Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Bylo by lepší, kdyby lidé o Modré velrybě nevěděli a nešířila by se panika?
Tento případ lidé řeší až příliš. Některé děti si kvůli tomu o fenoménu mohou začít i něco samy hledat. Ideální je zlatá střední cesta. Je dobré lidi na možná rizika internetu upozornit, ale je nezbytně nutné, abychom jim k problematice dali i rady, co dělat, aby se do problémů nedostali.

Do jakých problému se děti mohou dostat?
Jedná se o různé projevy, například výhrůžky, zesměšňování, třeba skrze fotografie či videa, nebo třeba i návodné chování, jako tomu je u Modré velryby. Důležité je hlavně, jak se člověk na internetu chová, s kým a o čem mluví a co je o sobě ochotný říct. Pokud mluvíme o dětech, důležitá je hlavně komunikace s rodiči. Ta ale často chybí.

Rodiče se nezajímají o to, co dělají jejich děti na internetu?
Často se vymlouvají, že problému nerozumí, nebo že nemají čas. Přitom by právě rodiče měli s dětmi mluvit o rizicích internetu jako první. Rodina je v tomto základ.

Proč je pro děti internet nebezpečný?
Berou sociální sítě a internet obecně jako formu zábavy a všechno zkouší. Posílají třeba své fotografie, nebo je zase po někom vyžadují a sdílejí o sobě i velmi osobní informace. Myslí si, že když nejsou třeba na facebooku, tak nejsou in a populární. Je to dnešní způsob trávení času mládeže. Vždycky se potom najde někdo, kdo na sociálních sítích vyzkoušel víc, a poté to dělají i ostatní. Přes internet kolikrát i vyčlení své vrstevníky z kolektivu.

Diskuse o hře Modrá velryba jsou mezi dětmi populární
Experti: Hra Modrá velryba neexistuje, je to marketingový tah

V jakém věku je dítě při surfování po internetu neohroženější?
Každý věk má svá specifika. Problémy řešíme i u žáků na prvním stupni základních škol. Děti se tehdy poprvé pokouší o online komunikaci a zakládají si profily na sociálních sítích. Nejčastěji ale ti nejmladší na internetu hrají počítačové hry. Kromě toho, že i tam sdílí své osobní údaje, mohou udělat problém i rodičům, když si třeba omylem zařídí zpoplatněnou službu.

Jak se to mění s věkem?
Postupně zkouší něco jiného, začnou nahrávat videa a hodně experimentují s fotkami, což je další riziková kategorie. Už v šesté a sedmé třídě se začínají formovat nové lásky a přátelství. Dětem pak většinou nestačí psaní, musí si k tomu poslat i fotografii. Obyčejná ale nestačí, musí být intimnější, třeba na ní má být ten druhý obnažený. Potom je tam riziko, že fotky někdo zneužije a bude toho druhého vydírat.

Stává se, že by děti fotky posílaly cizím lidem schválně za peníze, aby si přivydělaly?
I takové případy jsme zaznamenali. Problematika se oproti předchozím letům posunula. Dříve pedofilové fotky dětí na internetu vyhledávali, dnes už je to jiné. Děti vědí, že nahá fotka může mít velkou cenu, tak samy nabízejí nejenom je, ale i sebe. Na dětských chatech v různých místnostech můžete narazit na rozhovory, kde děti přímo nabízejí různé sexuální služby.

O jakých sexuálních službách konkrétně mluvíte?
Jsou různé. Problematiku vysvětluje druhý díl filmu Seznam se bezpečně. Popisuje třeba, jak šestnáctiletá dívka v jedné z takových místností nabízí orální sex za pět set korun. Řekla, že to dělá už dva nebo tři roky.

V jakém věku to děti dělají nejčastěji?
Šestnáct let je většinou takový mezník, pak už jsou moc staré. Ve zmíněném filmu je i zpověď dětského prostituta, který se prodával už od třinácti let a právě kolem šestnácti zjistil, že mu klientela klesla zhruba o polovinu. Byl už příliš starý a nebyl o něj takový zájem. Takové případy je ale třeba při preventivních besedách s dětmi i okomentovat a vysvětlit, že je to špatně, protože občas je děti mohou vzít jako návod. Dětští prostituti si měsíčně vydělají třeba šestnáct tisíc korun, což může zbytečně lákat.

Technopárty Czarotek ve Vysoké Peci u Jirkova
Mladý muž zemřel na technopárty Czarotek u Jirkova

A nejmladším zneužívaným bývá kolik?
U pedofilie může být obětem třeba jen osm let nebo i čtyři roky. Velmi se na zneužívání podílejí rodiče. Ale není to tak, že by přímo ve zneužívání jejich fotek nebo videí napomáhali. Rodiče třeba dávají na internet fotky z dovolených, kterými se chlubí, nebo posílají na sociální sítě fotky dětí třeba ve vaně. Citlivý materiál sami nahrávají na internet a případní pachatelé potom velmi lehko najdou to, co chtějí.

Jak se dětem, které se už věnují prostituci, snažíte pomoct?
Psychika dítěte je často už v natolik špatném stavu, že ani nechce, aby mu někdo pomohl. Myslí si, že mu chceme sebrat něco, co ho baví, co má rádo. Záleží na tom, jak dlouho to dítě dělá. Občas už není cesty zpátky. Většinou děti potřebují odbornou pomoc, už nestačí promluvit si.

Děláte i prevenci na školách. Na co se při setkáních s žáky soustředíte?
Besedy dělíme na dvě části. Nejprve děti seznámíme s tím, co vůbec kyberšikana je a jaké jsou její projevy. Zároveň se jim snažíme dát i návod, jak se nestát obětí podobných internetových útoků. Jde nám o to, aby děti věděly, jak se mohou bránit, když jim někdo vyhrožuje nebo nadává. Často to totiž netuší.

Co mohou dělat?
První, co mohou udělat, je vůbec na zprávy nereagovat, případně si je zablokovat. Mohou i člověka, který je obtěžuje, nahlásit na sociální síti, využít nahlašovací formulář policie, ale hlavně o všem mluvit s rodiči. Ve vážnějších případech mohou přes rodiče vše oznámit policistům.

A co druhá část?
Je zaměřená na problematiku z pohledu pachatele kyberšikany. Chceme, aby si děti uvědomily, že i když si z někoho dělají třeba jenom srandu a video vyvěsí na internet, může to mít vážné důsledky, co se týče trestu.

Základní škola v Plánici, kde došlo k incidentu mezi učitelem a hajlujícím žákem.
Učitel nic nespáchal, zato hajlující romský žák má problém. I jeho rodina

Poslouchají vás?
Když pořádáme preventivní besedy a na něco se dětí ohledně rizik na internetu zeptáme, vědí, co chceme slyšet. Řeknou nám, že všechno chápou, ale stejně jsou ochotné sdílet na internetu něco, co by jim mohlo udělat problém. Pořád jsou přesvědčené o tom, že jim se nemůže nic stát, že se jich to netýká. Občas si určitě myslí, co jim to vykládáme za nesmysly. Nepočítáme s tím, že si všechny děti ve třídě po naší přednášce řeknou, že máme pravdu. Ale mnohé se třeba nad sdílením citlivých informací zamyslí. O to nám i jde, aby přemýšlely nad svým chováním ve virtuálním světě a samy si poté uvědomily možná rizika.

Snažíte se kromě besed děti před nebezpečími na internetu varovat i jinak?
Máme třeba i projekt Bezpečně v kyberprostoru, kterým je chceme upozornit na rizika spojená s internetem, která lidi třeba často nevidí. Třeba vydírání nebo vyhrožování v online prostředí může skrze obrovský psychický nátlak dítě dovést až k sebevraždě. Každoročně vyhlašujeme i soutěž pro žáky, kdy mohou na téma kyberšikana navrhnout třeba plakát, vymyslet videoklip nebo nějakou povídku.

Co můžou děti dělat, aby se zmiňovaným rizikům nevystavovaly?
Kromě toho, že nemají sdílet každých pět minut svou fotku, není dobré ani, když na internet napíší, kam chodí do školy nebo kde bydlí. Měli by se i zamyslet, jestli je nutné mít na facebooku třeba stovky přátel, když reálně znají sotva polovinu. Někteří lidé si totiž zakládají falešné profily a jsou třeba i nebezpeční. Hlavní je, aby rodiče měli přehled o počínání svých dětí na internetu.

Poradíte, jak poznat falešný profil?
Když se na to ptáme, většina dětí si myslí, že například podle počtu fotek, přátel nebo toho, jak dlouho je účet založený. Tak to ale není. Málo přátel a fotek může mít i jen opatrný člověk a někteří pedofilové mají profily založené roky. Děti falešný profil poznají jen složitě. Je třeba se dívat na detaily, třeba jestli na fotkách nejsou nějaké věci, které se v České republice nevyskytují, nebo jestli tam obecně nejsou jenom fotky ze ciziny. Může to naznačovat, že jsou stažené ze zahraničních serverů.

Co je nejbezpečnější forma komunikace po internetu?
Doporučujeme skype hovory, ale v dnešní době se dá obejít i to, například videosmyčkou. Člověk pak nepozná, že člověk na obrazovce je někdo jiný. Většinou ale podobné smyčky mají problémy se zvukem a jsou trhané, což může být varování. Dobrý způsob, jak si ověřit pravý profil, je, že člověka na druhé straně zaúkolujete. Třeba ať namaluje na kus papíru sluníčko nebo tam napíše dnešní datum a čas, vyfotí se a do pěti minut pošle. Když se začne vymlouvat, že to třeba udělá další den, nebo říká, že to není nutné, či že má rozbitý foťák, je to špatné znamení.

Ilustrační foto
Za sex uplácel senior z Klatovska děti dárky