Zaměstnanci se proto obrátili na své odborářské předáky s otázkou, na co mají nárok, když v práci nejde elektrický proud a ve fabrice je tma.

Při běsnící vichřici a sněhové kalamitě ale nemohou pracovat také další profese, například zedníci venku na rozestavěných stavbách. Mají ale za určitých podmínek nárok na náhradní mzdu.

„Řekl jsem dělníkům, že po dobu, kdy nepůjde elektřina a nebudou pracovat, mají nárok na náhradu mzdy, a to ve výši 80% průměrného výdělku. K tomu jsem je upozornil, že je může zaměstnavatel s jejich souhlasem převést na jinou práci, například na úklid,“ potvrdil Milan Šubrt, krajský předseda Asociace samostatných odborů.

„To znamená, že v těchto dnech, kdy zrovna k těmto případům dochází nelze nutit zaměstnance, jak to někteří zaměstnavatele zkouší, aby si směnu napracovali,“ do­dal.

S převedením na náhradní práci musí zaměstnanec dle § 41 Zákoníku práce souhlasit. V tomto případě přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku

„Jestliže zaměstnanec nemůže kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám vykonávat svou práci a nebyl převeden na náhradní práci, měl by dostat náhradu ve výši šedesát procent průměrného výdělku. To se týká třeba právě zedníků na stavbách,“ dodal Milan Šubrt.