Nemáme čas pořádně se vyspat. Natož si o něčem promluvit nebo jen tak chvíli o samotě popřemýšlet. Než se po natáčení dostaneme do postele, jsou čtyři ráno a v jednu je znovu nástup na plac. Šílené tempo!

Když se ve čtvrt na jednu ráno vypnuly kamery, emoce z nás jenom lítaly. Jak je možné, že si tolik lidí neuvědomuje, co to znamená vylézt na jeviště a bavit lidi? Proč sem chodí, připravují nás o čas a o energii, když neumějí ani pozdravit?!!!

Byli jsme naštvaní na lidi a občas i sami na sebe. Já jsem zbytečně urazil jednu patnáctiletou holčičku. Lucie zase velmi těžce nešla číslo americké showmanky Busty Heart, která svými obrovskými ňadry rozbíjela plechovky od piva a melouny.

Její vystoupení bylo absurdní, ale i taková patří do tohoto pořadu. Byl to šok. A pro mě ještě větší, když jsem dostal možnost si její ňadra potěžkat. No co, i to je součást show. Nevnímal jsem jejich váhu a popravdě ani to, že jsou to ňadra. A jsou to vlastně ještě vůbec ňadra?!!! Když v rukou držím ňadra, moje pocity jsou příjemné. Tady to bylo přesně opačně. Uaaaa… Navíc nechci nikoho z ničeho nařknout, ale měl jsem pocit jako by v pravém ňadru měla snad dlažební kostku nebo něco podobného. Cítil jsem v něm nějaký předmět kostkovitého tvaru. Nevím na kolik za to mohl zážitek s gigantickým americkým hrudníkem, ale v noci jsem měl doslova příšerné sny. Jednou to stačilo. Úplně. Díky, že je ráno a je to za mnou…