VYBERTE SI REGION

Děti jdou k zápisu. V devítce je čekají přijímačky

Praha – Dětí je dost. I málo. V českém školství platí obě tvrzení. Atmosféru opravdové školy okusí od pondělí po celý měsíc 125 tisíc kluků a děvčat. Začínají totiž zápisy do prvních tříd.

17.1.2011 12
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ M. Bílek

Zatímco kvalitní základní školy o žáky nemají nouzi, střední čeká redukce.

Ačkoli některá venkovská zařízení hlásí i úbytek prvňáčků, celkově jich v posledních letech přibývá. Rodiče jsou ovšem náročnější a vybírají obezřetně. Klíčová je pro ně jazyková nabídka či pověst školy a jejích pedagogů. K dispozici mají zprávy České školní inspekce, dny otevřených dveří a webové stránky ZŠ.

Například v Sezimově Ústí jsou tři základky a ředitelé tu bojují o každého žáka. Rodičům nestačí běžné reference, často se objednávají na hospitace do tříd, aby posoudili, kdo a jak bud jejich ratolest učit. „Loni nám odešly poslední silné ročníky. Oproti minulému školnímu roku jsme tak v celkovém počtu přišli o osm dětí, což ale v rozpočtu činí minus čtyřicet tisíc na platech. Normativní metoda je velmi tvrdá a žene školy až na hranu,“ svěřil se ředitel ZŠ Školní náměstí Sezimovo Ústí Pavel Vaňásek.

Peníze nejen podle počtu žáků

Právě otrockou závislost financování škol na počtu žáků chce rozetnout ministr školství Josef Dobeš (VV). Podle něj by se výše prostředků, které jdou do regionálního školství, měla odvíjet i od dosažené kvality vzdělání, přátelské atmosféry, integrace spolužáků ze sociálně vyloučeného prostředí.

Pro menší obce je udržení školy prioritou. Všechny přivítaly změnu školského zákona, podle níž mohou jít pod zákonem stanovený minimální počet dětí ve třídě. Jedinou podmínkou je, aby obec školu udržela finančně nad vodou. „Malotřídky rozhodně podporujeme, život na venkově by se bez nich proměnil k horšímu,“ míní Dobeš. Třeba v Unčíně na Žďársku, jejíž osazenstvo funguje podle ředitele Pavla Šimona jako jedna větší rodina, přijdou letos k zápisu tři kluci. Obec školu drží i za cenu maximálního snížení všech provozních nákladů.

S malým počtem žáků se již léta potýká Základní a mateřská škola Tovačov na Přerovsku. „V prvních třídách je nyní 31 žáků a očekáváme, že k zápisu přijde v únoru přibližně stejný počet dětí. Máme dvě třídy prvňáků. Bývaly doby, kdy každá měla po pětadvaceti žácích,“ vzpomněl ředitel školy Pavel Odehnal. Město se rozhodlo do prázdných tříd zrekonstruované historické budovy přestěhovat část knihovny.

Na středních školách je hůř

Daleko větší vrásky mají ovšem středoškolští ředitelé. Podle Dobeše jsou jimi spravovaná zařízení v průměru zaplněna jen z 60 procent. Už koncem měsíce se na poradě s hejtmany má rozhodnout, jak se bude školská síť redukovat. O holou existenci brzy půjde hlavně soukromým školám. Třeba na církevním gymnáziu ve Skutči na Chrudimsku vloni lákali studenty na notebooky. Nové vedení od toho ale upustilo a bude sázet na nové předměty a kvalitní prostředí školy. Střední škola lesnická rybářská v Bzenci na Hodonínsku má úplně jiné starosti, žádá dokonce kraj o navýšení kapacity o 60 míst. „Zatím samozřejmě nevíme, kolik lidí opravdu bude mít zájem nastoupit. Ale loni jsme ani všechny nemohli přijmout,“ líčí ředitel Miroslav Měsíček. Na náboru pracovali tvrdě několik let, avšak svoje know how prozradit nechtějí.

„Ředitelé ve snaze přitáhnout do školy studenty svádí opravdu těžké boje, své strategie před sebou tají. Leckdy je to až nedůstojné,“ potvrdil vicehejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek (KDU-ČSL). Přesto patří k těm, kteří chtějí prosadit, aby se na školy s maturitními obory dělaly přijímací zkoušky. Ty téměř tři čtvrtiny škol v minulých letech přestala pořádat právě kvůli nedostatku dětí. „Počítáme pochopitelně s rušením a slučováním škol, jako první na řadu přijdou osmiletá gymnázia. Těch je opravdu nadbytek,“ konstatoval Juránek.

Jak se plní základní a střední školy.

V Libereckém kraji ubylo za tři roky přes čtyři tisíce žáků, současně zaniklo 452 pracovních míst ve školství. „Pokles počtu dětí a snižování sumy, kterou na chod škol dostáváme od státu, bude pokračovat,“ zdůraznil náměstek hejtmana pro školství Radek Cikl (ČSSD). Podle chystané reformy klesne do roku 2014 počet středních škol v celém kraji ze současných 38 na 33 institucí. Kraj se chystá kvůli úbytku žáků sloučit pět středních škol a také zrušit některé obory. „Nemá smysl učit obor na třech místech, když na každém z nich nastoupí pět dětí," řekla vedoucí odboru školství krajského úřadu Jiřina Princová.

Do pěti let by se měla středoškolská síť výrazně proměnit. Ministerstvo, které společně s Vysokou školou ekonomickou vypracovalo koncepci ideální školy, počítá až s dvacetiprocentním úbytkem školních zařízení.

KATEŘINA PERKNEROVÁ
ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Radní pro oblast školství Jihočeského kraje Jana Krejsová (ČSSD):

Budeme snižovat počet škol s maturitními obory

České Budějovice – V Jihočeském kraji už vědí, jak naloží se svým středním školstvím.

Počet žáků kvůli demografickému vývoji dramaticky klesá, třídy jsou podle ministerstva školství zaplněné jen z 60 procent. Jaké řešení je podle vás nejschůdnější?
Nemohu souhlasit s tím, že jsou školy zaplněny z 60 procent. Každá škola je jiná a má jiné kapacitní možnosti. Řešením je dlouhodobá strategie alespoň do roku 2020. Tu již máme připravenou a v současné době o ní diskutují krajští zastupitelé. Pracovali jsme na ní více než rok, bereme v ní ohled i na dojezdovou vzdálenost dětí za vzděláním, jejich množství v daném regionu, potřeby pracovního trhu, na kapacity a strukturu škol. Rozhodli jsme se jít cestou velké podpory učňovského a technického školství.

Ministerstvo školství připravilo společně s Vysokou školou ekonomickou koncepci ideální školy. Je tento materiál dobrou výchozí pozicí pro nové nastavení sítě středních škol?
Nikoliv pro restrukturalizaci středních škol, protože je to materiál velmi teoretický a odtržený od praxe, od logistiky v daných regionech. Je potřeba mít na paměti, že vše děláme pro člověka, ať je to žák, student či zaměstnanec. Tato doba se dá označit jako období velké migrace lidí za prací i vzděláním. Přesuny by ale neměly být zatěžujícím a stresujícím faktorem. Škola i práce by měla jít za člověkem a ne naopak.

Jak toho chcete docílit?
Po reálné a terénní analýze školství v Jihočeském kraji jsme došli k závěru, že není potřeba „ideálních škol“ s nadefinovým počtem žáků a velkými spádovými oblastmi. Malé školy mají provozní náklady nižší než velké, jsou blíže k žákovi, komunikace s učiteli je v nich mnohem rozvinutější než u škol s vysokým počtem dětí. Naším úkolem je kvalitně žáky připravit do života po stránce vzdělanostní, ale i lidské, včetně vzájemného chápání a úcty. Zde mohu říci, že menší školy jsou velké výhodě.

Může za vzniklou situaci jen klesající počet patnáctiletých dětí, nebo i strmý nárůst soukromých a církevních škol?
Problém to je. Kraj jako zřizovatel je zodpovědný a situaci řeší. O církevních školách a soukromých zatím nic nevíme. Pokud chce ministerstvo optimalizovat školství v rámci celé republiky, musí do restrukturalizace zapojit všechny zřizovatele, tj. soukromé, církevní a samozřejmě i sebe.

Kdo by měl mít konečné slovo při stanovení počtu a struktury škol?
Určitě každý zřizovatel by měl rozhodnout sám, kolik škol bude mít, jakého typu, jak budou logisticky rozvrženy a financovány. Musí vytvořit dlouhodobou koncepci minimálně na 10 let a podle toho se dá již školství nastavit a rozvíjet, ale nemůže to být navrženo z Prahy.

Která kritéria budou u vás v kraji rozhodující pro zrušení nebo omezení jednotlivých školských zařízení?
U nás se budou snižovat počty maturitních tříd netechnických oborů a snižovat počet škol s maturitními obory. Naším velkým úkolem je zajistit pro trh práce absolventy učebních oborů a technických oborů, protože jejich uplatnění je velké.

Autor: Kateřina Perknerová

17.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

Rakušané volí v opakovaných volbách nového prezidenta

Vídeň - V Rakousku začalo opakované druhé kolo prezidentských voleb. Voliči si vybírají mezi nezávislým kandidátem podporovaným stranou Zelených Alexanderem Van der Bellenem a členem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem. Květnové hlasování, v němž zvítězil Van der Bellen, kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud.

Duka slouží mši k otevření německy mluvící farnosti v Praze

Praha - V souvislosti s otevřením farnosti německého jazyka v Praze na Novém Městě bude dnes pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit od 11:00 mši v kostele sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Německou farnost zřídil Duka k 1. říjnu, důvodem byl růst německy hovořící komunity a snaha o obrození staleté přítomnosti německého kulturního živlu v hlavním městě, uvedlo na webu pražské arcibiskupství.

Soud nařídil francouzskému meštu Publier odstranit sochu Panny Marie

Paříž - Město Publier na východě Francie dostalo od soudu nařízeno, aby odstranilo z parku sochu Panny Marie. Důvodem je celostátní zákaz vystavování náboženských symbolů na veřejných prostranstvích. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na starostu města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies