VYBERTE SI REGION

Deník radí: Úrazů na horách přibývá. Uzdravení trvá dlouho

Praha /INFOGRAFIKA/ – Stačí chvilka nepozornosti a život se vám nenávratně změní. Na dlouhé měsíce jste upoutaní na lůžku
a snažíte se pochopit, proč jste na sjezdovce nejeli pomaleji. Horská služba do konce února zasahovala již víckrát než za celou loňskou zimní sezonu, kdy museli vyjíždět ve více než 4800 případech.

3.3.2015 5
SDÍLEJ:

Horská služba. Ilustrační snímek.Foto: DENÍK

„Jakmile je letos jen trochu vhodné počasí, vyrazí do hor obrovské množství lyžařů, snowboardistů, běžkařů i pěších turistů. A s tím pak roste i počet úrazů," říká republikový náčelník služby Jiří Brožek.

Nejdelší rekonvalescence bývá po zlomeninách, po kterých je třeba rehabilitace. „Dlouhé je zejména obnovení hybnosti v postižených kloubech, jedná-li se o nitrokloubní zlomeninu," vysvětlil primář 
z chirurgického oddělení Nemocnice Mělník Jan Roháč. Poté je nutné obnovit i oslabené svaly. „Rehabilitace s rekonvalescencí může trvat v horizontu několika týdnů až měsíců. Její délka po méně závažných poraněních jako jsou vyvrtnutí nebo pohmoždění trvá několik dnů maximálně týdny," konstatoval lékař.

Podle Lukáše Kaplana z portálu Poradnapoškozeného.cz často lyžaři zapomínají na pojištění. „Jde o běžné pojištění odpovědnosti za škodu. Zatímco v dopravě je pojištěný každý, zde se na to zapomíná, a toto pojištění má jen málokdo. Přitom jde obvykle o pojištění za méně než tisíc korun ročně," řekl Deníku Kaplan. Nepojištění lyžaři se pak mohou dostat do problémů, protože zdravotní pojišťovna může vymáhat část nákladů za léčení svého klienta. Samostatnou kapitolou jsou pak nároky na odškodnění újmy na zdraví.
„Stává se, že viník musí zaplatit vysoké odškodnění, i několik milionů korun, spory se můžou táhnout roky," varuje. Vhodné je podle něho proto celou situaci řešit s policií, případně ihned po zranění zajistit fotodokumentaci a svědky.

Jak se chovat na sněhu?

Náčelník Horské služby Beskydy Radim Pavlica regionálnímu Deníku řekl:

Sjezdovky jsou nebezpečné, jezdí na nich moc lidí

Praha – Pravděpodobnost pádu nebo srážky na sjezdovce je kvůli velkým koncentracím lyžařů vysoká, tvrdí náčelník Horské služby Náčelník Horské služby Beskydy Radim Pavlica.Beskydy Radim Pavlica.

Na konci února jste museli kvůli havárii lanovky na Javorovém vrchu zachraňovat 27 lidí. Hrozí lyžařům nějaké reálné nebezpečí, když se lanovka zasekne?
Záleží na povětrnostních podmínkách. Pokud bude venku minus 15, a do toho ještě bude foukat, tak lidé začnou zhruba po dvaceti minutách pociťovat příznaky chladu, hrozí nebezpečí jak lokálních omrzlin, tak celkového podchlazení. Takže opravdu jde o minuty a pokud se o problému dozvíme s nějakým zpožděním, pobyt na lanovce se zbytečně prodlužuje, a není to rozhodně nic příjemného.

Měli by se tedy lidé bát? Nebo se snažit dostat dolů z lanovky sami?
Určitě by slézat neměli. Ideální je, aby vyčkali pokynů obsluhy, která by je měla informovat o problému. Záchranáři se je budou samozřejmě co nejrychleji snažit dostat dolů. Hlavní je, aby zůstali 
v klidu a zabránili ztrátám tepla, vzali si rukavice a čepice. Lanovka na Javorovém vrchu je hodně stará. Na většině ostatních míst jsou lanovky modernější a je tam velká pravděpodobnost, že 
v nouzovém režimu je budou schopné dopravit buď dopřednou rychlostí, nebo dolů do stanice. Větší problém nastává, když je závada v převodovce a nedá se s tím vůbec hnout. Tyto poruchy jsou sice velice málo pravděpodobné, přesto se ale stávají.

Přesuňme se k běžným úrazům na horách. Jak velkou roli při nich hraje alkohol?
Co se týká alkoholu, tak 
s tím vlastně nemáme žádné zkušenosti. Nejsme oprávnění zjišťovat, jestli je zraněný pod vlivem. A ani to neevidujeme. To je spíš otázka na policii. Co se týká běžných úrazů v horách, tak je jich nejvíc při lyžování na sjezdovkách, v Beskydech jich zatím bylo 420, tedy osm až deset procent z republikového koláče.

Mají lidé větší pocit bezpečí, když si nasadí helmu a chránič páteře? Nejezdí nebezpečněji?
Spíš bych řekl, že problémy způsobuje zvyšování přepravní kapacity, ale přitom se nerozšiřují sjezdovky, nenarůstá počet sjezdových tratí, 
a tím pádem je koncentrace lidí větší. Tím, že jsou tratě upravenější, svádí k rychlejší jízdě. Lyžaři si neuvědomují, vysokou hustotu lidí na sjezdovce a pravděpodobnost srážky nebo pádu je poměrně velká. Navíc podmínky jsou jiné ráno, kdy je sjezdovka upravená, a jiné jsou odpoledne, kdy je sníh shrnutý, na tratích jsou nerovnosti a lidé jsou unavení. Takže aspektů, které mohou úrazovost ovlivňovat, je mnoho.

Nošení ochranných pomůcek ale podporujete.
Určitě. Jsme rádi, že už lidé vnímají, že přilba je standard. Řekl bych, že osmdesát procent lidí jezdí v helmách, což je jenom dobře. A když si navíc dávají chrániče rukou nebo páteře, tak tím lépe.

Četl jsem, že snowboardisté by měli nosit chrániče kolen, protože často dochází k poranění vazů. Máte s takovými úrazy zkušenosti?
U snowboardistů se z mé zkušenosti většinou jedná
o horní končetiny. Pády bývají nekontrolovatelné a odnáší to ruce: od prstů až po ramena. U těch nohou si nejsem jistý. Myslím si, že těch případů zas tolik není.

Co by měl lyžař dělat, když uvidí zraněného člověka na sjezdovce?
Pokud bezprostředně vidí pád a je schopný trochu rozpoznat, o co se jedná, tak by měl poskytnout první pomoc. Pokud ho vidí jenom ležet, měl by u něj zastavit a zjistit, jestli je zraněný schopný komunikace. A pokud už u něj někdo je, je lepší sjet dolů 
a nahlásit situaci obsluze vleku. Ta se potom spojí s námi. Pokud by situace byla složitější, třeba by to k vleku bylo daleko, tak lze úraz nahlásit na pohotovostní číslo 1210.

Jste spokojení s kvalitou vaší výbavy? Nebo byste potřebovali větší investice ze strany ministerstva pro místní rozvoj?
Co se týká výstroje a výzbroje, tak je srovnatelná 
s okolními státy. Samozřejmě vývoj jde rychle kupředu 
a kdybych řekl, že jsme úplně se vším spokojeni, tak bych byl sám proti sobě. Ale na začátku zimy jsme dostali nové kvalitní oblečení a tam je všeobecná spokojenost. Co se týká výzbroje, jako jsou lyže 
a vázání, tak máme velice kvalitní vybavení. Skútry
i čtyřkolky máme nové a moderní, u radiostanic je to trošičku horší. Už je nějakou dobu používáme, a zvlášť zde vývoj pokročil hodně dopředu. Občas se stává, že pokrytí není úplně stoprocentní, ale snažíme se problém řešit.

JAN DRAHORÁD

Autor: Redakce

3.3.2015 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Krajský soud v Plzni zrušil původní verdikt a vrátil případ k novému projednání do Chebu.

Děti na Hájích ve Slaném našly cestou do školy mrtvolu

Slaný - Děti ve Slaném na Kladensku zažily v pondělí ráno šok. Cestou do základní školy totiž narazily na mrtvolu. Mladý muž, který nejevil známky života, ležel nedaleko nemocnice v lesoparku Háje. Podle informací kladenské policejní mluvčí Michaely Novákové přivolaný lékař konstatoval smrt a zároveň ale předem vyloučil cizí zavinění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies