VYBERTE SI REGION

David Koncz: Vymahatelnost dluhů jsme zvýšili desetkrát

Praha /ROZHOVOR/ – Na rozhovor s prezidentem Exekutorské komory ČR Davidem Konczem jsem vyrazil s přesvědčením, že ho najdu usazeného v měkkém křesle uprostřed rozlehlé a luxusně vybavené kanceláře. Vždyť kolem nich se točí opravdu velké peníze. Našel jsem ho však usazeného v kanceláři, která by se dala velikostně srovnat se skromnou kuchyní panelákového bytu, a vybavení bylo spíše spartánské. Tvrdí, že i přes občasné telefonické výhrůžky ho práce exekutora baví.

18.10.2014 17
SDÍLEJ:

Prezident Exekutorské komory ČR David Koncz.Foto: Deník/Martin Divíšek

Proč jste se stal exekutorem?

Po absolvování právnické fakulty jsem v roce 1998 nastoupil jako koncipient do advokátní kanceláře. Zabývali jsme se agendou závazků, takže jsem se často setkával se situací, kdy jsme u soudu vymohli pro klienta rozhodnutí, které bylo v jeho prospěch, ale ve finále mu to bylo k ničemu. V té době neexistovali soudní exekutoři, fungovaly pouze soudní výkony rozhodnutí. Bohužel nebyly příliš pružné a úspěšné. Často jsem pak čelil otázkám klientů, na co jim je nevymahatelné soudní rozhodnutí. V době, kdy jsem dělal advokátní zkoušky, vstoupil v účinnost exekuční řád jako nová norma a byl obnoven institut soudního exekutora v Česku. V tom jsem spatřoval příležitost.

Vás ta profese baví.
Samozřejmě. Exekuční činnost má svá specifika, která mě zajímají a baví.

Například?
Věnujete se úřadu, který musíte spravovat. Vedle právních máte i manažerské povinnosti. Třeba to jsou věci, které mě baví. Pomáhám vymahatelnosti práva. Profesi soudního exekutora vnímám jako nezbytnou součást spravedlnosti.

Kolik má běžný exekutorský úřad zaměstnanců?
Průměrný exekutorský úřad má mezi patnácti až dvaceti zaměstnanci.

Prezident Exekutorské komory ČR David Koncz.

Exekutoři už delší dobu čelí kritice, na kterou reagují i mnozí politici. Například poslanec Jeroným Tejc (ČSSD) by chtěl exekutorům omezit pravomoci, stejně jako jeho kolega Tomio Okamura (Úsvit). Je tato nevole podle vás opodstatněná?
Není, ale připusťme si, že je to částečně logické, protože agenda soudních exekutorů je do jisté míry konfliktní. Jsme na konci procesu. Zatímco soudní rozhodnutí může ten, komu je uloženo, v zásadě ignorovat, pokud nechce splnit svoji povinnost, činnosti soudního exekutora na konci tohoto procesu si zkrátka všimne. Soudní exekutor je totiž osoba, která tomu, kdo nerespektoval rozhodnutí soudu, zpeněžuje majetek nebo postihuje příjem, aby uspokojila oprávněný nárok věřitele. K negativním postojům vede i zadluženost české společnosti, respektive fakt, kolik pohledávek je společnost schopná vygenerovat. S tím pak souvisí množství nařízených exekucí a navazující politické nálady.

Senátor Zdeněk Škromach (ČSSD) dříve uvedl, že třetina postupů exekutorů se protiví zákonu. Nemůže se právě toto odrážet na oblibě exekutorů?
S tím výrokem se rozhodně nemohu ztotožnit. Určitě není pravda, že by jedna třetina postupů soudních exekutorů v rámci provádění exekuce byla nějakým způsobem neoprávněná. Dokazují to kárné statistiky Nejvyššího správního soudu. Činnost soudního exekutora je velmi podrobně kontrolována z několika míst. Hlavními dozorovými orgány jsou ministerstvo spravedlnosti a Exekutorská komora. Možnost dozorovat soudní exekutory mají i předsedové okresních 
a exekučních soudů. Sama Exekutorská komora provedla za minulý rok kromě šetření více než šesti tisíc podnětů a dotazů také přes 30 kontrol, zhruba 25 uskutečnilo ministerstvo spravedlnosti a další kontroly provedli právě předsedové okresních a exekučních soudů. Každý soudní exekutor je tedy kontrolován častěji než ostatní právnické profese. Z kontrol vyplývá, že pochybení je minimum. Kdybych to měl vyjádřit zlomkem, jde zhruba o desetinu procenta.

Přesto se na politické scéně ozývá kritika a volání i po zrušení této profese. Myslíte si, že exekutoři přežijí?
Ano a troufám si tvrdit, že by bylo špatně, kdyby nepřežili, protože bychom se vrátili před rok 2001. Tehdy ještě nefungovali soudní exekutoři, úspěšnost soudů při vymáhání dluhů byla kolem jednoho až tří procent. Soudní exekutoři zvedli vymahatelnost na 30 až 40 procent, což je desetinásobek a odpovídá to celoevropskému průměru. Druhá věc je, že činnost soudního exekutora nestojí stát ani korunu. Exekuční činnost hradí soudní exekutor v rámci vlastního rozpočtu, ačkoliv provádí přenesenou působnost státu a zajišťuje vymahatelnost práva, což je jeden 
z ústředních principů, na kterém funguje právní stát.

Nedávno prošel v senátním prvním čtení návrh, podle něhož by se zavedla takzvaná místní příslušnost exekutorů. Exekutorská komora tento princip sama prosazuje. Znamená to, že s návrhem, který předložil senátor Škromach, souhlasíte?
Exekutorská komora podporuje zavedení místní příslušnosti a myslíme si, že to může prospět fungování exekucí. Nicméně máme za to, že návrh senátora Škromacha nesměřuje úplně správným směrem. Zachovává totiž soutěž mezi soudními exekutory, pouze omezuje působnost na území soudního kraje. Pokud by měl návrh zůstat tak, jak je, neobsahoval by hlavní pozitiva, která nese princip místní příslušnosti. To znamená, že dlužník by měl jen jednoho soudního exekutora. Neprojevilo by se ani to, co náš stav vnímá jako hlavní – více přiblížit soudního exekutora k nezávislému postavení soudce.

Prezident Exekutorské komory ČR David Koncz.

Vy byste tedy chtěli soutěživost mezi exekutory odbourat úplně?
Ano. Měl by existovat elektronický systém, v němž by se evidovaly návrhy na zahájení exekucí a tyto by pak byly rozdělovány mezi jednotlivé soudní exekutory rovnoměrně.

Jenomže mezi exekutory na to není jednotný názor. Objevila se hlasitá skupina, a není malá, která chce zachovat současný stav.
O tom uskupení samozřejmě víme. Jsou to názory, které vítáme. V roce 2013 jsme založili pracovní skupinu, která začala pracovat na legislativním návrhu o místní příslušnosti. V rámci této skupiny jsme shromažďovali argumenty, které jsou jak pro místní příslušnost, tak proti jejímu zavedení. Aktuálně převažují argumenty pro zavedení územního působení soudních exekutorů. Že se objevují i odlišné názory, je však demokratické, přirozené a pro komplexní odbornou diskusi přínosné.

Bude asi těžké hledat nějaký kompromis, když každý chce něco úplně jiného.
To byl také důvod, proč letos v květnu proběhl sněm soudních exekutorů, který přijal jednoznačné stanovisko. Většinový názor je, že má být zavedena místní příslušnost. Pro hlasovalo 83 procent soudních exekutorů.

Pomohl by vylepšení pověsti vašich úřadů jakýsi exekutorský ombudsman? Někteří exekutoři by jej přivítali.
Tuto úlohu již intenzivně plní sama Exekutorská komora. Velmi aktivně se snažíme pracovat s dotazy účastníků, ročně zpracujeme kolem šesti tisíc podání. Rozjeli jsme projekt on-line poraden, v nichž právníci odpovídají na dotazy dlužníků a věřitelů v reálném čase, případně radí s procesním postupem. Exekuční řízení je totiž poměrně složité a lidé ho neznají.

Neuvažujete tedy o zřízení takového institutu, který by byl trochu mimo Exekutorskou komoru?
Myšlenka vzniku exekutorského ombudsmana se v Exekutorské komoře zrodila už před lety. Nám by se to líbilo. Ve většině stížností však jde o to, že lidé neznají svá práva a povinnosti. Obvykle jen stačí vysvětlit příslušná ustanovení zákona a většina rozporů je tím odstraněna. Vždy jde jen o komunikaci. A vznikne-li problém pro ombudsmana, spolupracujeme s kanceláří veřejné ochránkyně práv.

Prezident Exekutorské komory ČR David Koncz.

Jaké jsou vůbec nejčastější důvody exekucí?
Většinou jde o dluhy 
z každodenního života – dlužné nájemné, výživné, pojistné, úvěry, dluhy spojené s podnikáním, nezaplacené poplatky dodavatelům energií, telekomunikačním společnostem, případně pokuty uložené ve správním řízení, dopravními podniky a podobně. Je to poměrně velké množství dluhů, které žalují různé společnosti i státní instituce a o kterých rozhodují soudy.

Co za tím stojí?
Reklamní masáž, která vyzývá ke spotřebitelskému způsobu života. Setkáváme se s případy, kdy je byt vybaven drahou televizí na leasing, ale lidé k tomu nemají odpovídající příjem.

Když se do takové situace člověk dostane, jak by měl postupovat?
Určitě by si měl přebírat poštu, aby se o dluhu, později případně o exekuci, vůbec dozvěděl. Primární je vědět, že máte problém. Pokud o něm nevíte, nejste schopen ho řešit. Každý by měl mít přehled o všech svých závazcích. Pokud ho ztratil a soud již zahájil exekuci, může se podívat na internet do Centrální evidence exekucí. V případě, že dotyčný čelí více exekucím, měl by se spojit s pověřenými soudními exekutory a začít aktivně komunikovat. Můžete zajít na okresní soud, zjistíte tak, zda je proti vám vedeno také soudní rozhodnutí. Totéž je dobré zkusit zjistit na finančním úřadu, na okresní správě sociálního zabezpečení… Pokud tohle učiníte, měl byste mít takřka stoprocentní přehled o všech svých závazcích. Pak se musíte rozhodnout, jak je budete řešit. Můžete navrhnout splácení přímo věřiteli nebo soudnímu exekutorovi. Je však logické, že splátkový kalendář musí být svou frekvencí a výší navrhovaných splátek přiměřený celkové dlužné částce.

Jak mám postupovat v případech, kdy bydlím s někým, na koho je uvalena exekuce, přijdete vy a polepíte nábytek, který není jeho?
Tato situace je především o komunikaci a odpovědnosti mezi partnery. Měl byste vědět, s kým žijete, měl byste znát jeho situaci. Pokud není příznivá, neměl byste mu dát například svolení k tomu, aby u vás mohl mít nahlášený trvalý pobyt. Pokud už takový souhlas udělíte člověku, který čelí exekuci a neřeší ji, měl byste počítat s tím, že tam mohou být sepsány jeho movité věci. Mobilární exekuce je vedena na movité věci dlužníka a vychází se z teze, že věci jsou uloženy tam, kde dlužník bydlí. Exekutorská komora na to reagovala 
i legislativně. Dříve se třetí osoby mohly bránit pouze vylučovací žalobou, o které rozhodoval soud, což bylo zdlouhavé. Exekutorská komora prosadila zavedení institutu zvaného vyškrtnutí věci ze soupisu. Spočívá 
v tom, že soudnímu exekutorovi jako třetí osoba tvrdíte, že věci nejsou dlužníka, ale vaše, a doložíte to. Soudní exekutor věci jednoduše vyškrtne a vrátí je na místo, tím to končí.

Řídí se tím exekutoři?
Řídí, ale uvědomte si, že na místě soupisu je to často velmi složité. Vykonavatelé jsou v terénu konfrontováni 
s různými tvrzeními dlužníků nebo třetích osob, která jsou zavádějící. Obrana často spočívá v tom, že jsou předkládány antidatované nájemní smlouvy nebo různá svědecká tvrzení, která se nezakládají na pravdě.

V některých případech je však těžké prokázat, že ty věci jsou moje.
Souhlasím, ale popíšu, jak to probíhá. Vykonavatel soudu nebo soudního exekutora věci nejprve sepíše, olepí 
a nechává je na místě. Zajistí je až ve chvíli, kdy se například nepodaří domluvit na splátkách nebo kdy dlužník nereaguje. Samozřejmě, že může být složité prokázat kupříkladu vlastnictví zařízení domácnosti, zejména je-li starší, ale na tuto situaci se můžete připravit. Například můžete učinit prohlášení u notáře, že konkrétní věci jsou vaše, a můžete mít připravené doklady. Jednoduchým řešením je také provádět platby za věci kartou. Pak vždy můžete doložit, že jste danou věc kupoval vy a že je vaše.

Co pro exekutory není zajímavé, když jdou někoho navštívit?
V dnešní době je zpeněžování majetku, respektive vybavení domácnosti, poměrně problematické. Zajištěné věci obvykle nemívají finanční hodnotu, která by postačovala k uspokojení dluhu. Mají význam pro člověka, který je užívá, ale finanční hodnotu už třeba nemají vysokou. Zajišťuje se proto zejména elektronika – počítač, televize, kamera, foťák, ale k soupisu lednice, skříně nebo gauče se nepřistupuje.

Už z toho samotného vyplývá, že exekutor nebývá zrovna vítaný host a lidé na jeho návštěvu mohou reagovat různě. Byl jste někdy napaden?
Osobně jsem byl terčem několika případů vyhrožování po telefonu a v rámci mého úřadu máme několik napadení vykonavatelů. Verbální útoky jsou celkem běžné. Zažívají je jak vykonavatelé soudního exekutora, tak další zaměstnanci, administrativní aparát je každodenně konfrontován se slovními ataky. Bohužel však dochází i k fyzickým napadením vykonavatelů.

Jsou časté takové případy?
Objevují se několikrát do roka.

Prezident Exekutorské komory ČR David Koncz.

V posledních měsících se objevily falešné e-maily, které jménem nějakého exekutorského úřadu vyzývaly k zaplacení dluhu. Podařilo se vypátrat, kdo za tím stojí?
Řešili jsme dvě vlny falešných výzev. První vlna proběhla v červenci, druhá na přelomu srpna a září. V rámci prvního útoku registrujeme zhruba 17 tisíc dotazů ohledně podvodných e-mailů, v rámci druhého o něco méně. Věc jsme okamžitě předali policii a na web dali informaci, jak mají lidé postupovat. Zejména by neměli otevírat přílohy, protože by se jim mohl zavirovat počítač a mohla by jim být ukradena hesla k internetovému bankovnictví. Exekutorská komora však nemá hlášený jediný případ, kdy by došlo 
k napadení účtu adresáta prostřednictvím ukradených hesel. Policie věc stále řeší a výsledek dosud neznáme.

Proč si podle vás piráti vybrali zrovna exekutory?
Možná spoléhají na to, že člověk v návalu prvního vyděšení bude na výzvu reagovat. My ale rozhodně žádné výzvy e-mailem nezasíláme. Buď je ukládáme do datové schránky, nebo je posíláme doporučeně poštou.

Počet exekucí v Česku klesá. Čím si to vysvětlujete?
Dva tři roky zaznamenáváme trvalý pokles. Mezi roky 2012 a 2013 klesl počet exekucí o 15 procent. Důvodů je víc. Myslím si, že už začíná působit osvěta prováděná i Exekutorskou komorou nebo některými neziskovými organizacemi. Ke snížení počtu exekucí vedlo i zavedení institutu předžalobní výzvy, spojování exekucí či zrušení úhradové vyhlášky advokátů Ústavním soudem.

Jaký bude trend?
Doufáme, že klesající.

Nebude nakonec kvůli tomu exekutorů příliš?
Aktuálně máme problémy obsazovat další exekutorské úřady. Pokud vyhlásíme výběrové řízení na uvolněný nebo dosud neobsazený exekutorský úřad, máme problém ho obsadit. Není o to zájem. Stává se nám i to, že pokud úřad obsadíme, krátce po zahájení činnosti soudní exekutor skončí.

Nemá na to žaludek?
Příčinou jsou hlavně ekonomické obtíže, protože náklady spojené s provozem úřadu jsou vysoké. Exekuční činnost nelze zahájit s jednou sekretářkou. V dnešní době, kdy soudní exekutoři přejali mnoho rozhodovacích pravomocí soudu, musejí mít právníka, IT pracovníka, protože musejí být napojeni na různé registry a rejstříky. Řízení už dnes nefunguje na bázi listinného styku, soudní exekutor musí mít drahý informační systém a musí mít další zaměstnance, jako je vykonavatel. Přitom od státu ani od věřitele nedostane na začátek ani korunu. Trvá to dva až tři roky, než se úřad zaběhne a je schopen pokrývat náklady na provoz z běžné činnosti. Vstupní kapitál je poměrně veliký.

Takže jde jen o ekonomické obtíže, proč není o tuto práci zájem?
Nejenom, hovoříme 
i o mediální a politické neoblíbenosti této profese jako celku. To také může sehrávat svou roli. Někteří kolegové, kteří v poslední době ukončili činnost, to uváděli jako důvod.

Co tedy dělá Exekutorská komora pro to, aby se tento obraz změnil?
Mám pocit, že je toho hodně. Co se týče veřejnosti, snažíme se o osvětovou činnost, vysvětlujeme pravidla exekučního řízení a to, jaká práva a povinnosti mají účastníci řízení. Působíme třeba při Masarykově univerzitě, kde vyučujeme na Klinice exekutorského práva. Pořádáme přednášky pro školy i domovy pro seniory. Šestým rokem provozujeme bezplatné poradny. Zkrátka snažíme se být otevřenou komorou, která komunikuje. A věnujeme se i exekutorským koncipientům. Máme zkušenost, že většina nových soudních exekutorů se rekrutuje z našich zaměstnanců, které jsme si vychovali a o jejichž odborné vzdělávání dlouhodobě dbáme.

Když v roce 2001 vznikly exekutorské úřady, zúčastnil jsem se akce jednoho z nich a byl jsem docela vyděšen, protože mi to připadalo jako akce nějakých vymahačů. Změnily se od té doby praktiky?
Kultivace, kterou exekuční prostředí v posledních letech prošlo, je zcela zásadní a konstatují to i nejrůznější neziskové organizace. V roce 2001 nastala dosud neznámá situace, byl nový předpis, soudní exekutoři se neměli od koho učit a sami hledali, jaké postupy jsou nejvhodnější. 
A dnes? Máme tu třeba institut natáčení mobiliární exekuce (za předpokladu, že k tomu dlužník vyzve vykonavatele nebo vykonavatel chce nahrát úřední výkon z vlastního rozhodnutí pro svoji ochranu). To je jeden z řady institutů, které přispívají ke kultivaci procesu. Jsem přesvědčen, že k žádným „nájezdům" nebo „spanilým jízdám" dneska nedochází. Vykonavatelé jsou pod drobnohledem veřejnosti a vědí, že za jakýkoliv přešlap by jim hrozila ztráta zaměstnání a že by byli voláni k odpovědnosti, jejich zaměstnavatel – soudní exekutor – by pak čelil kárnému řízení. Každý si pak hned rozmyslí, jak se má chovat. A máme na to i etické předpisy.

Kolik by tedy Česká republika mohla unést exekutorů?
Aktuálně na našem území působí 159 exekutorů, to je zcela dostačující počet, který by se podle mého názoru již neměl navyšovat.

KDO JE MGR. DAVID KONCZPrezident Exekutorské komory ČR David Koncz.- Narodil se v roce 1975.
- Vystudoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity.
- Po ukončení studia v roce 1998 pracoval jako advokát.
- V roce 2002 ho ministr spravedlnosti jmenoval soudním exekutorem Exekutorského úřadu Cheb.
- Od roku 2009 byl členem prezidia Exekutorské komory ČR a od dubna 2012 i jejím viceprezidentem.
- V lednu 2014 byl zvolen prezidentem komory.
- Je ženatý, má jednoho syna.

Autor: Vilém Janouš

18.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies