VYBERTE SI REGION

Děti byly sprosté vždy, ale teď je lidé nemírní

Zlínský kraj - Na peprném slovníku mladých se podepisuje okolí, míní ředitelé škol ve Zlínském kraji.

15.2.2011 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

„Dnešní mládež je čím dál horší. Takoví jsme my nebyli.“ To je generační věta, kterou někdy slyšel každý a kterou patrně za pár desítek let sám vysloví. Je tomu ale skutečně tak? Opravdu jsou dnešní mladí vulgárnější?

Například Jan Kropáč ze Zlína nepovažuje dnešní mluvu za nijak katastrofální. „Nejsem pokrytec. Každý někdy mluví sprostě. Druhá věc je umět rozlišit, v jakém prostředí si to člověk může dovolit a jak velkou část slovníku sprostá slova zabírají,“ podotkl Kropáč.

Ředitel Základní školy v Mysločovicích Michal Mynář taktéž míní, že vulgarismy se používaly už dříve. Existovalo prý však vědomí společenského tabu. „Nepoužívaly se na veřejnosti,“ upozornil.

Dospělí jsou dnes více lhostejní

Současně však poukázal na podíl viny samotné společnosti. „Ta je totiž neupozorní. Například na vesnici to dříve bylo běžné, starší mladé napomínali. Dnes je ovšem mezi dospělými vyšší míra lhostejnosti,“ konstatoval Mynář.

Na chybu celé společnosti poukázala i ředitelka Základní školy Zachar v Kroměříži Petra Fečková. „Slyší to kolem sebe. Z televize či přímo od lidí,“ doplnila své stanovisko.

Mysločovickému řediteli Mynářovi trochu vadí, že sprostě dnes hovoří už i dívky. Reagovat na sprostá slova u studentů se prý ale musí s nadhledem. Vidí to tak alespoň ředitel Soukromé střední odborné školy v Kunovicích Oldřich Dosoudil. „Je důležité umět dotyčného upozornit tak, aby se sám zamyslel a příště volil jiná slova,“ přiblížil možný přístup k problému. Míní ale, že dnešní generace není výrazně hrubější.

Podobně se k otázce vulgarismů u mladých lidí staví i ředitel Střední školy Kostka ve Vsetíně Karel Kostka. Mládež je totiž podle něj v zásadě stále stejná. „Každý z nás byl trochu vulgární, zejména v dospívání,“ připomněl ředitel vsetínské střední školy.

Že je dnešní generace oproti těm předešlým vulgárnější, si ale naopak myslí učitelka českého jazyka Julie Dlabajová ze Střední hotelové školy ve Zlíně. Situace je prý způsobena sociálním vývojem společnosti. Forma podle ní převažuje nad obsahem slova.

Rozhodně ale podle ní nemůže být řeč o toleranci společnosti, která tuto formu vyjadřování neakceptuje, například v obchodním, pracovním či úředním styku.

Názory pedagogů na to, zda doba skutečně má vliv na míru vulgarity u mladých, se tedy různí. Shrnul to ředitel základní školy v Uherském Brodu Bohuslav Jandásek. „Záleží na každém, jak na takové výrazy reaguje a jestli je používá. Rozhodně ale neztrácejí na síle,“ zdůraznil. Existují prý osobnosti, ať už to jsou herci, či politici, které sprostá slova nepoužívají a lidé si jich váží. „Naproti tomu někteří lidé se bez nich neobejdou a mají dojem, že jejich projev je tím zajímavý,“ domnívá se ředitel uherskobrodské základní školy. Právě děti podle něj takové chování často napodobují.

Začíná to už na průlezkách

Rodina prý ale podle matky dvou dětí Ivany Sečkové nemůže všechno ovlivnit. „Neříkám, že mi sem tam sprosté slovo neuteče. Ale před dětmi se hlídám a doma rozhodně nic neslyší. Problém ale začíná například na hřišti. Někteří rodiče si s tím totiž hlavu nedělají,“ povzdechla si Sečková. Její pětiletá dcera si tak prý z průlezek přinesla první sprosté slovo, které zaslechla od ostatních dětí. „Samozřejmě jsem jí vysvětlila, že takové výrazy se neříkají,“ dodala.

Změnit vyjadřování mladých lidí k lepšímu dokáže podle řady odborníků kromě rodiny také dobrý kantor. „Kolektiv je třeba poznat, využít jeho klady a zaujmout. O tom je umění učit,“ potvrdil i ředitel Soukromé střední odborné školy v Kunovicích Oldřich Dosoudil.

Autor: Lenka Bořutová

15.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies