Fond ohrožených dětí má svou pobočku také v Ostravě.

„I my jsme už za dobu své existence řešili stovky případů týrání dětí. Díky funkčnímu komunikačnímu systému mezi sociálními pracovníky, lékaři, školami, krizovým centrem a dalšími organizacemi v Moravskoslezském kraji však případy většinou nekončí extrémními konci,“ řekla sociální asistentka ostravského FOD Karla Měrková a s potěšením dodala, že lidé nejsou lhostejní a na případy týrání většinou některou z příslušných organizací upozorní.

Zhruba před rokem a půl řešil ostravský FOD případ osmnáctiměsíčního chlapečka, který byl opakovaně hospitalizován v nemocnici s poraněním hlavy. „Matka tvrdila, že dítě padá z postýlky, nakonec se ale zjistilo, že dítě bila a nevěnovala mu dostatečnou pozornost. Chlapeček měl po těle četné modřiny a pohmožděniny a nakonec skončil u své babičky,“ popsala případ lidského hyenismu Měrková. I při vyprávění dalšího případu z Ostravy naskakuje člověku husí kůže. „Dnes už jsou obě děti - dvojčata - dospělé, ale v raném dětství je jejich matka fyzicky týrala. Když se na to přišlo, byly umístěny do jednoho nejmenovaného dětského domova v kraji. Ani tam však jejich trápení neskončilo. Tamní personál je totiž opakovaně zavíral do sklepa. Dětí se nakonec ujal jejich otec s přítelkyní,“ popsala další případ Měrková.

Na další otřesný případ upozornila pracovníky ostravského FOD dětská lékařka. Jednalo se o dvouletého chlapce, kterého přivedla matka do ordinace promrzlého a hladového. Asistentka FOD ještě téhož dne rodinu navštívila. „V bytě byl nesmírný nepořádek a špína a nebylo zde nic, na čem by bylo možné vařit. Matka doma nebyla. Batole leželo v ohrádce úplně pročurané. Otec byl v podnapilém stavu a jedinou poživatinou v bytě bylo nedopité dezertní víno. Jak jsme pak zjistili, matka ohřívala dítěti jídlo na žehličce,“ zavzpomínala další z pracovnic ostravského FOD.

Podle odborných odhadů je v České republice týráno až čtyřicet tisíc dětí. V naprosté většině případů však není odhaleno a trvá po celé dětství dítěte, které obvykle není schopno samo se dovolat pomoci. Kolem padesáti dětí ročně u nás na následky týrání a špatného zacházení umírá. Nejvíce ohroženy jsou děti kojeneckého a batolecího věku, a to vzhledem ke své zvýšené zranitelnosti a naprosté bezbrannosti. Týrané děti často vůbec nechodí ven ani nenavštěvují žádná kolektivní zařízení. Většinou unikají i lékařskému dohledu.

Vlčí děti

Termínem „vlčí děti“ jsou v odborné literatuře označovány děti, které žily v extrémních podmínkách sociální izolace, prakticky bez kontaktu s lidmi. To je zřejmě i případ Aničky a Ondřeje.