VYBERTE SI REGION

50 let od prvního děla v Česku. Sjezdovku zasněžovalo čtyři dny

Praha, Z. Telnice /INFOGRAFIKA/ – První uměle zasněžovaná sjezdovka u nás vznikla v listopadu roku 1965 v krušnohorském areálu Zadní Telnice na Ústecku. Místní lyžaři si komfort umělého sněhu užili jako první v tehdejším socialistickém bloku. V západní Evropě se takovou vymožeností v 60. letech chlubilo jen několik alpských středisek. Však také první sněhové dělo v našich dějinách dovezli členové lyžařského klubu Telnice z Rakouska.

12.11.2015
SDÍLEJ:

Zasněžování v Koutech. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Stanislava Rybičková

„Ve středisku nedaleko Vídně, které je podobně jako Telnice nízko položené, jsme dostali jedno dělo a ve spolupráci s profesorem Vladimírem Chlumským ze strojní fakulty ČVUT jsme ho přizpůsobili místním podmínkám. Postupně jsme vyrobili další čtyři děla," vzpomíná Jindřich Holinger, dlouholetý správce lyžařského areálu v Zadní Telnici.

Docent Pavel Novák, jeden z lidí působících na bývalé katedře kompresorů, chladících zařízení a vodních strojů FS ČVUT, již byl Vladimír Chlumský zakladatelem a vedoucím, vysvětluje princip tehdy použité technologie: „Kapičky vody bylo potřeba rozprášit, aby byly co nejjemnější a dobře zmrzly. Protože oborem profesora Chlumského byly kompresory, používal k tvorbě kapiček vody stlačený vzduch, což je z energetického hlediska velmi drahé pracovní médium, proto se později pro tyto účely začaly převážně používat ventilátory."

U sjezdovky bylo tehdy nataženo 500 metrů potrubí a areál byl vybaven kompresorovou strojovnou, nádrží na vodu s čerpadly a chladicím zařízením. Podle Jindřicha Holingera vyšlo jedno sněhové dělo asi na dva a půl tisíce korun, což tenkrát nebylo málo. Zasněžit celou sjezdovku patnácti centimetry sněhu navíc trvalo čtyři dny.

Vysněný vzor

Poprvé byla děla spuštěna 17. listopadu 1965, nikoliv 12. listopadu, jak se uvádí. Premiéru ovšem trochu pokazilo počasí. Pár hodin před spuštěním děl totiž začalo sněžit. Nicméně ve východním bloku se Telnice stala vysněným vzorem. V Ústí se střídaly zahraniční delegace, aby si prohlédly zázrak – technický sníh.

„Doslechl se o něm i národní mančaft a přijel na Telnici trénovat. Jenže jsme ještě nebyli hotoví, takže se museli také zapojit do práce. Když jsme osazovali rozvaděč, slovenský reprezentant ve sjezdovém lyžování Gregor Sinay přišel o prst," vzpomíná Jindřich Holinger.

První sněhová děla byla příliš hlučná a nákladná kvůli vysoké spotřebě energie i vody (obavy o zasněžování mají kvůli suchu například letos v Jeseníkách), a tak si v následujících dekádách řada vynálezců nechala patentovat vylepšené verze sněhového děla či zasněžovacích stožárů. K výrobě sněhu také začaly sloužit přídavné látky, které zajistí, aby se co nejvíce vody přeměnilo na sníh.

A co se změnilo v Telnici od doby, kdy se tu začalo uměle zasněžovat? „Děla jsme vyměnili několikrát. Jsou modernější, výkonnější a spolehlivější. Potrubí, původně natažené na zemi, jsme zakopali. Letos byl pořízen šroubový kompresor a chladící věž, která zajistí větší účinnost zasněžování," uzavírá Jindřich Holinger.

Sněhové dělo

FILIP LUKEŠ, KAREL ROUČ

Autor: Redakce

12.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies