VYBERTE SI REGION

Co ohrožuje českou psychiatrii? Předsudky

Pouhých 15 procent studentů zdravotnických škol zvažuje práci s psychicky nemocnými pacienty. Právě nedostatek pracovníků brání rozjezdu psychiatrické reformy.

22.8.2016 6
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv

Agresivní, zmatení, výbušní, nepředvídatelní, ale také introvertní a vystrašení. Takoví jsou podle studentů středních zdravotnických škol lidé s duševním onemocněním. „Při počátečním mapování postojů se ukázalo, že čtvrtina studentů vnímá lidi s duševní nemocí jako agresivní. Celých 42 procent považuje tyto lidi za spíše nebezpečné. Téměř polovina dotázaných by zároveň nikdy nepřiznala svým přátelům jakékoliv vlastní duševní onemocnění a šest z deseti by to tajilo před kolegy," uvádí Miroslava Janoušková, spoluautorka studie Mindset provedené vědci z Národního ústavu duševního zdraví.

STEREOTYPY 
O AGRESIVITĚ

V české společnosti podle autorů studie stereotyp o agresivitě psychicky nemocných převládá. Přitom jak vyplývá ze statistik, lidé s tímto onemocněním jsou v drtivé většině oběťmi trestných činů, nikoli jejich pachateli. „Jediná tragédie nicméně dokáže společenské mínění obrátit proti všem lidem, kteří mají nějakou formu duševní nemoci, především proti lidem se schizofrenií," dodává spoluautor studie Petr Winkler.

Jak se autoři studie shodují, většina lidí je kvůli svému zdravotnímu stavu stigmatizována a má zkušenost s diskriminací. U zdravotnického personálu přitom takové stereotypy mohou mít i závažné dopady. Pokud například obvodní lékař ví, že jeho pacient má diagnostikovanou duševní nemoc, může jeho stav vnímat odlišně, myslet si, že si vymýšlí, a zanedbat jeho péči.

Hlavním cílem v současné době je bojovat se škodlivými stereotypy, které by vedle zdravotníků měly oslovit i širokou veřejnost. Zahraniční studie totiž ukazují, že osobní setkání s člověkem, který má vlastní zkušenost s nemocí, má výrazný vliv na postoje k těmto lidem. Takovýto zážitek napomáhá nabourávat nepříznivé předsudky tím, že danou osobu ukazuje jako člověka z masa a kostí, který má vlastní život, rodinu, řeší každodenní problémy a navíc se musí vypořádat s velmi nepříjemnými situacemi a zdravotními obtížemi.
Tento přístup není v žádném případě banální. Psychiatrických pacientů v posledních letech totiž mnohonásobně přibývá. Počet lékařů však nevzrostl. Nejen sestry, ale ani lékaři o tento obor zatím velký zájem nemají.

PŘIPRAVENY JSOU 
ČTYŘI MILIARDY

Změnu si odborníci slibují od rozsáhlé reformy psychiatrie, v jejímž rámci by v Česku postupně mělo vzniknout na stovku komunitních Center duševního zdraví. Na plánovanou reformu by do roku 2023 naše země měla získat z evropských fondů celkem čtyři miliardy korun. Roční provoz zatím plánovaných 30 center má vyjít na 450 milionů. V Česku nyní funguje 22 velkých léčeben. Reforma, která podle plánů potrvá do roku 2025, počítá s přesunem pacientů z těchto velkých zařízení do přívětivějších komunitních center.

Pro zvětšení klikněte na obrázek!

Duševní nemoci

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: ČTK

22.8.2016 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Na Kladensku se zřítilo auto ze třicetimetrového srázu

Kladensko - Kuriozní dopravní nehoda se stala v pondělí po poledni v lesním porostu mezi obcemi Svárov a Podkozí. Auto zde vyjelo ze silnice a mezi stromy se řítilo dlouhým srázem dolů na spodní vozovku pod serpentinou. Vozidlo skončilo pod kopcem na spodní vozovce převrácené na střechu. Starší řidič utrpěl zranění a byl převezen do pražské nemocnice. 

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

Dijsselbloem: Hospodářské problémy Itálie po referendu nezmizely

Brusel - Hospodářská situace v Itálii se po nedělním referendu nezměnila, problémy zůstávají stejné, poznamenal dnes při příchodu na jednání ministrů financí zemí platících eurem šéf této takzvané euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Podle něho bude muset nová vláda připravit dodatečná opatření v rámci státního rozpočtu na příští rok, aby země dodržela podmínky takzvaného paktu stability. V něm se členské státy eurozóny zavazují nemít natolik vysoké schodky státních rozpočtů nebo vysoké veřejné dluhy, které by ohrožovaly stabilitu eura a zvyšovaly inflaci v zemích platících eurem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies