VYBERTE SI REGION

50 let od prvního děla v Česku. Sjezdovku zasněžovalo čtyři dny

Praha, Z. Telnice /INFOGRAFIKA/ – První uměle zasněžovaná sjezdovka u nás vznikla v listopadu roku 1965 v krušnohorském areálu Zadní Telnice na Ústecku. Místní lyžaři si komfort umělého sněhu užili jako první v tehdejším socialistickém bloku. V západní Evropě se takovou vymožeností v 60. letech chlubilo jen několik alpských středisek. Však také první sněhové dělo v našich dějinách dovezli členové lyžařského klubu Telnice z Rakouska.

12.11.2015
SDÍLEJ:

Zasněžování v Koutech. Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Stanislava Rybičková

„Ve středisku nedaleko Vídně, které je podobně jako Telnice nízko položené, jsme dostali jedno dělo a ve spolupráci s profesorem Vladimírem Chlumským ze strojní fakulty ČVUT jsme ho přizpůsobili místním podmínkám. Postupně jsme vyrobili další čtyři děla," vzpomíná Jindřich Holinger, dlouholetý správce lyžařského areálu v Zadní Telnici.

Docent Pavel Novák, jeden z lidí působících na bývalé katedře kompresorů, chladících zařízení a vodních strojů FS ČVUT, již byl Vladimír Chlumský zakladatelem a vedoucím, vysvětluje princip tehdy použité technologie: „Kapičky vody bylo potřeba rozprášit, aby byly co nejjemnější a dobře zmrzly. Protože oborem profesora Chlumského byly kompresory, používal k tvorbě kapiček vody stlačený vzduch, což je z energetického hlediska velmi drahé pracovní médium, proto se později pro tyto účely začaly převážně používat ventilátory."

U sjezdovky bylo tehdy nataženo 500 metrů potrubí a areál byl vybaven kompresorovou strojovnou, nádrží na vodu s čerpadly a chladicím zařízením. Podle Jindřicha Holingera vyšlo jedno sněhové dělo asi na dva a půl tisíce korun, což tenkrát nebylo málo. Zasněžit celou sjezdovku patnácti centimetry sněhu navíc trvalo čtyři dny.

Vysněný vzor

Poprvé byla děla spuštěna 17. listopadu 1965, nikoliv 12. listopadu, jak se uvádí. Premiéru ovšem trochu pokazilo počasí. Pár hodin před spuštěním děl totiž začalo sněžit. Nicméně ve východním bloku se Telnice stala vysněným vzorem. V Ústí se střídaly zahraniční delegace, aby si prohlédly zázrak – technický sníh.

„Doslechl se o něm i národní mančaft a přijel na Telnici trénovat. Jenže jsme ještě nebyli hotoví, takže se museli také zapojit do práce. Když jsme osazovali rozvaděč, slovenský reprezentant ve sjezdovém lyžování Gregor Sinay přišel o prst," vzpomíná Jindřich Holinger.

První sněhová děla byla příliš hlučná a nákladná kvůli vysoké spotřebě energie i vody (obavy o zasněžování mají kvůli suchu například letos v Jeseníkách), a tak si v následujících dekádách řada vynálezců nechala patentovat vylepšené verze sněhového děla či zasněžovacích stožárů. K výrobě sněhu také začaly sloužit přídavné látky, které zajistí, aby se co nejvíce vody přeměnilo na sníh.

A co se změnilo v Telnici od doby, kdy se tu začalo uměle zasněžovat? „Děla jsme vyměnili několikrát. Jsou modernější, výkonnější a spolehlivější. Potrubí, původně natažené na zemi, jsme zakopali. Letos byl pořízen šroubový kompresor a chladící věž, která zajistí větší účinnost zasněžování," uzavírá Jindřich Holinger.

Sněhové dělo

FILIP LUKEŠ, KAREL ROUČ

Autor: Redakce

12.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies