VYBERTE SI REGION

Co mám udělat se svým hlasem, aby nepropadl

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ - Potkáváme je v obchodech, na náměstích, u lékaře. Známe je a víme, kdo je kdo. Jak ale zařídit, aby v zastupitelstvu seděl právě Pepík, ale rozhodně se do něj nedostal Franta? A co když oba kandidují za stejnou stranu? Komunální volby jsou v tomto směru velmi ošidné. Než půjdete v pátek či sobotu k urnám, rozmyslete si pečlivě, jak se svým hlasem naložíte. Křížkování totiž automatický úspěch vašeho favorita nezaručuje.

7.10.2014 27
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Jeníček Luboš

Volby

Vedoucí katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Lebeda: Odsunout lídra z čela komunální kandidátky je skoro nemožné

Hlasování do měst a obcí provází mýtus zvaný křížkování. Lidé si myslí, že díky svým hlasům si mohou složit zastupitelstva z osobností, kterým věří bez ohledu na stranu, za niž kandidují. Jak to je ve skutečnosti? O tom jsme hovořili se znalcem volebních systémů, politologem Tomášem Lebedou.

Tomáš Lebeda

Podle průzkumů veřejného mínění lidé chtějí v listinách hodně křížkovat. Bude jim to ale k něčemu platné, nepropadnou jejich hlasy?
Volič má tři možnosti, může hlasovat pro celou kandidátní listinu zaškrtnutím názvu strany, což je nejjednodušší. Dále může využít všechny své hlasy pro jednotlivé kandidáty, přičemž nesmí překročit počet členů zastupitelstva. V tom případě označí křížkem jména kandidátů napříč politickými stranami. Třetí variantou je kombinace obou těchto postupů.

Pokud má zastupitelstvo 15 členů a volič označí křížkem patnáct osobností z různých stran, má jistotu, že budou zvoleni?
Systém se skutečně tváří, jako by šlo o hlasy pro jednotlivé kandidáty, ale ve skutečnosti je to vždycky primárně hlas pro danou politickou stranu a pro kandidáta jde o jakousi obdobu preferenčního hlasu, i když komunální volby tento termín neznají. Na kandidátních listinách v menších obcích to funguje relativně efektivně, ve velkých městech s dlouhými listinami účinnost křížkování není příliš velká.

Proč?
Aby se kandidát mohl posunout směrem vzhůru, musí získat o deset procent víc hlasů, než jaký je průměrný počet hlasů na jeho listině. A to není snadné. Podaří se to jen opravdu silným kandidátům.

Nezíská-li voličův favorit nutný počet hlasů, může se naopak do zastupitelstva dostat člověk 
z dané strany, kterého tam ale vůbec nechce?
Přesně tak. Když kandidát nedostane o deset procent hlasů víc, než je průměr jeho spolukandidátů, nemá šanci posunout se směrem vzhůru. Za určitých okolností tedy hlas pro konkrétní osobnost zespodu kandidátky může být přínosný pro někoho z přední části listiny. Takový hlas sice nemusí být za všech okolností ztracený, dojít k tomu ovšem může, a to nikoli jen teoreticky. Je to situace poměrně častá.

Může tedy volič vůbec nějak ovlivnit pořadí lidí na kandidátce jedné strany?
Přednost má pořadí, které navrhla strana. Už v minulosti jsme ale zažili, že lidé zakřížkovali všechny kandidáty kromě všeobecně neoblíbeného lídra. Problém je, že tento způsob eliminace čela kandidátek má minimální efekt. Ve chvíli, kdy zaškrtnete většinu kandidátů listiny jedné strany, pravidlo přepočítávání hlasů obvykle vede k tomu, že lídr není přeskočen dostatečným počtem spolustraníků, aby klesl na nevolitelnou pozici. Systém ještě umožňuje pohyb směrem vzhůru, ale naprosto marginálně směrem dolů.

Čemu to napomáhá?
Způsob hlasování v komunálních volbách výrazně nahrává pořadí, které stanovily strany, částečně umožňuje silným osobnostem dostat se nahoru, přičemž v malých obcích je to snazší, ale téměř neumožňuje, aby se nepopulární straníci z čela kandidátních listin přesunuli na nevolitelné místo.

Co se stane s hlasy pro strany či hnutí, která nepřekročí pětiprocentní klauzuli?
Ty propadají. Mýtus, že se někomu přerozdělí a získají je třeba větší strany, je nesmyslný. Výsledný efekt je ale stejný. Je pravda, že čím více subjektů kandiduje, tím více hlasů propadne a tím méně uskupení se do zastupitelstev dostane.

Jak by se měl volební zákon změnit, aby zastupitelstva měst a obcí byla složena z osobností, které by tam voliči chtěli vidět?
Stačilo by změnit pravidlo o deseti procentech přes průměr. Pak by se kandidáti seřadili podle počtu hlasů, jež získali. Systém by tak odrážel skutečnou vůli voličů a byl by v rámci kandidátních listin velmi spravedlivý.

Brání tomu něco?
Politické strany na to nebudou chtít přistoupit, protože by v podstatě ztratily kontrolu nad rozmisťováním kandidátů podle preferencí svých stranických orgánů.

Autor: Kateřina Perknerová

7.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 27
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Jan Železný: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují

Praha /ROZHOVOR/- Jaký je rozdíl mezi oštěpaři a oštěpařkami? Česká legenda Jan Železný (50) trénuje čtyři ambiciózní reprezentanty: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies