VYBERTE SI REGION

Dáte si ležák, nebo pšeničné? Trh nabízí přes 500 druhů piv

Praha – K Čechům pivo jednoduše patří. V posledních letech navíc odkládají svůj tradiční konzervatismus a stále častěji objevují nové kategorie piv. Ale také už pijí pivo spíše doma než v pohostinstvích.

7.5.2012 11
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Karel Pech

„Je tu sice ohromná skupina konzumentů, kteří stále vyhledávají piva typu český ležák nebo dokonce svoji jednu značku, ale hodně lidí už pociťuje zájem o jiné druhy, které chutnají nebo voní jinak," uvedl předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Roste tak hlad po typech stout, ale nebo po různých pšeničných pivech. Tento trend potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven. Zároveň však dodává, že podíl speciálních a netradičních piv ve srovnání s tradičním mokem plzeňského typu je pořád jen 6,5 procenta.

Rozmanitější počet

Ale není to tak dávno, co Češi byli zvyklí pít jen asi tři druhy piva. Přitom jejich počet je mnohem rozmanitější. Například na nejprestižnější pivní soutěži na světě World Beer Cup, která v sobotu skončila v americkém San Diegu, se představilo na 180 pivních kategorií.

Na poptávku českých pivařů reagují i výrobci. Kolem roku 1995 si mohl spotřebitel vybrat mezi 80 až 100 značkami piv. „Pivní speciály prakticky neexistovaly, o neobvyklých pivech nemluvě. Dnes je na trhu nejméně 
500 značek piv, které nabízí na třicet středních a velkých pivovarů a na 130 minipivovarů," přiblížil výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

144 litrů piva ročně na Čecha

Vždyť si také pivovarníci mohli loni trochu oddechnout. Po pěti letech se konečně trvalý pokles výroby piva v Česku skoro zastavil. Loni každý Čech vypil 144 litrů piva. Nicméně ještě v roce 2005 to bylo rekordních téměř 
164 litrů.

„Tento pokles se dotkl především velkých podniků. Tady je tedy krásně vidět příklon konzumentů k pivům malých pivovarů," řekl Tomáš Erlich.

Předseda svazu pivovarů a sladoven František Šámal v klesající poptávce vidí ekonomickou recesi po roce 2008 a také zvýšení spotřební daně na pivo. „Za pozitivní lze považovat, že pivovary výrazně inovují svou nabídku piv a přicházejí s novými obaly," doplnil František Šámal.

Pivaři také začínají měnit zvyky. Pivo si totiž už nechodí vychutnávat výhradně do restaurací. „Zatímco v západních zemích se vždycky vypilo více lahvového piva než sudového, u nás to bylo dlouho naopak. Dneska už jsme se k těmto zemím přiřadili. Už i u nás se vypije více lahvového piva než sudového," dodal Tomáš Erlich.

O pivo se začal více zajímat, až když mu přestalo chutnat

Martin Hromádka se svou domácí produkcí piva, o níž si vede podrobné záznamy.

Mělník – Pod slovem pivař si asi většina lidí představí postavičku ne nepodobnou Rudovi Pivrncovi z pera známého kreslíře Petra Urbana. Jenže Martin Hromádka z Mělníka má atletickou postavu, a pivo má taky rád. Dokonce tak, že si ho vyrábí doma sám.

„Poprvé jsem pivo ochutnal, když jsem byl v patnácti letech na táboře jako praktikant. Musím říct, že mi vůbec nechutnalo," svěřil se se svými pivními začátky Martin.

Zato si jasně pamatuje, kdy ho pivo začalo opravdu zajímat. „To bylo v době, kdy se už pivo, které bylo všude, nedalo pít. Když mi běžné značky, které jsem míval rád, přestaly chutnat. Začal jsem proto koukat po něčem jiném," doplnil.

Tehdy začaly jeho výpravy po hospůdkách, kde na výčepu nabízeli víc než jeden druh, a po malých pivovarech. „Kromě alkoholu mě na pivu baví právě ta rozmanitost, která je dnes už k mání," říká.

Z Martina se stal asi před deseti lety opravdový milovník zlatavého moku. Došlo to tak daleko, že si ho začal vyrábět doma. Zatím sice z koncentrátů, které jsou na českém trhu k dostání, ale brzy se chystá na opravdové vaření.

„Už to mám nastudované, seznam, co je potřeba nakoupit, co potřebuji vyrobit," tvrdí.
Jaká by měla být první várka? Možná tradiční české pivo. Jeho oblíbenci se totiž časem mění a toto pivo dnes preferuje. „Ze začátku jsem vyhledával speciály, které člověk vůbec neznal. Pak jsem pil stále pšeničná a nyní jsem se vrátil k úplně obyčejnému ležáku. To je pro mne nyní hlavní favorit," přiblížil.

Martin jako fanda klusáckých závodů často vyráží i do zahraničí. „Většinou ale jezdím do míst, kde není pivní kultura natolik rozšířena. Tam pak vyhledávám hlavně belgická piva," dodává.

Co Čech, to pivař.

Autor: Vilém Janouš

7.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Rakušan: Hnutí STAN je připraveno soudit se o mandát Drábové

Praha - Hnutí STAN je podle středočeského lídra Víta Rakušana připraveno soudit se o mandát krajské zastupitelky Dany Drábové, pokud by ho někdo napadl. Drábová je totiž předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), ačkoli podle ministerstva vnitra mohou být zastupiteli jen řadoví státní zaměstnanci. STAN tvrdí, že souběh funkcí je podle zákona možný. I kdyby hnutí u soudu neuspělo, výsledkem bude alespoň precedentní rozhodnutí, které vyjasní současný stav, řekl dnes Rakušan novinářům.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies