VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Divočáci míří v létě i do měst

Adamov, Habrůvka - Dupání a chrochtání může vyděsit lidi v jejich zahradách i v ulicích měst na Blanensku.

13.8.2009 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Zdeněk Skalička


V těchto dnech tam totiž po setmění míří nevítaní hosté. Divočáky táhne do rodinných zástaveb potrava, pochutnávají si hlavně na bramborách. Jsou sice plaší, přesto by je lidé neměli zbytečně dráždit.

Divoká prasata překvapila třeba Radima Labaje z Adamova. „Divočáci neváhají navštívit i Adamov, a to kdekoliv. Okolí Vlásenky by mohlo vyprávět. Prasata jsme viděli také v ulici Fibichově. U nás na zahradě si smlsli na bramborách,“ zmínil se Labaj v internetové diskusi na adamovských stránkách.
Jeho slova potvrdil starosta Adamova Jiří Němec. „Divočáky jsem potkal jednou kolem desáté hodiny večer, když jsem se vracel z práce. Už minulý rok nás na ně upozorňovali lidé žijící v sídlišti Ptačina nebo na Kolonce. Tlumočili jsme to správci okolních lesů,“ uvedl Němec s tím, že jmenovaná místa se nachází v bezprostřední blízkosti lesa. Není tedy výjimkou, že může člověk v ulicích uprostřed noci narazit také na srnu, lišku či lasičku.

V lesích ještě prasata nemají co žrát

Divoká prasata se skutečně na sklonku léta odvažují do obydlených oblastí. Tvrdí to Jaroslav Zelený z Okresního mysliveckého spolku. „Divočáci byli přes jaro v polích. Pšenice a řepka je však nyní posečená. Prasatům tak zůstala jen kukuřice,“ míní Zelený a podotkl, že v lesích v současnosti chybí žaludy a bukvice, které divočákům chutnají. „Proto chodí až do obcí. Lákají je hlavně brambory,“ popsal Zelený.
Divočáci jsou podle Zeleného plachá zvěř. Pokud se v jejich blízkosti objeví člověk, utečou. Přesto mohou být v některých případech nebezpeční. „Riskantní by bylo pro člověka potkat postřelené divoké prase. Dále se může stát, že lidé narazí na bachyni se selaty. Pokud by chtěli sele chytit nebo mu ublížit a to by zakvičelo, bylo by zle,“ pokračoval Zelený.

Svá pole a zahrádky lidé ochrání tím, že tam rozvěsí ostříhané lidské vlasy nebo použijí speciální postřiky. „To však působí krátce, protože divočáci si zvyknou a přestanou se bát,“ podotkl Zelený.

Zpět do lesů se prasata vrátí na přelomu září a října, kdy tam budou mít dostatek potravy. To už si totiž užijí hojného množství oblíbených žaludů a bukvic.

Podle Jaromíra Halámky, vedoucího polesí Habrůvka, divočáci navštěvují také políčka v Habrůvce. „Pletivo od plotu pro ně není překážkou. Dokáží je lehce nadzvednout. Jediné, co divoká prasata od vstupu na pozemek odradí, je plot s elektrickým napětím. Bohužel většina lidí nemá proti těmto škodám žádné opatření,“ upozornil Halámka. Pokud divoká prasata sežerou úrodu, lesníci obvykle zaplatí sadbu poškozených brambor či obilí.

Autor: Karolína Opatřilová

13.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Řečtí důchodci musejí vyjít s čím dál menšími penzemi.
7 6

Těžký život řeckého penzisty. Důchod mu snížili už jedenáctkrát

Martina Sáblíková
2 7

Martina Sáblíková po třicetinách: Trochu mě překvapuje, jak ten čas letí

Mírný pád Miloše Zemana. Poslední průzkum ukázal pokles jeho preferencí

Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumuspolečnosti Median pro Český rozhlas.

Vandal poškodil hrob generála a prezidenta Francie de Gaulla

Asi třicetiletý muž, jehož totožnost zatím policie nezná, se včera pokusil dostat do hrobu hrdiny francouzského odboje a slavného prezidenta Charlese de Gaulla v malé obci Colombey-les-Deux-Eglises v severním francouzském departamentu Haute-Marne.

Unikátní staročeské trhy může ohrozit EET

Buty i Jablkoň. Ale především desítky stánků se zapomenutými řemeslya staročeskými specialitami. To jsou Staročeské trhy v Turnově. Konají se tradičně poslední květnový víkend. Ale snad ne naposled.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

/INFOGRAFIKA/– Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies