VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Co se děje v rakovinné buňce? Prozradí to diamanty

Praha – Když se řekne diamant, většina z nás si představí broušený kámen vsazený do prstenu nebo náhrdelníku. Čeští vědci teď ale zjistili, že se diamant dá užít i jinak než na okrasu či – pokud se do šperků nehodí – v průmyslu. Může totiž i zachraňovat životy.

18.11.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační obrázekFoto: DENÍK/David Taneček

Jak může diamant v medicíně pomoci? Jeho drobné kousky označované jako nanodiamantové částice mají unikátní vlastnosti: díky svým rozměrům mohou jednoduše proniknout přes buněčné membrány, a protože nepůsobí toxicky, mohou zůstat v buňce delší dobu. Navíc je možné diamanty upravit tak, aby disponovaly jedinečnými optickými, elektrickými a povrchovými vlastnostmi.

„Luminiscenční a magnetické vlastnosti se mění v závislosti na interakci nanodiamantových částic a buněčného prostředí. Díky tomu můžeme získat informace o procesech v jednotlivých buňkách," vysvětluje profesor Miloš Nesládek, hlavní koordinátor projektu Dinamo, v jehož rámci vědci vlastnosti diamantu zkoumali.  Nanodiamanty tak představují průlomovou technologii, která dokáže například monitorovat procesy v rakovinných buňkách. Vědci tak mohou lépe pochopit příčiny vzniku rakoviny a účinněji s nemocí bojovat.

Hlavní zásluhy mají Češi

Do tříletého výzkumu financovaného z fondů EU se přitom zapojili odborníci z České republiky, Belgie, Německa, Spojených států a Austrálie. Právě čeští vědci ale mají 
v projektu Dinamo výjimečnou roli. Výzkumníci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky v Řeži se starají o přípravu nanodiamantu a určení jeho chemických vlastností, zatímco česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH se zabývá aktivací jeho povrchu navazováním specifických biomolekul na povrch diamantu a výslednými aplikacemi. Interakce nanodiamantových částic s rakovinnými buňkami se zkoumala v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR.

Dokonce i původní myšlenka celého projektu pochází 
z České republiky: Dinamo úzce navázalo na český projekt BIOKOM, řešený v rámci podpory programu Akademie věd ČR Nanotechnologie pro společnost. Projekt se zabýval vývojem uhlíkových a diamantových nanomateriálů pro využití v medicíně a zahájil také vývoj nanodiamantových částic. (mk)

Jak na vražednou leukemii

Diamanty zkoumající rakovinné buňky nejsou jediným objevem, který se v oblasti léčby nádorů Čechům podařil. Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) odhalili proces, který vede ke vzniku agresivní akutní myeloidní leukemie.

„Nový objev, který byl učiněn na geneticky modifikovaných myších modelech, může být potenciálně využit při léčbě lidské leukemie," říká vedoucí laboratorní skupiny z Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK docent Tomáš Stopka.

Akutní myeloidní leukemie je nádorové onemocnění krve, jež 
v řádu dní vede k rozšíření nádoru, zaplavení organismu rakovinnými buňkami a případně i k úmrtí, pokud není poskytnuta okamžitá léčba. Podstatou choroby je porucha tvorby funkčních krevních buněk, jejichž vývoj se zablokuje na úrovni nefunkčních, rychle a nekontrolovaně se množících primitivních buněk – blastů. Ty postupně osídlí většinu prostoru kostní dřeně, čímž omezí normální krvetvorbu, a poté expandují do celého těla. Následkem je nedostatek zdravých imunitních buněk, porucha srážlivosti a těžká chudokrevnost. Problémem je i expandující nádorová masa, která zhoršuje srdeční funkce a metabolismus, kumuluje se v orgánech a zvyšuje riziko náhlého úmrtí.

„V buňkách jsou bílkoviny, jež brání vzniku nádorů, a naopak jiné bílkoviny, které mohou nádory způsobit," říká docent Stopka. Vědcům se podařilo popsat, že 
k agresivní leukemii vede snížení hladiny dvou bílkovin, a zároveň určili dráhu, která geny zodpovědné za produkci těchto proteinů spojuje. Ovlivněním jednotlivých členů řetězce pak lze dosáhnout znovuobnovení krvetvorby.

Autor: Michaela Koubová

18.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

VIDEO: Tenistům budou na turnaji v Brazílii nosit míčky psi

K noze! Přines! Tyto povely opět uslyší tenisoví fanoušci na antukovém turnaji v Sao Paulo. Jak to? Hráčům totiž budou během rozehrání dělat společnost netradiční pomocníci. Míčky jim budou sbírat psi z útulku.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Národní park Křivoklátsko? Kraj znovu otočil

Současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku je dostačující, říká Ivo Šance.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies