Kampaně považuje za klíčové lékařka Simona Hohlová z transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Brno. „Počet dárců krve narostl díky náborům, kterých každoročně uskutečníme desítky. Za úspěch považujeme zisk každého nového dárce," shrnula.

Lékaři usilují, aby se rozšiřovaly počty prvodárců. Nejvíc stojí o majitele krevní skupiny AB negativní, která je nejvzácnější. „Spolupracujeme dlouhodobě s různými firmami, zaměstnavateli, univerzitami, i třeba brněnskou Kometou," dodala Hohlová.

Kometa pro dárce krve založila vlastní projekt s názvem Červená z modré…pro život, který funguje od roku 2008. Zapojují se do něj celé obce.

Nejaktivnější jsou Jiříkovice na Brněnsku. „Krev jsme darovali kolektivně i dřív. Domluví se skupina lidí a jdeme na transfuzní stanici. Když Kometa přišla s projektem, řekli jsme si, že se připojíme. Ať podpoříme nejen dárcovství, ale i klub. Do projektu jsme zapojení už asi pět let. A každý rok nám přibývají nováčci," sdělil starosta obce Rudolf Staněk.

Okolí inspirují také jihomoravští policisté. „Naposled krev darovalo třicet nováčků. Při výkonu služby se často dostávají k situacím, kdy si uvědomí, že se nehoda nebo úraz může přihodit každému z nás," vysvětlila jihomoravská policejní mluvčí Petra Ledabylová.

Ocenění Zlatým křížem

Roli podle odborníků hraje i fakt, že je Brno studentské město. Do dárcovství se zapojují celé ročníky, například z Vysokého učení technického nebo ze Střední průmyslové školy Sokolská.

Dárce na jižní Moravě motivují také ocenění, které uděluje Český červený kříž. „Počty oceněných dárců krve v poslední době stoupají. Je to projev morálního ocenění. Přece jen nejčistší motiv darování krve je nezištně pomoct druhému, dnes je to však už i významné sběratelské ocenění," konstatoval zástupce Českého červeného kříže Jaroslav Hornych.

Zlatý kříž za 160 odběrů nedávno získal i Brňan Jiří Pírko. „Krev jsem začal darovat pravidelně kvůli zdravotním problémům v naší rodině. Uvědomil jsem si, že je to opravdu nutné, až když jsem viděl, kolik jí v nemocnici spotřebuje moje maminka. Rozhodl jsem se, že dárcovství je to nejmenší, co můžu pro lidi v podobné situaci udělat," přiblížil své pohnutky.

Dárců krve je však podle Hornycha ještě pořád málo. V České republice je jich třeba čtyři sta tisíc, aby bylo krve v nemocnicích dost, přitom na pravidelné odběry chodí necelých tři sta tisíc lidí.

Spousta lidí má totiž stále z darování krve strach. Přestože lékaři díky speciálnímu screeningu, který začali používat v roce 2011, za poslední dva roky neznamenali žádný případ HIV pozitivních dárců nebo dárců s žloutenkou typu B. „Lidé se bojí, že jim odběr většího množství krve uškodí. A kampaně strach pomáhají odstranit. A díky nim se třeba rozhoupají," upozornila psycholožka Marcela Langová-Šindelářová.

Počet dárců se přesto v republice snižuje. Pravidelných dárců bylo předloni 264 tisíc, loni 250 tisíc. I prvodárců loni ubylo z čtyřiapadesáti tisíc na padesát tisíc.

Krev mohou darovat jen zdraví lidé, kterým je víc než osmnáct a méně než pětašedesát let. Vážit musí přes padesát kilogramů. Dárcovství je bezplatné a lidé se k němu přihlašují v nemocnicích na transfuzním oddělení a v krevních bankách.