Kdo koktá, má smůlu. Naopak vyšší krevní tlak už je v případě profesionálního vojáka či policisty „v pořádku". Vláda se snaží posílit armádu a policii, zvyšuje platy i počet míst. Navzdory tomuto personálnímu hladu však mnozí uchazeči přijímacím řízením neprojdou.

Čtěte také: Americká armáda povolí turbany i vousy. Problém bude s plynovými maskami

Armáda proto vydala novou vyhlášku o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské služby, aby šance zájemců o něco zvýšila. „Podle předcházející vyhlášky bylo možno přijmout pouze zcela zdravé uchazeče. Teď lze v armádě zaměstnat i uchazeče s chronickým onemocněním nebo poúrazovým stavem, pokud není výrazně snížena celková výkonnost organismu anebo funkce nějakého postiženého orgánu," vysvětluje Jiří Caletka z ministerstva obrany.

Čtěte také: Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

Brýle jsou v pořádku

O práci v armádě nyní mohou žádat například lidé s vadou zraku. Vyřazeni budou pouze ti, kteří nosí brýle s minus deseti či plus osmi dioptriemi anebo mají degenerativní změny na sítnici. Podobný princip platí i u jiných nemocí, které by dříve armáda netolerovala. Na milost byly vzaty mírné projevy alergické rýmy, astmatu, střevních zánětů, vysokého krevního tlaku, cukrovky, lupénky, zubních vad či zvýšené hladiny bilirubinu. Oproti dřívějšku může mít voják také poruchu hlasu. Přijat nebude pouze ten, kdo trpí brebtavostí, koktá anebo má jiné vážné příznaky narušení komunikačních schopností.

Čtěte také: Záchranáři: Nepodařené domácí porody jsou pro nás velká psychická zátěž

Armáda ale překvapivě odmítá zájemce obvykle z úplně jiných důvodů, než je nemoc nebo nedostatek fyzické zdatnosti. „Nejčastějším problémem bývá psychická způsobilost," říká Caletka. Uchazeči většinou netrpí duševní poruchou, bývají jen příliš infantilní.
Na nízkou psychosociální vyzrálost uchazečů si stěžují i policisté. Do přijímačů se jim také hlásí „mamánci".

„Zdá se, že současní mladí jsou na samostatný a zodpovědný, tedy dospělý způsob života, připraveni o něco méně než jejich předchůdci. Jde pravděpodobně o důsledek složitějších a dlouhodobých změn ve společnosti. Děti jsou déle závislé na rodičích, déle studují, později zakládají rodinu. A mladí muži nemají zkušenost se základní vojenskou službou, která je vedla k disciplíně a soběstačnosti," potvrzuje policejní psycholog Vladimír Voska.

Nenechte si ujít: Zdravotní kritéria stanovená pro vstup do Armády ČR

Podle něj lze těžko tento duševní stav změnit na základě nějakého rozhodnutí – dospělost zkrátka nelze natrénovat. Jednu radu pro dětinské mladé muže a ženy ale Voska přesto má. „Doporučuji zažívat dobrodružství samostatnosti. Být finančně co nejvíce nezávislí, najít si práci, samostatně bydlet, rozhodovat se, případně cestovat," radí policejní psycholog.

Nevzdávejte to

Například šéf jihomoravské policie Leoš Tržil navíc nabádá uchazeče, aby se po prvním neúspěchu nevzdávali. „Psychotestem často neprojdou čerství absolventi středních škol. Za dva roky ale mohou přijímací řízení zopakovat. Pokud mezi tím musejí pracovat a starat se sami o sebe, projeví se jejich vyzrálost i v testech a napodruhé uspějí," popisuje Tržil. K žádoucím charakteristikám zájemce práce u policie či v armádě patří průměrná nebo vyšší inteligence a odolnost vůči psychické zátěži. Naopak uchazeč nesmí být nepřiměřeně agresivní či trpět psychopatologií.

Čtěte také: Bečvář: Bylo by optimální zvýšit počet vojáků o 5000