Datové schránky už odeslaly deset milionů zpráv

Díky tomu, že nemuseli zaplatit za doporučenou obálku, tak údajně ušetřili 200 milionů korun. Systém se při spuštění stal terčem kritiky kvůli údajné nedostatečné připravenosti, s problémy se potýkaly především některé soudy.

Lidé si ušetří cestu na poštu

Zákon o datových schránkách zrovnoprávnil papírovou a elektronickou verzi zasílaného dokumentu. Výhodou datové schránky je to, že její uživatel už nemusí chodit kvůli úředním dopisům na poštu, protože dokumenty od státu mu chodí elektronicky. Datovou zprávu si tak může po připojení k internetu kdykoliv vyzvednout ze svého počítače.

Ministerstvo vnitra uvádí, že uživatelé datových schránek teď denně odešlou až 110.000 datových zpráv. Převážnou většinu zpráv - 96 procent - si prý jejich adresáti vyzvednou přihlášením do schránky. Z toho vyplývá, že čtyři procenta zpráv si uživatelé nevyzvednou do deseti dní od doručení. V takových případech pak platí domněnka, že zpráva byla uživatelům doručena, a že tedy znají její obsah.

Někdo dobrovolně, jiní povinně

Odesílání datových zpráv je pro uživatele bezplatné, pouze náklady za odesílání zpráv orgánů veřejné moci hradí stát ze státního rozpočtu. Náklady státu za provoz datových schránek dosahují v současné době 15 korun bez DPH za jednu datovou zprávu. Při průměrné ceně 20 korun za doporučenou zásilku tak dosavadní úspora státu podle vnitra činí téměř 50 milionů korun.

Datové schránky používají povinně všechny orgány veřejné moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. K loňskému 1. listopadu je vnitro automaticky aktivovalo u 7654 úřadů a 342.115 právnických osob. Pro fyzické osoby nebo podnikající fyzické osoby je zřízení schránky dobrovolné. Ministerstvo vnitra evidovalo k 22. dubnu celkem 380.246 všech aktivovaných schránek.

Obavy se někde potvrdily

Kritici datových schránek dopředu upozorňovali na to, že systém není dostatečně připravený na spuštění a že může zkolabovat kvůli velkému náporu uživatelů, kteří nechali přihlášení na poslední chvíli. Tyto obavy se při listopadovém spuštění systému částečně potvrdily u některých soudů, výraznější potíže měl například Městský soud v Praze. Podle jeho mluvčí Martiny Lhotákové se už ale situace zlepšila. "Datové schránky nám fungují se stále menšími problémy, potíže se nám postupně daří odstraňovat," řekla ČTK. Soud se musel vyrovnat mimo jiné s malou kapacitou disků. Mluvčí systém označila za přínos, jen upozornila, že doručování klade na administrativní pracovníky větší nároky než klasické doručování poštou. Soud by prý na tyto zaměstnance potřeboval více peněz, které však nemá.