VYBERTE SI REGION

Co se děje v rakovinné buňce? Prozradí to diamanty

Praha – Když se řekne diamant, většina z nás si představí broušený kámen vsazený do prstenu nebo náhrdelníku. Čeští vědci teď ale zjistili, že se diamant dá užít i jinak než na okrasu či – pokud se do šperků nehodí – v průmyslu. Může totiž i zachraňovat životy.

18.11.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační obrázekFoto: DENÍK/David Taneček

Jak může diamant v medicíně pomoci? Jeho drobné kousky označované jako nanodiamantové částice mají unikátní vlastnosti: díky svým rozměrům mohou jednoduše proniknout přes buněčné membrány, a protože nepůsobí toxicky, mohou zůstat v buňce delší dobu. Navíc je možné diamanty upravit tak, aby disponovaly jedinečnými optickými, elektrickými a povrchovými vlastnostmi.

„Luminiscenční a magnetické vlastnosti se mění v závislosti na interakci nanodiamantových částic a buněčného prostředí. Díky tomu můžeme získat informace o procesech v jednotlivých buňkách," vysvětluje profesor Miloš Nesládek, hlavní koordinátor projektu Dinamo, v jehož rámci vědci vlastnosti diamantu zkoumali.  Nanodiamanty tak představují průlomovou technologii, která dokáže například monitorovat procesy v rakovinných buňkách. Vědci tak mohou lépe pochopit příčiny vzniku rakoviny a účinněji s nemocí bojovat.

Hlavní zásluhy mají Češi

Do tříletého výzkumu financovaného z fondů EU se přitom zapojili odborníci z České republiky, Belgie, Německa, Spojených států a Austrálie. Právě čeští vědci ale mají 
v projektu Dinamo výjimečnou roli. Výzkumníci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky v Řeži se starají o přípravu nanodiamantu a určení jeho chemických vlastností, zatímco česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH se zabývá aktivací jeho povrchu navazováním specifických biomolekul na povrch diamantu a výslednými aplikacemi. Interakce nanodiamantových částic s rakovinnými buňkami se zkoumala v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR.

Dokonce i původní myšlenka celého projektu pochází 
z České republiky: Dinamo úzce navázalo na český projekt BIOKOM, řešený v rámci podpory programu Akademie věd ČR Nanotechnologie pro společnost. Projekt se zabýval vývojem uhlíkových a diamantových nanomateriálů pro využití v medicíně a zahájil také vývoj nanodiamantových částic. (mk)

Jak na vražednou leukemii

Diamanty zkoumající rakovinné buňky nejsou jediným objevem, který se v oblasti léčby nádorů Čechům podařil. Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) odhalili proces, který vede ke vzniku agresivní akutní myeloidní leukemie.

„Nový objev, který byl učiněn na geneticky modifikovaných myších modelech, může být potenciálně využit při léčbě lidské leukemie," říká vedoucí laboratorní skupiny z Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK docent Tomáš Stopka.

Akutní myeloidní leukemie je nádorové onemocnění krve, jež 
v řádu dní vede k rozšíření nádoru, zaplavení organismu rakovinnými buňkami a případně i k úmrtí, pokud není poskytnuta okamžitá léčba. Podstatou choroby je porucha tvorby funkčních krevních buněk, jejichž vývoj se zablokuje na úrovni nefunkčních, rychle a nekontrolovaně se množících primitivních buněk – blastů. Ty postupně osídlí většinu prostoru kostní dřeně, čímž omezí normální krvetvorbu, a poté expandují do celého těla. Následkem je nedostatek zdravých imunitních buněk, porucha srážlivosti a těžká chudokrevnost. Problémem je i expandující nádorová masa, která zhoršuje srdeční funkce a metabolismus, kumuluje se v orgánech a zvyšuje riziko náhlého úmrtí.

„V buňkách jsou bílkoviny, jež brání vzniku nádorů, a naopak jiné bílkoviny, které mohou nádory způsobit," říká docent Stopka. Vědcům se podařilo popsat, že 
k agresivní leukemii vede snížení hladiny dvou bílkovin, a zároveň určili dráhu, která geny zodpovědné za produkci těchto proteinů spojuje. Ovlivněním jednotlivých členů řetězce pak lze dosáhnout znovuobnovení krvetvorby.

Autor: Michaela Koubová

18.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
1

Kontroly kotlů v domácnostech bude řešit ústavní soudce David

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
22 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Zeman je pro nový jaderný zdroj, uvedla po jednání s ním Škoda JS

Plzeň - Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby se co nejrychleji rozhodlo o výstavbě nových energetických kapacit v českých jaderných elektrárnách a aby se na ní co nejvíc podílely české firmy. Uvedl to podle mluvčího plzeňské Škody JS Jana Stolára na dnešním setkání s vedením strojíren. Prezident firmu navštívil během své návštěvy Plzeňského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies