Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Člověka bychom měli nechat přirozeně zemřít. Je to součást života

Mladoboleslavsko - Měli by nevyléčitelně nemocní pacienti získat právo rozhodnout, že už dál nechtějí žít? Z hlediska nejen českého trestního práva je takzvaná eutanazie nedovolená a je posuzována jako vražda. 

18.6.2016 30
SDÍLEJ:

Michaela Mittnerová, ředitelka OS ČČK Mladá BoleslavFoto: Lucie Růžková

Už před lety se právník Milan Hamerský snažil u zákonodárců najít podporu pro zákon o eutanazii. Neuspěl. Nyní skupina poslanců v čele s Jiřím Zlatuškou (za ANO) na jeho podnět připravila nový návrh zákona, který by ve vymezených případech důstojnou smrt, jak ji autoři nazývají, umožnil. I dnes se však mnozí k těmto návrhům stavějí odmítavě. Obávají se například možného zneužití a mají i další připomínky.

Eutanázie, téma, o kterém se lidem ne úplně jednoduše mluví. Nicméně, v současné době přichází znovu na přetřes. Mluví se totiž o tom, zda by v České republice neměla být legalizována.

Boleslavský deník oslovil jednu z povolaných osob, která má s těžce nemocnými lidmi zkušenosti, Michaelu Mittnerovou, ředitelku Oblastního spolku Českého červeného kříže v Mladé Boleslavi. Přestože měla jednoznačnou odpověď, nechce v žádném případě mluvit za odborníky.

„Můj osobní názor je, že bychom to měli nechat tak, jak to je, tedy eutanázii nelegalizovat," říká Michaela Mittnerová.
Pod hlavičkou mladoboleslavského červeného kříže funguje Dům péče ČČK, tedy zařízení hospicového typu, které poskytuje dlouhodobou lůžkovou, ošetřovatelskou, ale i paliativní péči. Všem klientům se snaží zajistit příjemné a klidné prostředí a navodit domácí atmosféru.

Není to správné řešení

„Myslím si, že není správné předčasně ukončit lidský život. Smrt totiž patří ke koloběhu života a člověk musí odcházet smířený. Kromě toho má člověk pořád čas vyřešit si či ujasnit si záležitosti, které mu pomohou ke klidu," vysvětlila Michaela Mittnerová.
V mladoboleslavském červeném kříži působí šest let a za tu dobu se nesetkala se žádnou prosbou o eutanázii jak ze strany příbuzných, kteří nechtějí, aby se jejich nevyléčitelně nemocný člen rodiny již dál trápil, tak ani ze strany pacientů, kterým nemoc brání žít.

„Myslím si, že pro člověka je nejhorší bolest. Když jí ale netrpí, snažíme se, aby mu u nás nic nechybělo. Bolesti lze předejít, nebo ji umírnit i nastavením léčby," nastínila ředitelka oblastního spolku ČČK.

Poznamenala také, že v současné době je v zařízení hospitalizovaná žena, která je sice upoutaná na lůžko, ale je velice vnímavá. Personálu, který má bohaté zkušenosti s péčí o těžce nemocné pacienty, několikrát děkovala za to, co pro ni dělají.
Kromě klientů poskytuje zkušený zdravotnický personál samozřejmě péči i příbuzným. „Lidé mohou využít také pomoc od psychologa či duchovního," dodala s tím, že velmi emotivní bývají situace, kdy odchází mladý člověk.

Důstojná smrt, asistovaná sebevražda, nebo vražda?

I dnes se však mnozí k těmto návrhům stavějí odmítavě. Obávají se například možného zneužití a mají i další připomínky.

Marie Svatošoválékařka, spisovatelka, publicistka, zakladatelka českého hospicového hnutí

 

Nepotřebujeme zákon o eutanazii, nýbrž dostupnou hospicovou paliativní péči (tišící léčba pacientů s nevyléčitelnou chorobou v pokročilém stadiu – pozn. red.), ujasnit si pojmy a uzdravit mezilidské vztahy. Většinu důvodů žádostí o eutanazii lze vyloučit. Bolestí už zastánci jejího uzákonění neargumentují, protože vědí, že je léčitelná. Problém nekvalitní péče lze řešit stížností u České lékařské komory či zdravotní pojišťovny. Dovolit nemocnému přirozeně zemřít na jeho nemoc někdo mylně nazývá eutanazií. Většina lidí po vysvětlení pojmů a možností paliativní medicíny názor mění 
a eutanazii, správně pochopenou jako smrt z rukou lékaře (!), odmítá.

MILOSRDNÉ LŽI

Nevyrovnanost s vlastní smrtelností vede mnohé lékaře k tomu, že se uchylují k tzv. milosrdné lži a marné léčbě, působící víc utrpení než užitku. Neukončí včas zbytečnou, pacienta příliš zatěžující léčbu, a nenabídnou mu paliativní léčbu v hospici. Naše legislativa plně respektuje autonomii pacienta. Ten podepisuje „svobodný informovaný souhlas". Nemusí podstoupit všechno, čeho je současná medicína technicky schopna, a lékař to musí respektovat. V krajním případě lze podepsat reverz. Pro případ, že 
v budoucnu nebudu schopna o sobě rozhodovat, mohu využít institut „dříve vysloveného přání".

PROBLÉMEM JE „OTRÁVENOST ŽIVOTEM"

Už to tu někoho nebaví, všude byl, všechno má, možná mu chybí jen přátelé a je sám, protože v životě investoval do všeho, jen ne do mezilidských vztahů. 
A proto by se měl jeho lékař stát katem?
Ve společnosti, v níž se daří „šmejdům" vnutit seniorům hrnec za dvacet tisíc, nedočkavý dědic snadno přesvědčí dědu, aby „dobrovolně" požádal o eutanazii. Takovému zneužití žádný zákon nezabrání.

Milan J. Hamerský:právník, spoluautor návrhu zákona 
O důstojné smrti

 

„Chtěl bych umřít jako můj dědeček ve spánku s úsměvem na rtu, ne v hrůze jako dvacet lidí, které vezl v autobuse." Humor je jeden ze způsobů, jak se vyrovnat se strastmi života. Skupina poslanců z několika klubů předložila návrh zákona O důstojné smrti. Jeho cílem je umožnit umírajícím rozhodovat o sobě až do konce a případně důstojně ukončit život s pomocí lékaře. Osoba žádající o asistovanou sebevraždu musí být smrtelně nemocná v terminálním stadiu. Asistovaná sebevražda je poskytnutí léků osobě, 
s jejichž pomocí si tato sama způsobí smrt. S eutanazií návrh počítá pouze pro případ, že by umírající nebyl již sám schopen ukončit svůj život.

MÁM PRÁVO ROZHODOVAT O SVÉM ŽIVOTĚ?

Vyhýbání se bolesti je lidskou přirozeností. Lze ji léky
dostatečně zmírnit či úplně odstranit? Mám právo rozhodovat o svém životě a jeho případném ukončení? Zde se neshodnou zastánci života jako daru od vyšší síly a života jako osobní zodpovědnosti každého jednotlivce. Řada lékařů respektuje povinnost lékaře mírnit utrpení, neprodlužovat zbytečně bolest a respektovat přání pacienta. Dnes však nemohou legálně pomoci.

SPOLEČNOST 
JE PŘIPRAVENA

Při přijetí zákona O důstojné smrti hrozí opačný problém než zneužití, pokud budou pravidla nastavena příliš komplikovaně, pak budou obcházena. Jsem hluboce přesvědčen, že společnost je připravena přijmout obdobnou normu, jaká platí od roku 2002 v Belgii a Nizozemsku. Mnoho let průzkumy ukazují, že dvě třetiny občanů si přejí přijetí předloženého zákona. Není tedy na co čekat. Odpůrce žádné argumenty nezajímají. Pro legalizaci eutanazie existuje mnoho dobrých důvodů jak morálních, tak praktických. Nastolení jasných pravidel odstraní excesy, pomůže zvýšit důvěru mezi lékaři, nemocnými, jejich příbuznými 
i v celé společnosti.

Autor: Lucie Růžková, Jiří Humplík

Místo události:
18.6.2016 VSTUP DO DISKUSE 30
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ředitelka Ivanka Kohoutová se svými studenty a podporovateli.
AKTUALIZOVÁNO
22 4

Somálka prohrála. Zákaz nošení hidžábu nebyl diskriminací, tvrdí soudce

Dívčí Hrad. Ilustrační foto.
7

Zámek Dívčí Hrad je opět na prodej, okleštěný od původních pozemků

Malé přestupky, velké havárie. Jaké jsou nejčastější chyby řidičů?

I když patříte mezi ohleduplné řidiče, určitě jste to někdy udělali: troubili, protože auto před vámi na křižovatce nevyrazilo dost rychle, při odbočování nebo změně jízdního pruhu jste nedali blinkr, nezastavili jste na stopce, nebo nepovažujete za nutné dodržovat pravidlo zipu. Deník ve spolupráci s ÚAMK (Ústřední automotoklub) sestavil deset zdánlivě malých hříchů a přestupků, za které vám hrozí pokuta.

Mladík z Dubí zasadil své babičce 99 ran nožem

/FOTOGALERIE/ K hrůznému činu došlo loni kolem 5. listopadu. Stal se ráno v Dubí na Teplicku ve 4. patře domu v ulici Karolíny Světlé. Devatenáctiletý Jakub Ševčík ráno vstal, uvařil si kávu a pohádal se s babičkou, u které bydlel. Vyčítala mu jeho chování. Rozčílil se a udeřil babičku lahvemi. Potom ji bodal nožem. Zasadil jí 99 ran! Dokonce nechal nůž zabodnutý v těle své babičky.

Boj s KLDR: Španělé vykázali velvyslance, USA mají v záloze vojenské varianty

Do 30. září musí severokorejský velvyslanec ve Španělsku opustit zemi. Důvodem jsou neutichající provokace ze strany KLDR, jež odmítá zastavit jaderné testy. Španělsko patří mezi státy, které považují kroky vůdce Kim Čong-una za „vážnou hrozbu pro mír“.

Oštěpařská královna Zátopková: Když chce člověk něco dokázat, musí pro to žít

Obvykle je špatné (až nepatřičné) připomínat věk dámy. V případě Dany Zátopkové to ovšem neplatí. Olympijská vítězka z roku 1952 se dnes dožívá neuvěřitelné pětadevadesátky. S manželem a báječným vytrvalcem Emilem slavila narozeniny naposledy společně v roce 2000. Byli na den stejně staří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení