V čem metoda, kterou Romana Skála-Rosenbaum podstoupila, spočívá? „Jde o zavedení tenkých elektrod do přesně vymezených míst v mozku, které jsou napojeny na neurostimulátor umístěný v podkoží na hrudníku. Ten vysílá rychlé elektrické pulzy a mění chování stimulovaných mozkových center. Díky tomu dochází ke zlepšení klinických projevů nemoci," vysvětluje Robert Jech ze specializovaného centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Desítky léků
 ve vývoji

Romana Skála-Rosenbaum se stala jedním z 350 pacientů, kteří v ČR za posledních 16 let metodu podstoupili. A nelituje – její život je po zákroku mnohem kvalitnější. Zatímco u nás se ale hluboká mozková stimulace používá u těžkých případů Parkinsonovy choroby, podle studie provedené v Německu 
a ve Francii může metoda pomoci i v počátečním stadiu. Účastníkům studie se zlepšila kvalita života o 30 procent, v 53 procentech případů pacienti vnímali zlepšení v motorických dovednostech a ve třetině případů i v každodenních aktivitách, jako jsou psaní, oblékání či chůze.

Zatím jsou ovšem prozkoumány jen krátkodobé účinky mozkové stimulace v raném stadiu nemoci, zmonitorování těch dlouhodobých bude ještě nějaký ten rok trvat. Na tlumení příznaků choroby, která je bohužel zatím nevyléčitelná, je ale k dispozici řada léků 
a další jsou ve vývoji. Často přitom nahrazují dopamin, který 
v některých částech mozku přenáší impulzy a právě pacientům s Parkinsonovou chorobou chybí.

Ve vývoji je 37 přípravků

„Inovativní léčba spočívá především v podávání preparátů na bázi aminokyselin, které se přemění v mozku na dopamin nebo látky, které prodlouží účinek tělem vytvořeného dopaminu," vysvětluje Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

„Farmaceutické společnosti stále pracují na dalších lécích pro boj s Parkinsonovou nemocí. Aktuálně je ve vývoji 37 přípravků: 23 z nich je určeno k léčbě onemocnění, jedenáct se zaměřuje na související obtíže. Naprostá většina potenciálních léčiv je ve druhém stadiu vývoje, k pacientům se dostanou přibližně za sedm let. Vyvíjejí se také nástroje, které v budoucnu umožní včasnější diagnostiku," doplňuje Jakub Dvořáček.

Právě na dnešek připadá Světový den Parkinsonovy choroby, který upozorňuje na závažnost tohoto onemocnění. Při této příležitosti se také koná hned několik akcí pro samotné parkinsoniky.

Akce pro parkinsoniky

- Sobota 12. dubna: výstup brněnských parkinsoniků na hrad Špilberk
- Sobota 12. dubna dopoledne: výstup na Svatý Kopeček v Olomouci
- Sobota 12. dubna: Světový den Parkinsonovy nemoci v Rožnově pod Radhoštěm
- Neděle 13. dubna dopoledne: výstup na horu Říp

Nemoc třesoucích se rukou.