Manětínsko je třetím rájem hvězdářů

Zatímco obyvatelé větších a velkých českých měst mohou i za jasných nocí na obloze vidět desítky nebo přinejlepším stovky hvězd, nebe nad Manětínskem je poseto tisícovkami zářících bodů, a pozorovat lze dokonce i Mléčnou dráhu. Tato oblast severního Plzeňska je řídce osídlena, chybí v ní průmyslové a jiné areály, a proto si ji astronomové tolik oblíbili.

Takzvané světelné znečištění tu je minimální. Pozorování oblohy nic nebrání.

Deset obcí a pět dalších organizací včetně České astronomické společnosti (ČAS) se proto spojilo a jejich zástupci včera v Manětíně sepsali memorandum, které říká, jak do budoucna světelné znečištění neumocňovat, ale pokud možno ještě snížit. Závěr memoranda by se dal shrnout do věty „O hvězdy přijít nechceme."

Světelné znečištění, to je světlo, které se rozptyluje v atmosféře a slovy Michala Bareše z ČAS vytváří jakýsi závoj. „Mnoho lidí, zejména dětí, už kvůli němu hvězdnou oblohu vlastně nezná," řekl s tím, že světlo z nadbytečných či spíše nevhodně umístěných zdrojů neškodí zdaleka jen astronomům. Podle Bareše přináší také zdravotní potíže, vychyluje přírodu z rovnováhy, vede k plýtvání energií a podobně.

„Manětínsko je pro vyhlášení oblasti tmavé oblohy ideální. V České republice už dvě oblasti jsou, Jizerská a Beskydská, ale leží na hranicích s Polskem a Slovenskem, obě navíc v chráněné krajinné oblasti. Manětínsko je z nich největší," konstatoval.

Světelné znečištění mají podle Michala Bareše na svědomí hlavně zastaralá svítidla, která místo toho, aby svítila jen dolů na zem, září do všech směrů. Podpis memoranda však neznamená, že by se to hned mělo začít měnit. „Jde o stanovení pravidel pro osvětlování do budoucna. Svítit, kde je potřeba, tolik, kolik je potřeba, a tehdy, kdy je potřeba. Rozhodně to neznamená zhasínání veřejného osvětlení nebo omezování obyvatel či podniků," upozornil.

Čestnému předsedovi ČAS Jiřímu Grygarovi se zdá neuvěřitelné, že v republice vzniká už třetí oblast tmavé oblohy. „Tím se dostáváme na přední pozici v Evropě. Co mě ale těší ještě více, je to, že se tu k ochraně nejen tmavé oblohy scházejí spolu s astronomy samosprávy obcí a také místní spolky," uvedl.

Manětínský starosta Josef Gilbert Matuška k tomu poznamenal: „S nápadem přišel náš občan Václav Sidorjak. Sebral odvahu, přinesl nám na zastupitelstvo pár fotek, my jsme byli nadšeni a začali přemýšlet," popsal, jak se spolupráce obcí a sdružení zrodila.

Matuška také podotkl, že nejde jen o pozorování hvězd, nýbrž také o přírodu. „V Manětíně je například jedna z největších českých kolonií netopýrů. Je jich přes dva tisíce," dodal.

Předseda Českého svazu ochránců přírody Manětínsko Jaroslav Hruška doplnil, že v oblasti žije také sedm z deseti druhů vzácných českých sov. „Máme myšlenku vybudování sítě pozorovacích stanovišť oblohy, kdy patronem každého stanoviště by byl jeden soví druh," prozradil.

A takových myšlenek vzniklo díky memorandu více. Astronomové z plzeňské hvězdárny a planetária, kteří už na Manětínsko za hvězdami i za lidmi jezdí patnáct let, slibují pořádání akcí pro veřejnost, spolupráci s obcemi při postupné rekonstrukci veřejného osvětlení, obce zase pomýšlejí na propagaci regionu nebo rozvoj šetrného turistického ruchu.