Po soudu o DS policie zadržela jejího příznivce

Až zásah antikonfliktního týmu ukončil v Brně ve středu po poledni střet příznivců Dělnické strany s policejními těžkooděnci. Došlo k němu krátce poté, co Nejvyšší správní soud stranu zrušil.

Už před začátkem jednání se u soudu sešlo několik desítek příznivců strany. „Dopoledne byl klid, pouze jeden muž chtěl před budovou rozvinout vlajku. Upozornili jsme ho proto, že ji před soudem rozvinovat nesmí,“ řekla mluvčí jihomoravských policistů Soňa Svobodová.

Poté co soud ukončil jednání, předseda Dělnické strany Tomáš Vandas předstoupil před přívržence strany, kterých se mezitím u soudu shromáždilo asi padesát. „Dělnická strana je zrušena, ať žije Dělnická strana,“ zahájil svůj projev Vandas.

Odmítali odejít, zasahovali těžkooděnci

Ve své řeči zopakoval, že soud stranu zrušil proto, že říkala věci, které se vládě nelíbily. Jeho příznivci na to reagovali potleskem a skandováním. Vandasův projev však záhy přerušili policisté. Přívrženci strany totiž neměli povolení pro pořádání shromáždění. Policisté je proto několikrát vyzvali k tomu, aby se rozešli. „Chci pouze říct pár slov svým příznivcům. Je to snad takový zločin?“ reagoval na výzvu Vandas.

Místo toho, aby příznivci strany výzvu policie uposlechli, někteří z nich se posadili na zem a odmítali odejít. Zasahovat proto museli i těžkooděnci, kteří se snažili sedící lidi z místa odtáhnout. Situaci pomohl uklidnit až antikonfliktní tým.

Teprve poté stoupenci strany poslechli a vstali ze země. Několik desítek jich poté doprovodilo Vandase na policejní stanici v Příční ulici. Předsedu dělnické strany tam čekal výslech kvůli loňské prvomájové demonstraci. Cestou na policii příznivci strany skandovali její název. Kordon po cestě dokonce střežilo několik policejních těžkooděnců, zasahovat však nemuseli.

Větší problémy nebyly, jeden příznivec DS zadržen

Poté, co Vandas vešel na policejní stanici podat vysvětlení, se dav rozešel. Někteří jeho členové přesto naháněli kolemjdoucím strach. „Jedna skupinka se procházela Bratislavskou ulicí a vypadala hodně nebezpečně,“ řekl svědek, který si nepřál zveřejnit své jméno, ale jehož totožnost redakce zná.

Podle některých svědků část příznivců strany dělala výtržnosti v centru města. „Jednoho z přívrženců strany jsme dokonce zatkli za útok na veřejného činitele,“ oznámil ředitel brněnského policejního ředitelství Martin Kotlan. Policisté poté sledovali situaci i po zbytek dne, s žádnými vážnějšími problémy se však už nesetkali.

Druhý pokus vládě vyšel, DS byla rozpuštěna

Lavina důkazů, kterými zasypala vláda Nejvyšší správní soud v Brně v kauze Dělnické strany, měla nakonec úspěch. Soud ve středu rozhodl o tom, že činnost strany ohrožuje demokracii a proto ji rozpustil. Dal tak za pravdu vládě, která podala návrh na rozpuštění strany loni v září.

Na podruhé tak bylo vládní úsilí o zrušení strany úspěšné. První návrh na zrušení Dělnické strany padl již téměř o rok dříve, avšak kvůli nedostatku důkazů ho soud zamítl. „Vláda tentokrát zvolila metodu laviny. Zahrnula soud množstvím důkazů a návrhů a pod heslem „co máme, to dáme“ nechala na soudu, aby z toho vybral to podstatné,“ vysvětlil rozdíl mezi oběma procesy předseda senátu, který o zrušení strany rozhodl, Vojtěch Šimíček.

Podle něho vláda předložila důkazy, které prokázaly, že Dělnická stran je extremistická. „Některé projevy představitelů strany jsou xenofobní a útočí na určité skupiny obyvatel. Týká se to i článků, které vycházely ve stranických novinách – v Dělnických listech. Vláda navíc jasně ukázala propojení Dělnické strany s jinými extremistickými organizacemi,“ vysvětlil verdikt soudu Šimíček.

Zrušení strany odstraní příznaky, ne problémy

Podle mínění senátu navíc stranické symboly odkazují k nacistickým organizacím. „Už logo strany, kterým je ozubené kolo, je velmi pravděpodobně inspirované symbolem hitlerovské organizace Deutsche Arbeitsfront. Podobná situace je také u vyobrazení dělníka s kladivem,“ upozornil Šimíček.

Podle jednoho z členů soudního senátu Josefa Baxy rozhodnutí soudu problém úplně neřeší. „Zrušení strany je jen odstraněním příznaků a ne problémů, které má společnost. Pokud je nebudeme řešit ústavní cestou, objeví se znovu podobné strany jako dělnická. Stejně jako se plíseň objevuje tam, kde se nevětrá, objevují se tyto návody na řešení problémů tam, kde se problémy neřeší,“ prohlásil Baxa.

Advokát vlády Tomáš Sokol byl s rozhodnutím soudu spokojený. „Těší mne nejen to, že soud vyhověl návrhu vlády, ale i to, že se do značné míry ztotožnil s jejími argumenty,“ řekl Sokol.

Konečný verdikt ho nepřekvapil. „Překvapující rozhodnutí to nebylo. I když bylo zřejmé, že to bude těsné. Nebyla to totiž jednoduchá věc a nebyl ani žádný precedens. Mohli jsme proto pouze rozhodovat, jak soud nakonec rozhodne. I kdyby ale rozhodl opačně, nebylo by to žádné velké překvapení,“ podotkl Sokol.

Vandas: DS bude pokračovat

Překvapený rozsudkem nebyl ani předseda Dělnické strany Tomáš Vandas. „Počítal jsem s oběma variantami rozsudku. Zakazovat politickou stranu tři měsíce před volbami je však poněkud zvláštní,“ prohlásil po vyhlášení rozsudku Vandas.

Podle něj však rozhodnutí soudu neznamená konec strany. „Nyní zvažujeme, že podáme stížnost k Ústavnímu soudu. V tom případě by byla platnost rozsudku pozastavená,“ řekl Vandas.

I kdyby poté Ústavní soud rozhodl v neprospěch strany, Vandas hodlá pokračovat. „Dělnická strana bude určitě ve volbách kandidovat. Otázkou je, zda to bude pod jejím jménem nebo pod hlavičkou jiné strany,“ dodal Vandas.

Soud stanovil pravidla

Podle brněnského politologa Martina Bastla není rozhodnutí soudu nejlepší. „Nejsem schopný rozsudek zhodnotit po právní stránce, ale z politického hlediska jde o dost nešťastný verdikt. Lepší by bylo, kdyby strana prohrála ve volbách a ostatní politické strany nabídly lepší řešení, než voličům nabízí Dělnická strana,“ řekl Bastl.

Advokát vlády Tomáš Sokol stejně jako někteří politici zdůraznil význam středečního rozhodnutí pro budoucnost. Soud podle něj stanovil jasná pravidla, jak přistupovat k extremistickým stranám. Předseda senátní komise pro posouzení ústavnosti KSČM Jaromír Štětina uvedl, že argumenty pro rozpuštění DS lze využít i pro možný návrh na pozastavení činnosti KSČM.

Spokojenost napříč stranami

Rozhodnutí soudu přivítali šéfové ODS i ČSSD, kromě ministra vnitra Peciny vyjádřil uspokojení také jeho předchůdce Ivan Langer (ODS) a současný ministr pro lidská práva Michael Kocáb.

Vyhlašování rozhodnutí NSS trvalo více než dvě hodiny. V jednací síni panoval klid, jen zpočátku zazněly projevy údivu. Po ukončení vyhlašování však muselo asi 20 policejních těžkooděnců přimět k ochodu od budovy Nejvyššího správního soudu tři desítky příznivců strany. Ředitel brněnské policie Martin Kotlan ČTK řekl, že při konfliktu před budovou soudu se účastníci patrně dopustili přestupku proti právu shromažďovacímu. Později policie zadržela jednoho člověka.

Středeční rozhodnutí je prvním verdiktem v historii samostatné ČR, kdy soud rozpustil některou z politických stran kvůli její činnosti a ideologii. Soud ale zároveň uvedl, že řada problémů, na které strana poukazovala, skutečně existuje a přetrvá. Soud si je také vědom toho, že činovníci ani myšlenky Dělnické strany s jejím rozpuštěním z české politiky nezmizí.

Jasný signál pro společnost

Přesto má rozpuštění strany podle soudu smysl jako jasné gesto společnosti ve vztahu k neonacistům a pravicovým extremistům. "Strana, která hrála politickou hru násilně a s nacionálně socialistickými kartami, musí počítat s tím, že v případě návrhu na její rozpuštění jsou tyto karty Černým Petrem, s nímž nelze vyhrát," uvedl soud v rozhodnutí.

Politologové oslovení ČTK se neshodli na tom, jaký vliv bude mít dnešní rozhodnutí DS na ultrapravicovou scénu v Česku. Politolog a právník Miroslav Mareš soudí, že to zásadní dopad mít nebude. Naopak podle Zdeňka Zbořila je verdikt pro krajní pravici signálem, že již nebude tak jednoduché se organizovat a vystupovat na veřejnosti agresivně.

Předseda soudu Josef Baxa kategoricky odmítl Vandasovo obvinění, že rozhodnutí soudu je politické. Nejvyšší správní soud je znám tím, že nepodléhá politickým tlakům, a tak je tomu i v tomto případě, uvedl Baxa. Sedmičlenný senát neprozradil, zda o rozpuštění hlasoval jednomyslně, nebo některý z jeho členů zastával jiné stanoviska.
Zákaz české Dělnické strany vzbudil i zájem zahraničních agentur.

Tomáš Vandas stál v čele Dělnické strany téměř sedm let

Vizitka předsedy Dělnické strany (DS) Tomáše Vandase:

* Narodil se 3. března 1969 v Praze. Vyučil se instalatérem na středním odborném učilišti a poté si dodělal strojní průmyslovku. V současné době studuje bakalářský obor sociální a masové komunikace na univerzitě v Praze. Je svobodný.
* V letech 1986 až 1992 pracoval u Dopravního podniku hlavního města Prahy, poté u menších soukromých stavebních firem (v současné době jako manažer jakosti).
* Politicky se začal angažovat v pravicově extremistické SPR-RSČ, kterou vedl Miroslav Sládek. V letech 1997–1998 pracoval jako poslanecký asistent a v roce 1998 byl zvolen členem revizní komise strany.
* Po parlamentních volbách v roce 1998, v nichž se SPR-RSČ nedostala do sněmovny, působil ve straně jako tajemník a zástupce šéfredaktora týdeníku Republika. Tajemníkem byl i v nástupnické straně Republikáni Miroslava Sládka (RMS).
* V lednu 2003 byl jedním ze zakládajících členů Dělnické strany. Předsedou byl zvolen na prvním sjezdu strany v květnu téhož roku. V letech 2005 až 2008 řídil stranické noviny Dělnické listy.
* V roce 2004 byl lídrem DS ve volbách do Evropského parlamentu. V roce 2006 vedl kandidátku hnutí Právo a Spravedlnost v Pardubickém kraji. Loni v červnu byl lídrem kandidátky DS ve volbách do Evropského parlamentu, kdy strana poprvé překročila hranici jednoho procenta.
* V letošních podzimních volbách do Senátu chce kandidovat na Mostecku. (čtk)

Politolog: Šíření zášti a nenávisti je nepřípustné

Zdeněk Zbořil napsal přes pět set posudků týkajících se extremistických projevů. Středeční verdikt Nejvyššího správního soudu přivítal.

V čem je rozsudek především cenný?
Pozitivně vnímám nejen výrok o rozpuštění Dělnické strany, ale také o mezích svobody shromažďování. Tím se nastavily mantinely pro tento subjekt i pro všechny ostatní strany.

Jde o průlomové rozhodnutí i proto, že v posledním dvacetiletí je ve středoevropském prostoru jediné?
Určitě. Západní Evropa a Německo především jsou v tomto ohledu velmi opatrní. Uvědomují si, že ve třicátých letech minulého století útok na demokracii začal zmocňovacím zákazem činnosti politických stran. Zřejmě proto byla naposledy byla v roce 1966 zakázána v Německu neonacistická Vlastenecká fronta. Její nástupkyní je RPD, která byla třikrát blízko zákazu, ale před několika měsíci ho zvrátil Ústavní soud v Karlsruhe.

Proč u nás soudci Nejvyššího správního soudu byli tak nekompromisní?
Každá země vychází ze své politické tradice. Třeba v Rakousku hraje roli nečisté svědomí za pompézní přijetí Hitlera, takže ještě před několika desítkami let tam byl za obnovu nacismu trest smrti. U nás existuje obava z radikálních politických stran, fašismus je vnímán totožně jako nacismus. Šokuje nás, že ve střední Evropě se může objevit institucionali­zovaná nenávist vůči menšinám, ale i Židům. Možná tím byla motivovaná vláda, když podávala návrh na zrušení DS. Premiér Fischer jako praktikující stoupenec židovství má k tomu zřejmě vyvinutejší citlivost.

Soudci zdůraznili, že důvodem k rozpuštění DS rozhodně není její symbolika, ale hlavně násilné akce. Jinými slovy, vadná nejsou slova, ale praktické kroky.
Tohle tvrdím už deset let ve všech svých posudcích. Je nutné rozlišovat mezi verbálními útoky, představami, nadávkami a výzvou k jednání. Když skupina či jednotlivec organizuje konkrétní činnost, jde o ohrožení demokratického pořádku.

Co považujete za nejdůležitější poselství středečního brněnského verdiktu?
Žádný autoritativní soud do středy nedefinoval, co znamená šíření zášti a nenávisti z politických, náboženských či rasových důvodů. V odůvodnění zazněly věty, které by si měli přečíst nejen stoupenci DS, ale také pánové Topolánek a Paroubek. Nejvyšší správní soud totiž řekl, že šíření zášti a nenávisti nesmí být nástrojem v soutěži politických stran. Od nynějška bude chování politiků pod větším drobnohledem

Jan Němec, Kateřina Perknerová a ČTK