VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Daňové výjimky: čtvrtina jich má úplně zmizet

ČR - Stravenky, režijky nebo různé výsluhy má nahradit třítisícová sleva na dani. Kolem jejího výpočtu ale vznikly mediální zmatky.

25.3.2011 19
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Vít Šimánek

Stravenky, režijní jízdenky nebo třeba příspěvek na výstroj a výsluhy ozbrojených složek mají zmizet. Koalice má sílu prosadit takové omezení a na rozdíl od hypoték, kde se na jejich obranu ozvaly Věci veřejné, zatím panuje aspoň zdánlivá shoda na škrtání daňových výjimek. Těch je v zákonech 118 a zmizet by měla podle plánu ministra financí Miroslava Kalouska přibližně rovná čtvrtina.

Mýty kolem kupónů

Pokud by se vládě podařilo zmiňovanou třetinu výjimek zrušit, ušetří přibližně 15 miliard korun. Proti tomu ale hodlá vláda zavést zaměstnancům třítisícovou slevu na dani, která by státní rozpočet stála 13 miliard korun. Slevu by dostali úplně všichni zaměstnanci, kteří daně platí. Tedy nikoliv jen někteří.

Jenže právě třítisícová částka mnoho lidí i odborníků zmátla. „Je to sleva na výsledné dani, nejde o odečitatelnou položku,“ upozorňuje mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Hlavní zmatek v tomto případě zavládl kolem stravenek. Firmy je totiž i nadále budou nakupovat jako daňově uznatelné. Nicméně zaměstnanci, kteří je dostanou, je budou muset zdanit jako klasický příjem. Zaplatili by tak více ze své mzdy. „Podle nás to tedy automaticky neznamená konec stravenek, jak to bylo v médiích prezentováno, spousta firem je bude poskytovat i nadále,“ odhaduje Jakob.

Podle odhadů Asociace provozovatelů poukázkových systémů využívá různé jídelní kupóny přibližně 1,3 milionu lidí. Pokud by došlo k jejich omezení, hodlá podle studie GfK omezit obědy v restauracích až sedmdesát procent zaměstnanců. Už od podzimu běží také petice proti zrušení stravenek, kterou podepsalo kolem padesáti tisíc lidí.

Celý rok za 250?

Bitva číslo dvě se pak rozhoří v případě režijních jízdenek. I v tomto případě už odbory pohrozily stávkou. Zaměstnanci drah ročně platí za režijku kolem 250 korun. Kdyby jim vláda chtěla zdanit tuto částku, drážní odboráři by neprotestovali. Jenže daň u režijní jízdenky by se podle plánu ministerstva financí měla počítat ze „skutečné hodnoty“, tedy z přibližného odhadu, kolik zaměstnanec drah ve svém volném čase skutečně projezdí.

Původně se přitom podle odborů uvažovalo o tom, že základem pro výpočet daně by bylo „proježděných“ dvacet tisíc korun za rok. Přesný výpočet ale ministerstvo stále řeší. Jak se železniční odboráři postaví k případné stávce, bude jasné po jejich konferenci 17. května.

Jak se změní daňové úlevy a benefity.
Jak se změní daňové úlevy a benefity.
Jak se změní daňové úlevy a benefity.
Jaroslav Ungerman: Ruší jen to, co se jim hodí

Praha – Pokud chce vláda zpřehlednit daňový systém a vyčistit ho od výjimek, měla by se nejdříve zaměřit na ty největší. Deníku to řekl hlavní makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman.

Vláda chce počet výjimek z daňových zákonů omezit na třetinu. Argumentuje větší přehledností. Mezi rušenými výjimkami budou i stravenky či režijky. Je to z vašeho pohledu systémový krok?
Řekl bych to asi tak, že když už chce vláda omezovat všechny výjimky v daňové soustavě, tak se musí podívat i na ty, které jsou největší. Proč ministerstvo financí nepředloží analýzu, kde řekne, tyto a tyto výjimky nás stojí tolik? Uvidíte, že na čele těch výjimek bude třeba známá DPH, kterou neplatí její plátci při nákupu aut, jež jsou často pro osobní účely. To je známý výpočet. Čili je potřeba, aby si na ministerstvu financí sedli a začali počítat ty skutečné výjimky, pak teprve budou návrhy naprosto korektní. Nyní si jen účelově vybírají ke zrušení výjimky, které se jim hodí.

Vláda ale na druhou stranu říká, že dá lidem třítisícovou slevu na dani. A to všem bez rozdílu… Je z pohledu odborů třítisícová sleva dostatečně kompenzační?
Podle všeho nikoliv. Proti rušení stravenek už protestovali třeba restauratéři, protože za ně není adekvátní náhrada. Řada věcí, které vláda předkládá, jsou vytržené z kontextu. My jsme si začali počítat dopady uvažované změny DPH a daní a vyšlo nám, že u lidí, kteří berou deset tisíc korun, vzrostou jejich výdaje o sedm set korun. A to pro ně není málo. Myšleno je to pro jedince, který nemá děti. Týká se to hlavně mladých lidí. A těch, kteří za takovou mzdu dělají, není zas tak málo. Netvrdím, že nemají třeba bokem peníze. Ale to se pak musíme ptát, proč je mají. I tady nám vznikají daňové úniky.

To ale souvisí s nízkou minimální mzdou…
Ano, minimální mzda je kolem osmi tisíc korun a to je hodně nízko. To je mzda, za kterou těžko můžete žít a je potřeba ji zvýšit. Dnes je skutečně potřeba si udělat přesné výpočty a nevytahovat jednotlivosti.

Autor: Jan Klička

25.3.2011 VSTUP DO DISKUSE 19
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
7

V New Orleansu najel muž s autem do lidí, tři desítky zraněných

Lidé nosili před místo neštěstí svíčky.

Karneval v sušickém klubu skončil tragédií

Kláštercem se line nebeská vůně. Otevřeli čokolatérii

Klášterec nad Ohří – V čokolatérii si vyrábí vlastní pralinky, pečou originální čokoládové zákusky a v létě chtějí prorazit se zmrzlinou.

Erbanová je v polovině sprinterského MS těsně čtvrtá

Rychlobruslařka Karolína Erbanová je v polovině mistrovství světa v Calgary ve sprintu čtvrtá. Čtyřiadvacetiletá česká reprezentantka zajela druhý čas na pětistovce a čtvrtý na kilometru, v obou případech si vytvořila nový osobní rekord. V čele průběžného pořadí je favorizovaná Japonka Nao Kodairaová, která obě tratě vyhrála.

DOTYK.CZ

Deset filmů, které měly získat Oscara

Největším poctou, jaké se může filmařovi dostat, je bezpochyby Cena Akademie neboli Oscar. Letos se bude konat již 89. ročník. O rozdělení cen rozhoduje americká Akademie filmového umění a věd, předávání poté obvykle probíhá koncem února v hollywoodském Dolby theatre. Hlavní cenu si během let odnesly slavné snímky jako Lawrence z Arábie, Kmotr nebo Titanic. Najdou se ale úspěšné filmy, které takové štěstí neměly. Dotyk.cz vybral deset z nich, které si sošku Oscara určitě zasloužily.

V Emauzích byla zahájena výstava o osudů Němců bojujících s nacismem

Praha - V Emauzském klášteře v pražském Podskalí byla v sobotu zahájena výstava mapující osudy sudetských Němců, kteří se z křesťanského přesvědčení postavili nacismu a zaplatili za to životem. Úvodní slovo pronesli kardinál Dominik Duka a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Expozice nese název Svědkové lidskosti - Odpůrci nacismu z řad sudetoněmeckých křesťanů v letech 1938 - 1945 a je součástí víkendové konference Ackermannovy obce, která se snaží o rozvoj česko-německých vztahů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies