VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kříž na památku zabitých Němců natřeli na růžovo

Dobronín - Desítka členů České strany národně sociální (ČSNS) natřela v pátek na růžovo železný kříž připomínající poválečné německé oběti u Dobronína na Jihlavsku.

29.10.2011
SDÍLEJ:

Desítka členů České strany národně sociální (ČSNS) natřela v pátek na růžovo železný kříž připomínající poválečné německé oběti u Dobronína na Jihlavsku.Foto: ČTK

Od května stojí v místě, kde byly nalezeny pozůstatky 13 zabitých Němců. Podle mínění ČSNS šlo o členy nacistické strany NSDAP. V místě proto zároveň umístili 64 dřevěných křížů, které mají připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí v květnu 1945.

ČTK to dnes oznámil místopředseda ČSNS Michal Klusáček. Policie zjišťuje, jaká škoda byla spáchána, řekla ČTK mluvčí policie Dana Čírtková.
"Na louce před křížem mrtvých nacistů jsme umístili 64 křížů připomínajících 58 plus šest obětí (nacistického) masakru ve Velkém Meziříčí ze dne 6. května 1945 a také jména některých obcí, které u nás byly za druhé světové války vypáleny a jejichž obyvatelé byli zčásti nebo zcela povražděni a umučeni," řekl Klusáček.

Na louce si podle něj 28. října kolem 16:00 asi desítka členů připomněla vznik samostatného československého státu a Jana Opletala a Václava Sedláčka, který byl zastřelen 28. října 1939 na protifašistické demonstraci. "Tím jsme alegoricky vyjádřili, jakou posloupnost dějiny měly. V blízkosti křížů jsme umístili ceduli s popisem. Aby vše získalo na důrazu, natřeli jsme kříž nacistů narůžovo," uvedl Sedláček. Kauzu kříže na dobronínské louce podle něj ČSNS sledovala a akci delší dobu připravovala.

"Dosud jsme žádné oznámení od občanů týkající se události v Dobroníně nepřijali. Na místo po informaci ČTK vyjela hlídka, aby situaci zmapovala. Provedena byla fotodokumentace a budeme prověřovat, zda a jaká škoda byla spáchána. Růžová barva na kříži je údajně vodou smyvatelná, lze ji odstranit. Bude následovat další šetření a eventuálně stanovení právní kvalifikace činu," řekla policejní mluvčí.

Podle serveru iDnes.cz se chystá trestní oznámení podat autor kříže na památku místních Němců a obyvatel Dobronína Milan Litavský. "Určitě podám trestní oznámení, protože škoda na kříži a jeho restaurování do původní podoby přesáhne deset tisíc korun," řekl Litavský.

U louky se s policií setkal starosta obce Jiří Vlach (KSČM). "Na místě je přes 60 křížů vysokých do metru a půl, některé nižší. Ten velký kříž je skutečně natřen na růžovo. Domnívám se, že na místě nedošlo k žádnému poškození ničeho, je to v pásu, který vlastní Pozemkový fond ČR, nikdo z občanů si dosud nestěžoval. Z velikosti křížů nevyplývá žádné nebezpečí úrazu," řekl Vlach ČTK.

ČSNS na letáku v místě upozorňuje, že aktéři chtěli akcí vyjádřit politování na tím, "že se u nás smějí stavět pomníky nacistům a že se překrucují dějiny. Konkrétně v tomto případě je na místě uvést, že dotyční mrtví byli členové NSDAP a že pocházeli z nedaleké vesnice Kamenná, která se jako jediná v celé třetí říši pyšnila přízviskem vzorová obec SS." Policie přitom případ dosud neuzavřela. Vlach s akcí ČSNS souhlasí, podobných sdělení, kde mu lidé píšou o zvěrstvech Němců, má prý na stole desítky.

V lokalitě Budínka byly kosterní pozůstatky Němců, údajně zavražděných na konci války, z masového hrobu vyzvednuty loni v srpnu. Podle antropologů tam byla zakopána těla nejméně 13 lidí. Podle některých zpráv byli Němci ubiti lopatami a motykami. Nic takového ale antropologové nepotvrdili. Kriminalisté vyšetřují případ od loňského září pro podezření z vraždy. Nálezy ostatků a opakované označení místa křížem vzbudily v Dobroníně velké emoce.

Česká televize v září uvedla, že německé civilisty v Dobroníně nezavraždili Češi, ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora. Podle ČT to tvrdí publicista Václav Vlk. David Vondráček, jenž se případem zabývá, ovšem tvrdí, že vraždění sice organizoval Kautzinger, jenže jako představitel české odvety. "Byl tehdy představitelem revolučních Čechů, ač původem Němec," řekl ČT. Policejní vyšetřovatel kauzy Dobronín Michal Laška naopak stále trvá na tom, že šlo o pomstu Čechů Němcům, uvedla ČT.

Přehled událostí okolo nalezených lidských pozůstatků u Dobronína

16. srpna 2010 - Policie našla u Dobronína na Jihlavsku v místě údajného hrobu Němců kosterní pozůstatky. Podle dřívějších informací napsala německá spisovatelka Herma Kennelová ve své knize Bergersdorf, že mezi 12. a 19. květnem 1945 několik obyvatel zmasakrovalo u obce Dobronín asi 15 Němců, kteří měli být odsunuti. Případ ohlásil policii jihlavský novinář Miroslav Mareš, který shromažďuje archivní materiály.
Noc na 18. srpna 2010 - V místě údajného hrobu byl postaven třímetrový dřevěný kříž.
19. srpna 2010 - Archeologický průzkumu Dobronína skončil. Vyzvednuty byly ostatky, u nichž se bude provádět identifikace pomocí DNA.
4. prosince 2010 - V masovém hrobu u Dobronína bylo nejméně 13 lidí, s největší pravděpodobností mužů. Příčinu jejich smrti průzkum expertů z brněnské Masarykovy univerzity neobjasnil. Napsaly to s odvoláním na antropoložku z této univerzity Petru Urbanovou deníky Právo a Mladá fronta Dnes (MfD). Zemřelí se podle jejího odhadu dožili věku od 30 do 60 let. Příčina jejich smrti je nejasná.
23. února 2011 - V jihlavské nemocnici zemřel devětaosmdesátiletý Robert Kautzinger, poslední možný svědek událostí z května 1945 u Dobronína.
12. března 2011 - Na kříži u Dobronína se objevily dva protiněmecké vzkazy na dřevěných tabulkách.
16. března 2011 - Neznámý pachatel pokácel dřevěný kříž na louce Budínka u Dobronína.
9. dubna 2011 - První dva vzorky DNA odebrané u německých příbuzných možných obětí poválečných událostí v Dobroníně na Jihlavsku se s profily nalezených kosterních pozůstatků neshodují.
24. - 26. května 2011 - V dobronínské lokalitě U Viaduktu byly nalezeny další tři lebky a kosterní ostatky.
Noc na 10. července 2011 - Na louce Budínka u Dobronína někdo postavil nový kříž. Železný čtyřmetrový kříž stojí na místě původního dřevěného kříže.
27. září 2011 - Německé civilisty v Dobroníně prý po válce nezavraždili Češi, ale německý komunista Robert Kautzinger se svými dvěma syny. Mstil se za to, že ho tamní členové nacistické strany NSDAP poslali do koncentračního tábora. Podle České televize to tvrdí publicista Václav Vlk. David Vondráček, jenž se případem zabývá, ovšem tvrdí, že vraždění sice organizoval Kautzinger, jenže jako představitel české odvety. "Byl tehdy představitelem revolučních Čechů, ač původem Němec," řekl ČT. Policejní vyšetřovatel Michal Laška naopak stále trvá na tom, že šlo o pomstu Čechů Němcům.
28. října 2011 - Desítka členů České strany národně sociální (ČSNS) u příležitosti vzniku prvního československého státu umístila na louce Budínka 64 dřevěných křížů, které mají připomínat oběti nacistického masakru ve Velkém Meziříčí z května 1945. Zároveň natřeli železný kříž na růžovo.

Autor: ČTK

29.10.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve filmu Jiřího Krejčíka ztvárnil postavu "Vyššího principu" František Smolík (na snímku s Janou Brejchovou)
DOTYK.CZ

Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem

Po střelbě na chomutovském sídlišti zemřel člověk
AKTUALIZOVÁNO
2 24

Po střelbě na chomutovském sídlišti zemřel člověk

AKTUALIZOVÁNO

Hollan jako Hitler. Aktivisté vyvěsili na maketu Německého domu fotku náměstka

/FOTOGALERIE/ – Velká fotografie brněnského náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) se v sobotu dopoledne objevila na instalaci na Moravském náměstí, která je centrem festivalu Meeting Brno. Plakát vyvěsili aktivisté z hnutí Slušní lidé. Na videu, které publikovali na sociální síti, označili Hollana za neonacistu.

AUTOMIX.CZ

Kupé 130 RS A5 je asi nejagresivnější škodovka, co kdy vznikla. Znáte ji?

Jednu z nejunikátnějších a nejostřejších škodovek, pocházející z roku 1978, bychom našli pod kódovým označením 738. Škoda ji ale prezentovala jako 130 RS A5, to proto, že to byl právě slavný závodní speciál 130 RS, takzvané "Porsche Východu", ze kterého tento prototyp vycházel. Už na první pohled je nicméně patrné, že oproti původnímu závodnímu vozu zde nezůstal kámen na kameni.

AKTUALIZOVÁNO

Lidovci jdou do voleb se STANem. Bělobrádek hovořil o politickém systému

Českou republiku čeká souboj o charakter společnosti a o to, zda zůstane standardní parlamentní demokracií, nebo se posune k autoritářskému systému. V projevu na sjezdu KDU-ČSL to řekl předseda strany Pavel Bělobrádek. Lidovci jsou podle něj síla pro budoucnost a strana, která je zodpovědná a solidární. Sněm schválil také uzavření volební koalice s hnutím STAN. Část lidovců měla výhrady, přesto spojenectví podpořilo 81,72 procenta delegátů.

Čunek bude kandidovat proti Bělobrádkovi na předsedu KDU-ČSL

/ANKETA/- Zlínský hejtman Jiří Čunek bude kandidovat na předsedu KDU-ČSL. Do funkce byl navržen na dnešním sjezdu strany v Praze. Jeho soupeřem je dosavadní lidovecký předseda a vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který získal nominaci už před sjezdem. Hlasování se uskuteční dnes odpoledne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies