Proměnily se však národnosti, které život v České republice láká. Zatímco dříve k nám migrovali především lidé z tzv. třetích zemí, dnes jsme atraktivnější spíš pro migranty z chudších zemí Evropské unie. Na konci roku 2013 u nás žilo 441 500 cizinců, více než polovina z nich má 
u nás trvalý pobyt.

„Lidí z Ukrajiny, Moldavska nebo Vietnamu u nás dlouhodobě ubývá. To znamená, že pro ně není příliš příznivá situace na českém trhu práce. Na pozicích, které nevyžadují zvláštní kvalifikaci, je nahradili především Rumuni a Bulhaři. Tedy občané nových členských zemí Evropské unie, kteří v rámci volného pohybu osob nepotřebují žádná víza k příchodu, povolení k pobytu ani k zaměstnání," říká Daniel Chytil z oddělení pracovních sil a migrace Českého statistického úřadu. „Co se týká vysoko kvalifikovaných cizinců, jejich počty se od roku 2008 nesnižují," dodal.

Aktuální data k tomu, čím se cizinci v Česku živí, nejsou. V roce 2011 nejčastěji pracovali ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a velkoobchodu či maloobchodu. Spektrum nejžádanějších profesí se pravděpodobně příliš nezměnilo.

Roste počet Američanů

Nejsou to jen národy z východu, kteří u nás nacházejí bydliště. Atraktivní jsou česká města také pro Američany, jejichž počet u nás nenápadně roste.
„Američané jsou specifickou skupinou migrantů, spíš bych to nazval tím, že se vydali na cestu do světa na zkušenou. Jsou to absolventi středních a vysokých škol, kteří se před usazením vydají na cesty. Nejezdí sem za výdělkem ani za tím, že by se tu usadili na delší čas," vysvětluje odborník na migraci Daniel Chytil. Lidé ze Spojených států u nás většinou učí angličtinu nebo obsazují pozice, na kterých je potřeba skvělá znalost jazyka. Obecně jim o místa ale zas tak nejde.

Podle sociologů je přistěhovalectví přirozené, navíc může zemi kulturně obohatit. „Odejít někam, tedy stát se cizincem, bylo naprostou samozřejmostí již před několika tisíci lety. Lidé se vždycky snažili přežít, žít jinak a lépe. Migrace existovala vždycky, jen v minulosti trvala i několik tisíc let, dnes je to během dvou tří hodin. Proto se nám ti lidé jeví jako cizinci," řekla Deníku socioložka Jiřina Šiklová.

Problémem však je, že se Češi ještě nenaučili cizince přijímat. „Češi vychází s cizinci na svém území špatně, protože je to pro ně nové. Skoro po půl století u nás žádní cizinci nebyli. Nikdo k nám neemigroval, protože to nebylo možné a také pro to, že k nám nikdo moc nechtěl. Naopak se emigrovalo od nás," upozorňuje socioložka.

Migraci nelze regulovat

Kolik u nás bude žít cizinců za dalších pět let, nikdo neumí předpovědět. Protože jsme součástí Schengenského prostoru, nemůžeme regulovat migraci cizinců z unie. Regulovat lze pouze pohyb osob 
z ostatních zemí, pro ně ale už od roku 2009 platí omezení při vydávání nových pracovních povolení. „Záleží především na tom, jaká tu bude poptávka po pracovních místech, jak budeme atraktivní, a na druhé straně, na kolik bude česká migrační politika restriktivní. Záleží to samozřejmě také na hospodářském vývoji," uvádí Chytil.

Podle odhadů sociologů je problémovou hranicí deset procent. Shodují se však také na tom, že migrace může zachránit Evropu před vymíráním.
V jednom si ale stojíme dobře, na rozdíl od ostatních zemí, například Skandinávie, 
u nás neexistují sociálně vyloučení cizinci, tedy ti, kteří by byli závislí na státu, nebo by utvářeli mohutné komunity či ghetta.

Cizinci

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

17.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 24
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Stánky trhovců na znojemském Masarykově náměstí zely v pondělí dopoledne prázdnotou.
29

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Úkol pro exekutory: vymoci tolik, jako je čtvrtina státního rozpočtu

/INFOGRAFIKA/- Políčeno mají hlavně na lidi mezi 28 a 47 lety. Těch je mezi dlužníky víc než polovina. Převažují muži.

Pohledem Jana Kličky: Akademie českých prezidentů

Nuda to nebude. Miloš Zeman má s definitivní platností v prezidentské kampani minimálně dva protikandidáty z „těžší váhy". Oba dva jsou to – i s trochou nadsázky – akademici. Ten první a již dříve potvrzený textař Michal Horáček šéfoval Akademii populární hudby. Druhý, nově potvrzený Jiří Drahoš byl až do minulého týdne předsedou ctihodné Akademie věd ČR.

Na Havaji Trumpův protiimigrační dekret neplatí, zatím na neurčito

Federální soud amerického státu Havaj prodloužil na neurčito příkaz, který pozastavil platnost protiimigračního dekretu vydaného v březnu prezidentem Donaldem Trumpem. Podle soudce bude příkaz platit do doby, než rozhodne o osudu žaloby, která označuje Trumpův krok za diskriminaci muslimů. 

Poslední rozloučení s loutkoherečkou Helenou Štáchovou, "maminkou" Hurvínka

Ve velké obřadní síni strašnického krematoria v Praze se dnes rodina, přátelé a veřejnost rozloučí s ředitelkou Divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Loutkoherečka, scenáristka, režisérka a dabérka zemřela po těžké nemoci 22. března ve věku 72 let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies