VYBERTE SI REGION

Čtyřicátý Slavík pro Karla? Sázka na jistotu

Praha /INFOGRAFIKA/– Dorazí na sobotní udělování Českých slavíků, které letos vstoupily do jubilejního padesátého ročníku, nemocný Karel Gott, jenž nyní podstupuje léčbu nádorového onemocnění mízních uzlin? A získá v pořadí už čtyřicátou slavičí trofej, která by ho v jeho situaci určitě moc povzbudila? Tyto dvě otázky si teď jistě kladou mnozí Mistrovi příznivci, kteří by mu ocenění ze srdce přáli.

27.11.2015 2
SDÍLEJ:

Zpěvák Karel Gott.Foto: archiv VLP

„Myslím, že tohle je stoprocentní jistota! Prostě sázka, která se nedá prohrát. Samozřejmě, že Karel Gott v sobotu večer doplní svou sbírku Slavíků na hezky kulatou čtyřicítku," tipuje v rozhovoru pro regionální Deník hudební publicista Miloš Skalka.

S Karlem Gottem se znáte dlouhá léta, stali se z vás spolupracovníci. Zavzpomínejte – za jakých okolností jste se poprvé setkali?
Od poloviny šedesátých let jsem psal o muzice do novin a časopisů. Dlouho jsme se znali jen tak od vidění, hlavně z divadla Apollo, kam jsem chodil za kamarádem z dětství, klavíristou a výtečným skladatelem Jaromírem Klempířem. Složil třeba melodie Karlových hitů C´est la vie, Hej, páni konšelé, Proč ptáci zpívají, Pošli to dál… Pak jsem někdy v roce 1969 napsal do Mladé fronty recenzi koncertu Karla Gotta v pražské Lucerně. A v textu článku jsem se mimo jiné zeptal, jak dlouho chce ještě zpívat Bernsteinovu píseň Maria z West Side Story. Zdálo se mi totiž, že by tu píseň měl už ze svého repertoáru konečně vyřadit, když ji zpívá od začátku kariéry. Navíc, v té vzedmuté vlně kapel a moderního poprocku, která se tehdy valila světem, mi to připadalo jako pořádný anachronismus. Dneska vím, že ze mě mluvila nezkušenost, ba hloupost mládí a to zoufalé „málo", co jsem až dosud s muzikou zažil. Karel Gott si na mě ale sehnal telefon – s tím, že by se chtěl sejít a promluvit si. Stalo se. On mi sdělil své argumenty, já uvedl svoje. Zřejmě zjistil, že to se mnou nebude zase až tak zlé, protože hned poté začal pravidelně navštěvovat diskotéky, které jsem uváděl s Jakubem Jakoubkem a zanedlouho mi nabídl, abych s ním v roce 1970 jel jako novinář na festival do Atén, kde soutěžil s písní Karla Svobody a Jiřího Štaidla Hej, hej baby. Zvolna se z nás stávali kamarádi, posléze spolupracovníci.

PhDr. Miloš Skalka

Kariéra Karla Gotta je nevídaná, toho, čeho dosáhl, se u nás nikomu nepodařilo. Dá se říct, jaké jsou vlastně příčiny jeho nedostižné popularity? A jak to, že ji dokázal s takovou ctí ustát? Někomu třeba vleze sláva do hlavy a tak dále…
Taková kariéra, jaká je spjatá s Karlem Gottem, je nevídaná i v zahraničí. Déle než padesát let na výsluní, padesát let na předních příčkách domácích anket popularity, padesát let mezi nejprodávanějšími na deskách, padesát let hitů, padesát let vyprodaných koncertů… To by si určitě zasloužilo zápis do Guinnessovy knihy rekordů. V souvislosti s Karlem Gottem se často hovoří o vrozeném talentu, neuvěřitelné píli, až fanatické lásce k muzice. To je všechno pravda, ale často se zapomíná na další podstatnou věc – a tou je slušnost, která celou jeho kariéru provází. Slušnost k publiku, ke spolupracovníkům, k médiím. Umí říct prosím, umí poděkovat, umí se omluvit… Jako kdyby v jeho chování bylo něco z odkazu stříbrného plátna s výstupy jeho milovaného Oldřicha Nového. A navíc od svého vstupu do světa populární hudby se Karel Gott nevznáší někde v oblacích, ale stojí pevně na zemi. A že by se mohl vznášet!

Které jeho životní či profesní okamžiky byste vyzvedl? A naopak – nepodařilo se mu i něco?
Hvězdná kariéra Karla Gotta je neuvěřitelně stabilní, bez citelnějších výkyvů. Životní okamžiky? To, že se dokázal skvěle postarat o každou ze svých – dnes už dvou dospělých – dcer, i když je zprvu, snad z obavy o ztrátu popularity, tajil. Tajil je ale jenom před veřejností, v soukromí se k nim a jejich matkám vždycky hlásil. Také to, že má dnes fungující rodinu, milující manželku a všestranně šikovné holčičky. A profesní okamžiky? Angažmá v Semaforu, které mu pomohlo k prvnímu původnímu hitu z pera Jiřích Šlitra a Suchého Oči sněhem zaváté, který se stal nejúspěšnější písní roku 1963. Založení sice krátkodechého, přesto však pro jeho kariéru hodně důležitého Divadla Apollo, kde byl uměleckým ředitelem „jeho" textař Jiří Štaidl. Úspěchy na soutěžním festivalu Bratislavská lyra ve druhé polovině šedesátých let. Pětiměsíční angažmá v Las Vegas v roce 1967, které vedlo k jeho rozhodnutí postavit si vlastní kapelu a nevázat se na žádné stálé angažmá v divadle. Samozřejmě onen vehementní průnik na výsluní popularity v někdejším západním Německu a poté v dalších německy mluvících zemích, k němuž došlo už koncem šedesátých let. Skvělá televizní prezentace v čele se sérií Karel Gott ve Slaném v neomylné režii Jána Roháče. Beznadějně vyprodaná pražská Sportovní hala nedlouho po revoluci. Vysněný koncert v legendární newyorské Carnegie Hall v roce 2000, s jehož organizací mu podstatně pomohl newyorský restauratér George Suchánek. A samozřejmě ta neskutečná sprška Slavíků a televizních cen TýTý, tedy cen popularity, kterou už nikdo nikdy nezopakuje.

Víme, jakým způsobem ho formovalo prostředí, rodina, z níž vzešel?
Myslím, že způsobem podstatným. A to hned ve dvou ohledech. Tatínek trval na tom, aby se syn vyučil, protože na poctivé řemeslo nedal nikdy dopustit. Karel se tedy v ČKD opravdu vyučil, a proto dnes může s úsměvem říkat, že je silnoproudař, ne středoproudař. A maminka zase podporovala jeho lásku k muzice. Rodinné prostředí ho tedy zformovalo vlastně zcela ideálně.

Nakolik Karel Gott zpopularizoval českou hudbu ve světě? Nebo jinak – znají v zahraničí i jiné naše interprety než jen Karla?
Karla Gotta znají – vlastně jako tamního domácího zpěváka – ve všech německy mluvících zemích, kde patří od konce šedesátých let k velkým hvězdám. Tam je to prostě „unsere Karel", jak rádi říkají. Ne Karl, ale hezky Karel. Berou ho za svého. Není vůbec náhoda, že má s vydavatelstvím Polydor doživotní smlouvu, což je výsada, které se zatím dostalo jenom třem interpretům populární hudby. Ve velké míře se mu podařilo prosadit do svého německy zpívaného repertoáru písně českých skladatelů (mj. Karel Svoboda, Jaromír Klempíř, Ladislav Štaidl, Jiří Zmožek). A stejně tak je nesmírně populární i v zemích někdejšího východního bloku. Když jsem s ním byl dvakrát v Moskvě, vítaly ho na letišti pokaždé davy fanynek, jako kdyby přiletěli Beatles. To se ostatně dalo čekat, protože v Rusku nahrál v ruštině úspěšné desky a často tam v minulosti koncertoval. Ale zaskočilo mě to třeba v Budapešti, kde bych to nepředpokládal. Šli jsme spolu na večeři a na ulici ho celou cestu zastavovali maďarsky mluvící fanoušci se žádostí o autogram nebo o společnou fotku. Karel už si ani nepamatoval, kdy v Maďarsku naposledy vystupoval… Žádnému z našich interpretů pop music se v takové míře v zahraničí uspět nepovedlo. A zřejmě už ani nepovede. Karel Gott by dost možná býval měl šance na velký úspěch i v Americe, ale podmínkou bylo, aby se tam přestěhoval a byl kdykoliv k dispozici. To s díky odmítl, měl doma své publikum.

Na čem jste s Karlem Gottem během let spolupracoval?
Pár příkladů? Na scénářích jeho koncertů, především pak na Karlově průvodním slovu. Spolu s Janem Adamem a Jiřím Brodským jsme připravovali pro Karla Gotta jako moderátora hodinový rozhlasový seriál Zpátky si dám tenhle film, který na Českém rozhlase Dvojka běžel týden co týden čtyři a půl roku. Karel ho ukončil letos v červnu, protože chtěl zvolnit své ďábelské pracovní tempo. V osmdesátých letech mi Karel nazpíval na svá exportní alba několik anglických textů, v posledních letech mě pak požádal o texty české. Začalo to písní Pretty woman a pokračovalo šesti texty na dvou nedávných albech ediční řady Dotek lásky. Těším se na Dotek lásky 3, který už je roztočený. A abych nezapomněl na to nejnovější – minulý měsíc, 7. října, jsem v pražské Novoměstské radnici moderoval křest kompletu 5CD duetů Karla Gotta z let 1962 až 2015.

Co by podle vás Karel ještě rád dokázal – existuje něco, co se mu zatím nesplnilo?
Pokud vím, celý život sní o hlavní roli v celovečerním filmu. Ale ne o postavě zpěváka, kterou vlastně „hraje" celý život a sehrál ji i na plátně ve filmu Hvězda padá vzhůru, jde mu o roli charakterní. Ve filmu se samozřejmě – kromě Hvězdy – objevil víckrát, ale pokaždé víceméně v roli zpěváka. To není to, po čem touží. Takže filmová role nezpěváka, to by bylo pro něj to pravé!

Padesátiletá tradice

Autor: Gabriela Kováříková

27.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Politici nechápou, co je věda, jak funguje, říká nositel Nobelovy ceny za fyziku

Brno - Vědci se musí místo výzkumu věnovat papírování, kritizoval nositel Nobelovy ceny za fyziku Claude Cohen-Tannou-dji. „Moje děti se věnují vědě také a tráví šedesát procent času sepisováním zpráv," řekl ve čtvrtek fyzik publiku na VUT v Brně.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Veterinární správa varuje chovatele před ptačí chřipkou

Benešov – Odbor životního prostředí na základě výzvy Státní veterinární správy upozornil občany a zvláště drobnochovatele drůbeže na výskyt ptačí chřipky. „V současné době se už v několika státech Evropy objevila řada případů vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků i v chovech drůbeže," uvedl vedoucí odboru Tomáš Heřmánek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies