Česká republika získává pověst země, kde se ochota přijímat běžence blíží nule. Zcela zapadají i závazky, které na sebe vzala vláda dobrovolně. Nebyly jí tedy vnuceny zvenčí, jako třeba „přerozdělovací" kvóty.

Patří k nim usnesení Sobotkova kabinetu ze 14. led
na loňského roku přijmout 15 rodin s nemocnými syrskými dětmi z jordánských uprchlických táborů.

Mělo jít zhruba o 70 lidí, kteří by v Česku získali šanci nalézt nový domov.

PRÁZDNÉ GESTO

Jaký je výsledek po půldruhém roce? „Do dnešního dne byly v rámci uvedeného usnesení vlády přesídleny čtyři syrské rodiny, přičemž se jednalo dohromady 
o čtyři dětské zdravotní případy. Celkem se jednalo 
o dvacet osob," říká mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová.
S přesunem dalších dětských pacientů se nepočítá.

„Česká republika se v tuto chvíli soustředí především na přesídlení syrských uprchlíků z Turecka v rámci implementace dohody mezi EU a Tureckem," vysvětluje mluvčí Němcová.

Nutno dodat, že k přehodnocení celého programu patrně přispěla i skutečnost, že jedna ze syrských rodin se následně rozhodla odejít do Německa (podobně jako část iráckých křesťanů přesunutých v rámci jiného humanitárního programu zabezpečovaného Nadačním fondem Generace 21).

Program měl být podle ministra vnitra Milana Chovance především humanitárním gestem. „Tady jsou jasně vybrané děti, které mají zdravotní problém, budou odoperovány a bude jim poskytnuta rekonvalescence na českém území," říkal po rozhodnutí vlády.
„A pak je na nich, jak se rozhodnou. Buď se vrátí, nebo můžou zůstat na českém území, požádat o trvalý pobyt a stát se součástí české společnosti," dodal.

SYŘANI Z TURECKA

Jak resort vnitra informoval, Česko se nyní chystá přijmout 88 prověřených syrských běženců z Turecka. Má jít o první fázi, následovat by měly další.

„Česká republika navrhla Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, aby třetina těchto osob spadala do kategorie velmi zranitelných, tedy především osob se specifickými zdravotními potřebami," uvedla mluvčí Martina Němcová.

Tímto krokem prý Česko naváže na dřívější přesídlovací projekt určený pro nemocné syrské děti.

Není ovšem vůbec jisté, že se stěhování z Turecka uskuteční. Proti je řada politiků. I prezident Miloš Zeman tlačí na to, aby se věcí zabývali poslanci a senátoři.

„Jakékoli přijetí migrantů by podle názoru pana prezidenta mělo být projednáno v Parlamentu České republiky," uvedl mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček.

„Naše země si prostě nemůže dovolit riskovat teroristické útoky, k jakým došlo ve Francii a Německu. Jinými slovy řečeno, přijímáním migrantů bychom vytvářeli podhoubí pro barbarské útoky na území České republiky," řekl též Zemanův mluvčí.

Je třeba dodat, že do konce příštího roku by Česko – pokud chce splnit své dobrovolně přijaté závazky 
a vyhovět i „vnuceným" kvótám – mělo přijmout celkem 2691 běženců.

Zatím k nám připutovaly jen desítky lidí. Například vicepremiér Andrej Babiš (ANO) nyní vzkazuje, že „nebude kvóty respektovat, 
i za cenu sankcí".

JIŘÍ PŠENIČKA

Více se dozvíte v aktuálním vydání týdeníku Dotyk.

Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play , na Amazonu  či v Microsoft Store

Týdeník Dotyk